Desetitisíce Italů se v pátek zapojily do generální stávky vyhlášené největší odborovou ústřednou CGIL na protest proti zhoršování životních podmínek zaměstnanců. Stávkující - zejména úředníci a zaměstnanci státních podniků - žádají především snížení daně ze mzdy, garanci základních sociálních jistot a vytváření nových pracovních příležitostí.

„Proražme zeď ekonomické krize,“ hlásal transparent v centru Říma nedaleko Kolosea. Demonstranti mávali malými červenými vlajkami odborů CGIL a skandovali protivládní hesla. „Je to velký bojový den,“ prohlásila generální tajemnice CGIL Susanna Camussová. Odsoudila „lži“ vlády a vyzvala ke zdanění majetku, aby se mohla snížit daň ze mzdy a zvýšit zaměstnanost mladých.

Stávka a demonstrace, do nichž se zapojily desetitisíce lidí, ochromila nejen dopravu samotnou, ale zejména počítačové terminály, v nichž si cestující vyhledávají spoje. Síť totiž nápor mimořádných změn nezvládla, píše agentura AP.

Dopoledne stávkovala městská doprava včetně metra v Římě. V Milánu se doprava zastavila odpoledne. Vlaková doprava stála mezi polednem a 16:00. Letecká společnost Alitalia změnila letový řád, aby mohla zajistit služby na mezikontinentálních trasách. Omezila zároveň lety na domácích a evropských linkách. Římské letiště Fiumicino, letiště v Neapoli a Bologni zrušila osmdesát letů.

Slabá odezva?

Vláda Silvia Berlusconiho protestní akci kritizovala. Ministr práce Maurizio Sacconi vyzval CGIL, aby „se zamyslela nad svou dosavadní politikou po stávce, která podle něho měla slabou odezvu“.

Ministr narážel mimo jiné i na skutečnost, že menší odborové centrály se s CGIL neshodly na cílech ani na pojetí protestu, a celou stávku bojkotovaly. Například v největší automobilce země Fiatu se do stávky zapojilo jen deset procent zaměstnanců.

CGIL naopak podpořili někteří opoziční činitelé, mimo jiné předseda strany Itálie hodnot Antonio di Pietro. „Krize skončila jen pro Berlusconiho, ale ne pro čtyři miliony Italů, kteří každý měsíc sotva vyjdou s penězi,“ řekl. Ke stávce byli vyzváni také zaměstnanci bank, veřejných úřadů a škol, apel měl ale jen částečnou odezvu. Dopisovatelé velkých agentur kupříkladu uvádějí, že v centru Říma byla uzavřena jen jedna banka.

CGIL (Italská všeobecná konfederace práce), která stávku vyhlásila, má kontakty s Demokratickou stranou, které je nejsilnějším opozičním uskupením. CGIL tvrdí, že tři roky Berlusconiho vládnutí mají negativní dopad na pracující a že vládní opatření zaměřená na řešení ekonomické situace nepomáhají hospodářskému růstu.

Stagnace, stagnace, stagnace

Nezaměstnanost v Itálii vzrostla v březnu oproti únoru o desetinu procenta na 8,3 procenta, ačkoli předtím se několik měsíců buď snižovala, nebo držela na stejné úrovni. Přestože se Berlusconi zavázal, že vytvoří nová pracovní místa, podle odborů se to však jeho vládě nepodařilo. Loni ekonomický růst v Itálii dosahoval 1,3 procenta, letošní vláda odhaduje na 1,1 procenta.

Itálie, jejíž rozpočtový deficit loni vzrostl na 4,6 procenta HDP, se v Bruselu zavázala, že dosáhne téměř rozpočtové rovnováhy (deficit 0,2 procenta HDP) v roce 2014. To bude znamenat další snižování výdajů, proti němuž Italové protestují. Berlusconiho vláda loni přijala úsporný program ve výši 25 miliard eur (600 miliard Kč).