V sobotu 1. prosince odvysílala Česká televize další díl svého pořadu Politické spektrum. Toto jeho vydání si jako své hlavní téma zvolilo otázku, jaké je postavení odborů a nezávislých iniciativ na současné politické scéně. Do diskuse se zapojili tři hosté, jmenovitě předseda Mladých konzervativců Jiří Fremr, místopředseda Mladých křesťanských demokratů Jan Gregor a předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Kaucký. Téma bylo zvoleno zajímavé a nanejvýš aktuální, takže si člověk říkal, že by mohla debata také něco zajímavého přinést.

Přinesla. Za prvé poznání, že věk opravdu nerozhoduje. Mnoho komentátorů i z řad mainstreamových médií se pozastavovalo nad dutými a bezobsažnými frázemi na kongresu ODS; představitelé Mladých konzervativců a Mladých křesťanských demokratů je dokázali produkovat také. Zatímco jsou jejich starší kolegové zvyklí netvrdit něco, co by se nedalo vzápětí obrátit ve svůj opak, nebo alespoň relativizovat, byli mladí zapálení stranící schopni tvrdit například to, že odbory se primárně soustřeďují na protesty místo na kolektivní vyjednávání (Fremr). Vypadalo to, jako by v ČMKOS a ASO nedělali nic jiného, než plánovali jednu demonstraci a stávku za druhou.

Jenomže velké demonstrace byly letos dvě. Stávka nebyla ani jedna. Loni byla stávka jedna a navíc jen sektorová, byť velice úspěšná co do mobilizace a účasti členů odborů a zaměstnanců. Kolektivní vyjednávání probíhají pořád a jsou z podstaty věci hlavní náplní práce odborů. To, co začaly odbory dělat nově, je odvaha říci vládě „ne“ a dělat to veřejně a ve spolupráci s občanskými iniciativami.

Sluch člověku přecházel i při dalším výroku představitele Mladých křesťanských demokratů, který prohlásil, že odbory a levicová loby díky svým požadavkům na odstupné zvyšují nezaměstnanost, protože za podmínek jako ve Španělsku (odstupné ve výši 53 týdnů) nebudou chtít zaměstnavatelé nikoho najmout. Čím více odborů, tím více nezaměstnanosti, říká tato logika. Připomíná tak už legendární výrok bývalého amerického prezidenta G. W. Bushe, který tvrdil, že čím více vojáků, tím více míru.

Jinak dobře vystupující zástupce Mladých sociální demokratů mohl využít svůj prostor lépe a zeptat se svého kolegy Fremra, co myslí tím, že na demonstraci platformy Stop vládě vystupují lidé, kteří mají vazby na východ, a na koho je navázán a jak funguje ProAlt. Možná měl na mysli fakt, že jeden z vystupujících pochází z Východních Čech. Nebo jen reprodukoval staré trauma ODS z dob bojů o americký radar. Někteří představitelé pravice jsou totiž dodnes přesvědčeni, že za porážkou jejich snah neležela aktivita Iniciativy Ne základnám a dalších, ale temné síly z Východu (tj. ruské tajné služby). Stejně tak by bylo zajímavé vědět, co pan Fremr ví o fungování ProAltu.

Lukáš Kaucký měl také sebevědomě říci, že odbory nacházejí své nejbližší spojence v levicových stranách. Je to logické. Levice stála historicky na straně práce proti kapitálu, zatímco pravice činila pravý opak. Levice má odbory, pravice svazy průmyslníků a podnikatelů. Není se v tomto ohledu zač stydět. Na Kauckého obranu je třeba ale říci, že míra hlouposti a agresivity jeho kolegů ve studiu byla ohromující i při sledování v televizi.

Má-li být toto ukázka nové politické generace, tak je to víc než smutné. Diskutovat se dá i napříč politickým spektrem a některé debaty mohou být více než přínosné pro ujasnění si vlastní argumentace. Jenže jak praví staré přísloví, kde nic není, ani smrt nebere. Pokud naši partneři tvrdí empiricky prokazatelné nesmysly, nebo se opírají o domněnky, které nelze potvrdit ano vyvrátit, tak je dialog nemožný. Potom už zbývá jen prásknout do stolu a jít.