Téměř pět tisíc studentů se ve středu zúčastnilo protestního průvodu Budapeští, který skončil až na parlamentním schodišti. Žádali jednání s vládou a „vysvětlení“ nových vysokoškolských reforem. Podobné protesty probíhají ve většině maďarských univerzitních měst už od pondělí. Studenty rozhořčuje, že vláda Viktora Orbána a parlament ovládaný jeho stranou Fidesz schválily v posledních týdnech sérii návrhů, které dle protestujících povedou k plošnému zpoplatnění vysokoškolského studia.

„Plošné školné se v Maďarsku snažilo prosadit několik vlád, lidé jej ale v roce 2008 v referendu zamítli. Zaveden byl proto jiný systém, v rámci než stát dotuje značný počet míst na veřejných školách buď plně, anebo částečně. Problém je, že Obránův kabinet počet hrazených míst každý rok snižuje. A snížení pro rok 2013 je skutečně zásadní,“ vysvětlila Deníku Referendum Alena Jonášová z Eötvös Loránd University v Budapešti.

Podle maďarské agentury MTI poklesl od roku 2010 počet plně dotovaných míst na vysokých školách z 56 tisíc na 31 750. Příští rok chce vláda zaručit bezplatné, resp. plně dotované studium pouze pro 10 480 studentů.

„Jde tu o jakési psedouškolné. Na první pohled to tak možná nevypadá — něco přes 10 tisíc lidí bude i nadále studovat zadarmo a dalších přibližně 46 tisíc s částečnou dotací. Průměrné školné bez dotace dnes ale v Maďarsku činí 1200 eur (30 tisíc korun) za rok. I když tak stát přispěje značnému počtu studentů alespoň na část této sumy, většina bude už od příštího roku platit výrazně více než doposud,“ uvedla Jonášová dále.

Podle aktuálně schváleného návrhu státního rozpočtu má být snížení počtu dotovaných míst doprovázeno i dalšími škrty. Maďarský týdeník HVG přímo spočítal, že veřejné vysoké školy dostanou příští rok nejméně peněz do roku 1989. Studenti zejména menších univerzit se tak obávají, že jejich školy úplně zaniknou.

„Obrán chce také dotovat v průměru desetkrát více míst na technických oborech než na humanitních. Právo, ekonomie a některé uměnovědné obory nemají být dotovány vůbec. Studenti, kterým stát přispívá, se navíc musejí zavázat, že neodejdou po absolutoriu pracovat do zahraničí. Proti tomu všemu se nyní protestuje. Hlavní téma je ale snížení počtu dotovaných míst, “ doplnila Alena Jonášová.