Miloš Zeman a jeho strategie
Jaroslav BicanPopulistické akcenty jsou dnes běžnou součástí politiky. U nového prezidenta se nabízí otázka, do jaké míry tyto akcenty přemění na celkovou populistickou strategii, jež by mu umožnila opírat se o lid v boji proti vládě a parlamentu.
Nově zvolený prezident Miloš Zeman je často označován za populistu. Zkusme se nad tím trochu zamyslet. Autoři, kteří se populismem zabývají, říkají, že populistické apely v současné době najdeme u většiny politiků, proto je lepší spíše než uvažovat nad tím, kdo je a kdo není populista, posoudit, jak velkou roli populismus u dané osoby hraje a o jaký populismus se přesně jedná. Jinak řečeno, koho daný politik považuje za elitu a koho za lid, protože právě tyto dvě kategorie stojí v jádru každého populismu.
Zároveň je třeba dodat, že populismus nemusí být a priori nic špatného. Ostatně lid je něco, co dnes stojí v základě většiny demokratických států, a v málokteré Ústavě chybí ustanovení, že veškerá moc vychází z lidu. I v té české se na začátku jejího druhého článku píše: „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“
Lid Miloše Zemana
Jinak: Zeman není populista, jen občas používá radikálně populistickou rétoriku. A to je zásadní rozdíl! Populista byl např. Haider nebo je jím Beppe Grillo. Ti, kdo by Zemana viděli někde v blízkosti těchto jmen, jsou zjevně mimo.
Jako úvod do studia Miloše Zemana doporučuji četbu politického životopisu W. Churchilla.