O dva stupně snížila ve středu ratingová agentura Moody´s známku, jíž se hodnotí kvalita kyperských státních dluhopisů. Podle průvodního komentáře tak učinila v reakci na „aktuální problémy kyperské ekonomiky“ a „stále svárlivější politickou atmosféru v zemi“. Den po aktu vyzval kyperský prezident Dimitris Christofias ministry svojí vlády k rezignaci. Média následně rozšířila dohady, že Kypr bude po Řecku, Irsku a Portugalsku dalším členem eurozóny, jenž bude potřebovat finanční pomoc.

Na středomořském ostrově nyní začíná pracovat mise EU, které má situaci důkladně prověřit; krok Moody´s ale už vyvolal reakci finančních trhů. Výnosy u kyperských desetiletých dluhopisů stouply nad 10 procent. To financování státního dluhu zdražuje a perspektivně komplikuje.

Podle autorů Financial Times, na něž se odvolávají analytikové severu Eurointeligence ve své tematické zprávě, není doposud Kypr v situaci Irska či Portugalska. Právě u těchto zemí však značil vzrůst výnosů z dluhopisů k 10procentní hladině situaci, v níž už ztrácely jejich ministři schopnost ufinancovat státní dluh samy.

Guvernér kyperské centrální banky Atanasios Orphanides se navíc nechal již v minulých dnech slyšet, že v tak špatné situaci bylo hospodářství země naposledy po turecké invazi v roce 1974.

Tři příčiny

Podle souhrnů zpravodajských agentur kazí kyperské vyhlídky nejvíce problémy trojího druhu: následky výbuchu munice, který poškodil místní elektrárnu a způsobil dodnes trvající výpadky proudu; vleklé spory ve vládní koalici a velká angažovanost kyperských bank v předluženém Řecku.