Španělsko bilancuje čtvrteční stávku, vláda upraví rozpočet

Odhad rozsahu stávky se u jednotlivých zdrojů liší, mohutností však překvapily průvodní protesty. Vláda Mariana Rajoye následně zveřejnila další reformní plány.

(pjed)

30.03.2012 19:10

Ay899

Demonstranti ve čtvrtek zaplnili i madridské Puerta del Sol, na němž minulé léto tábořily tisíce rozhořčených. Foto Julio Albarrán, flickr.com

„Celkově úspěšná“ byla dle španělských odborářů čtvrteční generální stávka, osmá od pádu frankistického režimu v roce 1976 a první od nástupu nové pravicové vlády Mariana Rajoye loni v prosinci. Aktivně jí prý podpořilo 77 procent organizovaných pracujících – 97 procent všech zaměstnanců v průmyslu a 57 procent státních zaměstnanců. Dle vládních odhadů ve čtvrtek nepracovalo přibližně 800 tisíc lidí, což podle podnikatelských svazů CEOE a CEPYME odpovídá 15procentnímu výpadku veškerých pracovních aktivit v zemi. Předáci dvou hlavních odborových centrál – UGT a CCOO – hovoří o „protestu milionů“. Podle španělských zpravodajských agentur neměla stávka očekávaný ohlas ve školách a zdravotnických zařízeních. Výrazně omezit se ale podařilo dopravu a průmyslová výroba se téměř zastavila, zvláště na severu země.

Předáci UGT a CCOO teď chtějí dát vládě čas do 1. května, aby změnila politiku rozvolňování pracovního práva, kterou čtvrteční stávku podnítila. Podle premiéra Rajoye a jeho ministrů je možné jednat o dílčích úpravách, neoliberální přístup obecně však bude zachován.

„Jádro reforem se každopádně měnit nebude,“ uvedla pro tisk Fátima Báñezová, nová ministryně pro zaměstnanost a sociální zabezpečení.

Vlastní přerušení práce ve čtvrtek doplnilo přes 380 pouličních protestů, přičemž 111 z nich se zúčastnilo více než dva tisíce lidí. Nejvíce Španělů dorazilo na demonstrace v Madridu, Barceloně a Valencii. Jejich svolavatelé uvádí účast ve vysokých statisících (600 až 800 tisíc každý), odhady policie a místních úřadů jsou až desetkrát nižší.

V oblastních metropolích jako Málaga, A Coruña, Sevilla nebo Granada protestovalo v průměru 40 až 50 tisíc lidí. Desetitisícová srocení proběhla třeba i v Las Palmas na Kanárských ostrovech nebo v Palmě na Mallorce.

Největší pozornost médií upoutal barcelonský protest, při němž se radikálnější část demonstrantů střetla s policií. Akci provázely i dílčí výtržnosti jako vybíjení výkladů a házení kamenů. Barcelonský starosta zdůraznil, že výtržníci zapálili 255 popelnic.

Podle Cristiny Díezové z policejního ředitelství (prezidia) lze ale dopady protestu hodnotit jako „průměrné“, srovnatelné s poslední generální stávkou za vlády Josého Zapatera v září 2010. Celkově bylo ve čtvrtek 176 demonstrantů zadrženo a v nemocnicích ošetřeno 116 lidí s lehčími zraněními. 70 z nich byli právě barcelonští policisté.

Díezová uvedla, že oba počty sice přesahují statistiky z roku 2010, poměrně ale prý odpovídají vyšší návštěvnosti letošní akce.

Četná španělská média si během protestů ještě všimla plakátů, hesel a řečníků spojovaných s hnutím 15-M a iniciativou Democracia Real YA. Těm se podařilo přivést statisíce nespokojenců do ulic loni v létě; na podzim a zvláště po vítězství Rajoyových lidovců v listopadových volbách však hnutí zmizelo z hlavních zpráv.

