Zástupcům demonstrantů z 57 španělských měst, ve kterých po 15. květnu vypukly velké protesty, se podařilo shodnout na změně taktiky. Formu protestů i pořadí programových priorit si má od nynějška určovat každé město samo. Jejich plány a programy však budou celostátně koordinovány pomocí sociálních sítí tak, aby se cíle jednotlivých místních hnutí postupně slaďovali. Vyplývá to ze závěrů velkého shromáždění příslušných delegátů, které proběhlo na madridském Puerta del Sol v neděli.

Zástupci jednotlivých měst se shodli rovněž na termínu a formě dvou nejbližších celostátních akcí: na vypískání nových starostů a na dni velkých průvodů.

K vypískání má dojít 11. června — v den, kdy budou formálně uvedeni do úřadů vítězové lokálních voleb z 22. května. Demonstranti se mají shromáždit před radnicemi jednotlivých měst a dát „zkorumpovaným a od života obyčejným lidí odtržených“ politikům najevo, co si o nich myslí. Do ulic vyjdou také takzvaní hlídači zombií — skupiny dobrovolníku, jež budou příslušného politika symbolicky doprovázet na každém kroku.

Den velkých průvodů je potom plánován na 19. června a má posloužit k další mobilizaci hnutí.

Podle komentáře španělského deníku El País odráží míra dosažené shody názorovou různorodost, horizontální povahu hnutí i problémy, s nimiž se v poslední době potýkalo čím dál víc: politické i osobní spory, zdravotní a hygienické potíže při dlouhodobých okupacích náměstí i únavu celkově.

Španělské protesty začaly 15. května právě na Puerta del Sol. Velkých demonstrací se pravidelně účastnily desetitisíce lidí, stovky až tisíce zůstávaly v protestních stanových táborech. Tyto tábory přitom dle reportáží španělských médií pozvolna mizí. Naposledy — v pondělí ráno — byl na základě sobotního hlasování rozpuštěn tábor na Plaça de Catalunya v Barceloně.

Vedle tábora na madridském hlavním náměstí, o jehož budoucnosti rozhodne shromáždění v noci z pondělí na úterý, je největším z dosud stojících stanových městeček tábor v Seville. Tamní protestující se jej rozhodli obývat minimálně do 19. června.

Různé představy, různé požadavky

Podle požadavků a motivací k protestu lze demonstranty rozdělit do několika skupin, toto rozdělení je však spíše umělé — názor podstatné části protestujících totiž dle španělských komentátorů porůznu ovlivnily politické debaty, které se v protestních táborech během minulých týdnů vedly.

Nejvíce mediální pozornosti si nicméně získala skupina, která své představy o žádoucím vývoji vtělila do 16 radikálních požadavků, sahajících od znárodnění bank a rozšiřování sociálních práv až po důslednou reformu politického systému. Dosti slyšet je také názorový proud, který vyzývá k vytvoření stínové občasné vlády, a dále tábor, který apeluje na spolupráci s menšími z politických stran.

To, co demonstranty spojuje, je pocit zoufalosti ze sociálních vyhlídek mladé generace (zejména vysoká nezaměstnanost, jež místy dosahuje až 45 procent), rigidity a zkorumpovanosti velkých politických stran a zároveň nemožnosti prosadit standardními prostředky změnu.

Na podporu španělského protestního hnutí se v posledních týdnech konala řada menších demonstrací také v jiných státech EU, včetně České republiky. Nejsilnější ohlas má hnutí v Řecku, v jehož metropoli v sobotu opět demonstrovalo více než 50 tisíc lidí.

Další informace:

El País Los indignados de Barcelona dejarán de acampar en la plaza de Catalunya

El País Indignados de toda España acuerdan boicotear la constitución de los ayuntamientos

El País Más de 80.000 personas protestan en Atenas contra las medidas de ajuste del Gobierno

El País Sol protestors plot to snub mayoral swearing-ins

El País "I couldn't even give anyone a slap"

AFP Thousands of Greek protesters assemble in the capital

AFP Spanish government warns Madrid protesters