Španělští rozhořčení jsou zpátky v Madridu. V sobotu 23. července došly do španělské metropole poslední ze skupin sympatizantů tzv. Hnutí 15. května, které se na konci června vydaly na pouť svou zemí. Během cest z Sevilly, Cádizu, Málagy, Granady, Valencie, Barcelony, Bilbaa, Santiaga a dalších měst se aktivisté zastavovali ve všech obcích, jimiž prošli. S jejich obyvateli pak debatovali o problémech se systémovými přesahy, které je tíží, a zjišťovali, jak by je šlo podle názoru usedlíků řešit.

Nyní aktivisté plánují nejméně týden tábořit v madridském parku Retiro a vyměňovat si zkušenosti.

Podle španělského deníku El País se tematických debat účastní v průměru 200 až 300 lidí. Mluví se o nové ústavě, mezinárodní politice, vzdělávání, feminismu, přímé demokracii, hospodářství, kultuře i zdravotnictví.

Na počest návratu rozhořčených se také v Madridu konala v neděli další velká demonstrace. Na 35 tisíc mladých lidí, důchodců i rodin s dětmi prošlo dle agenturních zpráv centrem města, zastavujíce se před sídlem parlamentu, ministerstev a velkých bank. Někteří mávali republikánskými či řeckými vlajkami, všichni pak skandovali hesla jako „Que no, que no, que no nos representan“ (Ne, ne, nás nezastupujete) či „La banca al banquillo“ (Banky před soud).

Dle serveru Typically Spanish přijeli aktivisty a místní demonstranty podpořit sympatizanti z jiných měst ve více než 30 autobusech. Tito pak strávili noc v parku okolo známého bulváru Paseo del Prado.

Za celý víkend média nezaznamenala jediný násilný incident.

Přímé akce

Aktivní účastníci hnutí, jež vniklo v reakci na neschopnost španělských politiků čelit hospodářské krizi a na absenci alternativ k tradičním stranám, se snaží v dlouhodobém výhledu sestavit program skutečné demokracie a garance sociálního rozměru lidských práv, který by umožnil posunout španělskou politiku (ve všech významech) na kvalitativně vyšší úroveň.

Během masových protestů v minulé fázi rozvoje hnutí, jež byla typická budováním protestních táborů v centrech velkých měst a masovými demonstracemi (15. května - 4. června), se ukázalo, že bez důslednější dlouhodobé diskuse nelze — navzdory několika výrazným programovým iniciativám, jako již proslulých 16 bodů — přijmout rámcovou strategii v podobě, která by byla přijatelná pro všechny a současně realisticky prosaditelná. Zástupci protestujících z jednotlivých měst si proto 5. června odhlasovali transformaci hnutí do dynamičtější a více lokalizované podoby, v níž právě série programových debat představuje jednu ze stěžejních dimenzí.

Druhou ze současných podob hnutí, jíž si španělská média všímají takřka denně, je nárůst aktivit lokálních iniciativ, které podnikají nejrůznější přímé akce. Největší publicitu si mezi nimi získávají skupiny, které se snaží bránit exekucím a vystěhovávání osob, jež kvůli hospodářské krizi nemohou splácet dluhy či hypotéky.

Řadoví Španělé posílají těmto iniciativám typy na jednotlivé případy. Aktivisté se pak shromáždí krátce před exekucí před příslušným bytem a brání vykonavatelům provést úkon. Znalejší mezi nimi se snaží zároveň provádět právní kroky, které by vystěhování oddálily, případně zprostředkovat kompromisní dohodu.

Od začátku června se takto podařilo zabránit přibližně 60 případům vystěhování.

Pozornost médií poutají zvláště aktivity barcelonské iniciativy Plataforma de Afectados por la Hipoteca a její sesterské organizace v Madridu. Obě jsou schopné pokaždé mobilizovat kolem dvou stovek lidí a zvláště křiklavé případy sociální necitlivosti — vystěhovávání nemohoucích důchodců či rodin s postiženými dětmi — patřičně zviditelnit v místních listech.

Vláda Josého Zapatera již v reakci schválila novou úpravu tematického zákona, která snižuje maximální částku, kterou mohou banky vymáhat na člověku, jež ztratil možnost hypotéku splatit. Aktivisté však chtějí jít dál. Podle vyjádření, které poskytli reportérům francouzského televizního kanálu France 24, zvažují, že začnou obsazovat prázdné nemovitosti. V zemi zůstalo po splasknutí realitní bubliny před dvěma lety na 700 tisíc prázdných bytů a domů, které dnes vlastní, leč nijak nevyužívají, banky a developeři. Od roku 2009 přitom bylo dle France 24 vystěhováno přes 300 tisíc Španělů, kteří dnes bydlí pouze provizorně.

Podle mínění aktivistů je tento stav nemravný a je třeba jej změnit. Zatím se ale snaží jen lidem, u nichž se vystěhování zabránit nepodařilo, sehnat nouzové bydliště prostřednictvím dohod s radnicemi.

Ne vše je konfrontační

Jak ovšem upozorňuje El País v úterním vydání, ne všechny aktivity lokálních buněk tzv. rozhořčených jsou konfrontační. Například v reakci na (třetí) pokus madridského starosty Alberta Ruize-Gallardóna získat pro město pořadatelství Olympijských her vznikla ve španělské metropoli skupina, která upozorňuje na místy velmi nebezpečné chátrání městských silnic a chodníků.

I tato skupina si založila „Platformu“, jíž lidé posílají různé typy na díry, trhliny či další poškození v jejich okolí. Aktivisté pak místo fotograficky zdokumentují a defekt zvýrazní barevným obtahem.

Podle slov mluvčí skupiny dostávají v průměru 200 stížností denně. V mnoha případech začala radnice po aktivistickém zásahu problém řešit.

Další informace:

El País 15-M movement holds first popular forum in Madrid

El País 15-M Movement takes to streets of Madrid again to call for change

El País Police stop protestors from impeding eviction

El País Spray paint squares mark the spots

AFP Two Months Later, Spain's 'Indignants' Converge on Madrid

France 24 Home is where the protest is: Spain’s eviction-busting 'flashmobs'

Typically Spanish 15-M protestors stop another eviction in Madrid

Typically Spanish 'It's not the crisis, it's the system'

Webové stránky MarchaPopularIndigana věnované aktualitám z pochodů