Náš tisk měl v poslední době velké obavy o osud řecké ekonomiky, protože Řecko případně nedostane další pomoc. Obavy byly liché - Řecko další pomoc dostalo a současně se změkčily podmínky nové i dosavadní pomoci. Stinnou stránkou i upravených podmínek je privatizace - ta se ale jako lék nezrodila v EU a snad se jednou dospěje k závěru, že zejména podniky veřejných služeb by neměly být zcela privatizovány, protože to často vede k takovému zdražení služeb, že zaniknou.

Zásadní ale je, že se už hledá cesta, jak členským státům s největšími hospodářskými potížemi pomoci k zajištění hospodářského růstu.

Evropská komise se např. dohodla 1. srpna na návrhu opatření, která by měla významně přispět k oživení některých nejproblematičtějších ekonomik EU.

Šesti zemím se má umožnit, aby na projekty, které v současnosti spolufinancují s Evropskou unií, přispívaly nižšími částkami, než dosud. Řecku, Irsku, Portugalsku, Rumunsku, Lotyšsku a Maďarsku návrh Komise umožní využít dodatečného spolufinancování ze strany EU, které je nezbytné pro uskutečnění projektů na podporu růstu a konkurenceschopnosti ve všech těchto zemích. Země v době, kdy jejich národní rozpočty čelí velkému tlaku, ušetří vlastní finanční prostředky a budou moci uskutečnit i programy, které doposud nemohly realizovat kvůli nedostatku vnitrostátního financování.