Co konkrétně se mění?
Změny v pracovním právu, jež stávku podnítily, schválil lidovci ovládaný parlament 8. března v prvním čtení. Příslušné normy tak lze ještě pozměnit. Podle rozboru Inés Benítezové z agentury IPS novely konkrétně zavádějí možnost najímat zaměstnance na dočasné pracovní smlouvy s dvouletým limitem (což využívají zvláště pracovní agentury), usnadňují propouštění a rozšiřují zaměstnavatelům prostor pro krácení platů, když se podniku nedaří. Dále snižují výši garantovaného odstupného, a to na 33denní plat za každý odpracovaný rok s dvouletým ohraničením. Dosavadní výše je 45denní plat s 3,5letým maximem.

Podle argumentace Rajoyovy vlády je takto pojatá reforma nutná pro zvýšení flexibility, a tím i konkurenceschopnosti španělské pracovní síly, jež jako jediná může dnes snížit nezaměstnanost. Ta je ve Španělsku v současnosti nejvyšší ze všech zemí EU – 23 procent. To představuje více než pět milionů práceschopných lidí, přičemž ve věkové skupině 25 až 35 let nemá oficiálně práci už každý druhý Španěl.

Kritici vládního přístupu ovšem připomínají, že normy rozvolňují již jednou liberalizovanou legislativu (konkrétně reformou sociálních demokratů z června 2010), a ta zvýšení zaměstnanosti příliš nepomohla. Podle odborářů je třeba přijmou především prorůstová opatření. Vláda se ovšem chystá spíše dál škrtat.

Rajoy by podle svých dřívějších prohlášení chtěl prosadit ještě zmražení minimální mzdy.

Osou úsporné politiky v nejbližších měsících se přitom má stát zásadní předělávka rozpočtu ještě na letošní rok, jíž představil kabinet v pátek. Ta počítá s celkovou úsporou 27 miliard eur (655 miliard korun). 12,3 miliardy z ní hodlá kabinet pokrýt ze snížení rozpočtů ministerstev a regionálních vlád o 16,9 procenta a zmražení platů všech státních zaměstnanců. Zbytek částky má přinést zvýšení daní pro největší firmy.

Změny v rozpočtu nakonec nejsou tak drakonické, jako předpokládala média blízká španělské levici – důchody ani mzdy státních zaměstnanců se nesníží, DPH neporoste. Na stávající úrovni má zůstat i podpora v nezaměstnanosti a další sociální dávky, zvýší se jen cena elektřiny.

Podle kritiků byly ale ty nejbolavější změny schváleny už při přípravě původního návrhu rozpočtu loni na podzim, případně krátce po prosincové změně vlády. Experti citovaní BBC navíc pochybují, že budou příslušná opatření stačit ke snížení deficitu na 5,3 procenta HDP, což je úroveň, jíž slíbil Rajoy dosáhnout Evropské centrální bance (ECB).

Španělské hospodářství v poslední době upadá, a to o 0,3 procenta HDP v poslední čtvrtletí roku 2011, resp. o 1,5 procenta HDP v současnosti. Oživení se letos očekává pouze sezónní. Podle poslední zprávy Caritas Spain se zároveň zvyšují sociální rozdíly. 22 procent domácností žilo dle únorových čísel pod hranicí chudoby. Další 30 procent mělo každoměsíční potíže vyjít s příjmem.

Kolaps současně stále hrozí i španělskému bankovnímu sektoru postiženému hypoteční krizí. Podle ekonomů ze středního proudu jej v závěru loňského roku odvrátila právě ECB zvýhodněnými půjčkami, ty ale nepředstavují systémové řešení.


Další informace:
BBC News Spain budget: Cuts to total 27bn euros this year
IPS Spanish Officials Turn Deaf Ear to General Strike
TypicallySpanish.com Hundreds of thousands take to Spain's streets to demonstrate at the end of the General Strike
El País Violence breaks out in Barcelona as general strike cripples Spain
CommonDreams.org Spanish Workers, Students Mass in General Strike


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.