Celkem tři série protestů zažilo v minulém týdnu Španělsko a zvláště metropole Madrid. Agentury nejvíce zaujalo dění ve středu, kdy do hlavního města dorazili nahněvaní horníci. Demonstrovalo se ale i v pátek a v neděli. Horníci protestovali proti 63procentnímu snížení dotace jejich odvětví. Tisíce rozhořčených pak vyšly do ulic kvůli poslednímu balíčku vládních škrtů a upřednostňování pomoci bankám před vším ostatním.

Jak středeční, tak víkendové akce provázely potyčky a střety s policií. Ve středu byly krom vodních děl a slzného plynu použity také plastové projektily. Podle španělského tisku bylo zraněno celkem 76 lidí. Sama policie uvádí 22 zraněných demonstrantů a deset ošetřených z vlastních řad.

Znovu protestovat by se přitom mělo i v nejbližších dnech. Vlastní shromáždění a průvody městy plánují tentokrát španělské odbory, a to na čtvrtek 19. července. Na září vyzvala odborová centrála CSI-F ke generální stávce.

„Nebudeme jen čekat se založenýma rukama, když se nám snaží vzít naše práva,“ cituje AFP jednoho z odborářů.

„Je třeba zastavit všechno to šílenství, jež se dnes ve Španělsku odehrává (...) Vláda chce nalít desítky miliard eur do bank, které vydělaly na realitní bublině, ač naše děti nemohou ani pomyslet na to, že by si pořídily vlastní bydlení,“ uvedla další účastnice protestů pro Al Džazíru.

Vláda Lidové strany (PP) dostala v minulém týdnu příslíben velký nejspíše stomiliardový euro-úvěr na záchranu ohrožených bank od ostatních států eurozóny. V pátek pak představila nový úsporný balíček, jehož pomocí hodlá ušetřit 65 miliard eur za dva a půl roku.

Španělská veřejnost a četní komentátoři vnímají škrty jako důsledek tlaku z Bruselu. Podle znaleckých rozborů jde ale spíš o dílo vlády samotné. Nový francouzský ministr financí Pierre Moscovici přímo uvedl, že byl při jednáních o půjčce překvapen, jak daleko jsou Rajoyovi pověřenci ochotni při slibování škrtů zajít.

Co se mění

V pátek představený a dosud poslední úsporný balíček Rajoyovy vlády, jenž vedl k popsaným protestům, sestává z vydatného zkrácení podpory neprosperujícím podnikům s účastí státu, 3,5miliardového euro-škrtu v platech poslanců a státních úředníků, zvýšení daně z tabáku a snížení výkonnostních, resp. plošného zrušení vánočních a novoročních odměn (de facto třináctých platů) všem státním zaměstnancům, jimž dosud zrušeny nebyly.

Dále série opatření zhrnuje četné změny DPH. Základní sazba DPH se od 1. září zvýší z 18 na 21 procent. Základně mají být navíc daněny četné výrobky a služby, jež dříve spadaly pod sníženou — osmiprocentní — sazbu. Sama osmiprocentní sazba se změní na desetiprocentní. Třetí, tzv. supersnížená sazba DPH, která je v Španělsku čtyři procenta a platí se z léků, tiskovin či základních potravin, má být zachována.

Balíček konečně krátí i podporu lidem, kteří jsou bez práce více než šest měsíců, a to z dosavadních 60 procent dřívější průměrné mzdy na 50 procent. Mírně též prodlužuje pracovní dobu ve státním sektoru a s lednem 2013 ruší daňové úlevy plátcům hypoték

Deklarovaným cílem balíčku je ušetřit 65 miliard eur (1,7 bilionu korun) za 2,5 roku. To má zaručit snížení rozpočtového deficitu pod tři procenta HDP. Podle sobotního rozkladu španělského ministerstva financí však popsaná opatření přinesou pouze 56,4 miliardy: 13,5 miliardy ještě letos, 22,9 miliardy v roce 2013 a 20 miliard v roce 2014. Zbylých 8,6 miliardy eur chce Rajoyova vláda vybrat díky novému způsobu zdanění energií a zvláštní ekologické dani.