97 procent pracovníků ve španělském průmylslu a 57 procent státních zaměstnanců a se podle odborářských odhadů zapojilo do čtvrteční všeobecné stávky. Práce se zcela zastavila v hutích, textilkách, dolech a továrnách na výrobu aut. Soudy, některé nemocnice a dopravní služby fungovaly v omezeném režimu. Vlastní přerušení práce večer doplnily desetitisícové pouliční protesty, kterých proběhlo celkem 381. Spotřeba elektrické energie během dne klesla o pětinu obvyklého průměru.

Protest vyhlásily společně největší odborové centrály v zemi, CCOO a UGT. Jedná se o osmou generální stávku od pádu frankistického režimu a zároveň první, jíž musí čelit nová pravicová vláda Mariana Rojoye.

„Vláda dnes krátí práva, za něž bojovali naši rodiče a prarodiče, aniž by o tom vedla jakoukoliv debatu s veřejností,“ cituje agentura AP jednoho z odborářů.

„Musíme se bránit, jak to jde,“ uvádí jiný pro El País.

Konkrétně ke čtvrtečnímu protestu přimělo odboráře rozvolnění pracovního práva, jež schválil Rajoyův kabinet minulý měsíc. Soubor opatření umožňuje zaměstnavatelům snadněji propouštět a výrazně snižuje výši odstupného. Podle vlády jde o první část tzv. velké reformy, kterou chce Rajoy docílit zvýšení zaměstnanosti. Další se mají skládat ze zmražení minimální mzdy, vytvoření podmínek pro snazší zaměstnávání na dobu určitou a plošného snížení mezd státním zaměstnancům, přestože ti už minulý rok přišli o 10 procent svých příjmů.

Rajoyův kabinet se musí současně snažit o pokles nezaměstnanosti, která dosahuje 23 procent, snížení rozpočtového schodku z 8 procent HDP alespoň na 5,3 procenta, k čemuž jej nutí Evropská centrální banka, a zajištění nového kapitálu bankám, které oslabila hypoteční krize. Sanační úvěr irského či portugalského typu zatím premiér odmítá.