„Šáfář Nykles byl vožralej jak prase a pan správce byl trochu veselej,“ napsal Jaroslav Hašek v povídce Stavovské rozdíly. Vyjádřil tím myšlenku, ze zpijí-li se dva muži pod obraz, nemusí to vůbec znamenat totéž, existuje-li významný rozdíl v jejich společenském postavení.

Tato věta se mi nedávno vybavila při poslechu Českého rozhlasu 6, když jeden z komentátorů ironizoval nápad ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina, že by měl být vytvořen systém ochrany před nebezpečím asteroidů. Prý je to podobný plán jako plán na odvrácení konce světa. Budiž, je to názor dotyčného komentátora, nic proti tomu. Ironií osudu však pouhý den před tím na téže stanici citovali britského vědce, jak mluví o systému, který se zabývá monitorováním asteroidů a měl by být schopen varovat lidi v místě dopadu asteroidu s několikadenním předstihem, byť dle odborníkových slov je třeba i nadále počítat s nepředvídanými dopady kosmických těles.

Některé věci ovšem nelze tak snadno svést na ironii osudu. Na sklonku předminulého roku jsme si mohli povšimnout toho, že demonstruje-li 0,1 % obyvatel Moskvy proti Putinovi, je to pro česká média mnohem zajímavější zpráva, než demonstruje-li 0,1 % Pražanů proti Nečasovi. Pro pořadatele různých demonstrací z toho plyne jednoznačné poučení: Chcete-li se dostat do hlavních médií, demonstrujte proti Putinovi; anebo alespoň proti komunistům, jak nám to nedávno ukázali jihočeští studenti.