Španělští rozhořčení vyrážejí na debatní pouť
Petr JedličkaMenší skupinky aktivistů z různých měst se v těchto dnech vydávají na pěší pouť do hlavního města. Plánují během ní debatovat se sympatizanty v sídlech po cestě o programu a dalším vývoji hnutí. V zemi zároveň pokračují jak velké protesty, tak místní přímé akce.
Nejagilnější účastníci protestního hnutí, jež vzniklo ve Španělsku po 15. květnu, opouštějí v těchto dnech bydliště a vydávají se na pěší pouť do Madridu. Z každého z větších měst vyráží skupinka několika desítek lidí. Na cestě ke společnému cíli se budou zastavovat ve všech významnějších sídlech po trase a s místními sympatizanty debatovat o programu, kampaních a dalších aktivitách, které by bylo dobré podniknout.
Zároveň místním poskytnou žádané informace o současné podobě hnutí, jeho činnosti a možnostech, jak se zapojit více.
Po dosažení cíle si chtějí tzv. rozhořčení vzájemně sdělit nabyté poznatky, prodiskutovat je a následně promítnout do dalších plánů. K setkání všech účastníků poutě má dojít v druhé polovině července.
Podle zpráv ze španělských médií již vyrazily skupiny z Barcelony, Bilbaa, Valencie, Cádizu, Málagy i Santiaga de Compostela. Z Murcie, Logroña či Granady by měly vyjít v nejbližších dnech. Počet a délka zastávek na jednotlivých poutích byly naplánovány spíše jen zběžně, žádné vážnější problémy logistické povahy však dosud nenastaly. Sympatizanti v menších obcích připravují poutníkům jídlo a poskytují základní hygienické zázemí. Spí se obvykle v parcích či na veřejných prostorách, ve stanech nebo pod širým nebem.
Španělští rozhořčení se snaží v dlouhodobém výhledu sestavit program skutečné demokracie a garance sociálního rozměru lidských práv, který by umožnil posunout španělskou politiku (ve všech významech) na kvalitativně vyšší úroveň.
Během masových protestů v minulé fázi rozvoje hnutí (15. května - 4. června) se ukázalo, že bez důslednější dlouhodobé diskuse nelze — navzdory několika výrazným programovým iniciativám, jako již proslulých 16 bodů — přijmout rámcovou strategii v podobě, která by byla přijatelná pro všechny a současně realisticky prosaditelná. Zástupci protestujících z jednotlivých měst si proto odhlasovali transformaci hnutí do dynamičtější a více lokalizované podoby, v níž právě série programových debat představuje jednu ze stěžejních dimenzí.
Protesty i přímé akce
Vedle postupného vytváření propracovaného programu žijí svým životem i další dvě dimenze hnutí: lokální angažovanost, zaměřená na aktivismus v místě bydliště každého účastníka, a snaha čas od času organizovat velké celostátně koordinované protesty.
V první rovině se zajímají španělská média již tradičně o přímé akce, kterými se rozhořčení snaží bránit ve vystěhovávání lidí, jež přišli o práci kvůli krizi — častému jevu posledních let. V minulém týdnu takto El Mundo například referoval o počinu rozhořčených v Elche (město na jihu, poblíž Alicante), kterým se podařilo zabránit vystěhování dvojice důchodců. Ta splácela půjčku synovy zkrachovalé firmy, ale po posledních škrtech Zapaterovy vlády přestala být schopna dávat 400 euro měsíčně. Právníci mezi demonstranty přitom poukázali na účetní chybu, kvůli níž banka nezaúčtovala už jednou zaplacených 30 tisíc euro.
V rámci příslušné přímé akce odešla skupinka demonstrantů podat dovolání k soudu, zatímco jiná — přibližně 100členná — bránila exekutorům ve vstupu do domácnosti. Soud vydal nakonec třiceti denní odklad rozhodnutí a slíbil celou věc přezkoumat.
Poslední z velkých koordinovaných protestů zase proběhl v neděli 19. června po názvem Den velkých průvodů. Jednotícím prvkem demonstrací, na něž dorazilo celkově 300 — 500 tisíc lidí, se stal protest proti takzvanému Paktu pro euro — nedávnému ujednání států EU (mimo ČR, Švédsko a Británii), který zavazuje k přijímání reforem vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti evropských ekonomik. Ve Španělsku se tento cíl stal v posledních letech omluvou pro přijímání zákonů, které usnadňují firmám propouštění, snižují různé sociální příplatky a zvyšují nepřímé daně. Proto je krajně nepopulární.
Španělští rozhořčení vyzvali v rámci protestu domácí sympatizanty, aby pomohli o dohodě vyvolat na 15. října referendum. Příznivce v zahraničí pak požádali, aby v příslušný den vyšli solidárně do ulic.
Největší z demonstrací se v neděli 19. června překvapivě nekonala v Madridu (kde protestovalo přibližně 45 tisíc lidí), ale v Barceloně. Zde počet účastníků dosáhl dle průměrného odhadu 98 tisíc. Na akci přitom dorazili jak mladí lidé, tak i rodiny s dětmi či důchodci.
Další inforamce:
BBC News Spanish anti-austerity protesters start march on Madrid
ToroEconomics ‘Indignados’ begin long march to Madrid
Typically Spanish 15-M movement stops an eviction in Elche
Typically Spanish The 15-M democracy protestors get organised
Typically Spanish More than 200,000 demonstrated on the streets of Spain on Sunday
El País Outraged, but peacefully so in Barcelona
El País 15-M movement shows strength with massive march against social cuts
Webové stránky MarchaPopularIndigana věnované aktualitám z pochodů