Evropští kluci
Lukáš KrausÚsporná opatření, která si vynucuje Německo, tlačí Evropu do deflační spirály. Je tu nedostatek poptávky a schází stimul, píše George Soros. A má pravdu. Ani „trhy“ po tomto škrtacím paktu netouží.
Ten „pakt stupidity“ (eurofederalista Romano Prodi) je neuvěřitelně absurdní a pokrytecký dokument. Předně je třeba si vysvětlit, že ani „trhy“ po tomto škrtacím, trestacím konceptu netouží a artikulují to otevřeně na obou stranách Atlantiku, přejí si naopak růst, stejně tak občanům Evropy přináší tento stupidní koncept jen další destrukci veřejného prostoru. Pro koho tedy byl tento ultrakonzervativní dokument vytvořen, když i samotné Německo se logicky propadá na růst 0,7% a SPD to oprávněně kritizuje? Podstatou klíčové diskuse v Evropě je neuvěřitelná nesolidarita Německa, Holandska, Dánska a Švédska, jelikož to, co oni budou plnit bez problémů (pro Dánsko, Švédsko to není téma, nebude-li to přímo v ústavě, proč to nepodepsat) a plní už dávno, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a státy střední a východní Evropy, plnit v takto nastavené eurozóně nemohou, nemohou se už ani bránit hýbáním s kurzy, nemohou devalvovat, dokonce je jim zakazován i ten bankrot, tím spíše si nikdo z nich nebude v „nové Evropě“ zkoušet nějaká referenda či demokracii.
Jediné, co je jim milostivě dovoleno, je škrtat lidi, pracovní místa, růst a budoucnost.
Tato evropská konzervativní cesta vede přímo do Řecka, které se „pomocí“, tedy aplikací těch nejstupidnějších klausisticko-kalouskovských neoliberálních konceptů ordinovaných MMF, ECB, EK, dostalo do pět let trvající recese, k 18,2% nezaměstnanosti a není schopno nejen nic splácet, ale ještě více se propadá. Stejný koncept je nyní zkoušen na Španělsku, které půjde tento rok do recese -1,7% HDP, tedy bude se nadále zadlužovat, přitom ještě před útokem spekulantů vykazovalo přebytky běžného účtu, stejně tak Itálie. Je to vlastně recept, jak z fungujících ekonomik udělat mrzáky.
Süddeutsche Zeitung rozebírá období druhé světové války, a varoval, že Německo oživuje nepříjemné vzpomínky se svým návrhem úsporného komisaře.
Levicoví poslanci irského parlamentu se chystají předložit žádost o referendum o nové "evropské smlouvě". guardian.co.uk
"Tím nedůležitějším v měnové unii je konkurenceschopnost. Převzetím společné měny státy ztrácejí jeden z kanálů na podporu konkurenceschopnosti, a sice kurz. Pakt stability v současné situaci je nevyvážený. Vedle onoho A, fiskální konsolidace, je třeba říci také B. Chybí tam ta druhá strana, a tou je přerozdělení.
Jsou státy, které na euru vydělaly, a státy, které prodělaly. To je nesporné.Také záchrana eurozóny se musí odvíjet od toho, že někdo vydělal a někdo prodělal. Jednotná měna samozřejmě vyžaduje i společnou rozpočtovou politiku a mnohem větší přerozdělení, pokud má zůstat v dnešní podobě. A „větší“ znamená násobně větší. Směřuje to ke společné hospodářské politice. Ale společná hospodářská politika bez společné rozpočtové politiky a přerozdělení není dost dobře možná.
Celý tento pakt je o klacku, že když někdo překročí, bude potrestán.Ale problém není jenom v těch zemích, které takzvaně něco projedly. Je nesporné, že Česká republika, jako v podstatě záložní ekonomický prostor Německa, na tom vydělala taky. Prostřednictvím Německa. Samozřejmě, jsme jen subdodavatelé, nejsme finalisté, tak jsme vydělali méně. Ne v té úrovni Německa.
Myslím, že v této chvíli není možné, aby Česká republika stála mimo. Velká Británie je mocnost, my jsme co? Zajímáme někoho? Hrát si na nějakého solitéra, který stojí vedle a je chytřejší než všichni ostatní, to je možné, ale nemělo by nám uniknout, že situace se mění. Začínají nás mít plné zuby.
Nelze věčně pokračovat s tímto českým chytráctvím.
Něco podobného bylo šrotovné. Tak dlouho jsme čekali a uvažovali, že je zavedeme, až jsme se svezli na tom německém. Německo to stálo peníze, a my jsme čekali za bukem. Jestli si někdo myslí, že také v politické rovině tohle, a všechno to okopávání kotníků, projde bez povšimnutí, obávám se, že se velmi plete.
. Pak už nejde o to, jestli budeme chodit někam na nějaký summit jednou ročně, nebo čtyřikrát ročně. Tohle je čistě praktická záležitost, je to o naší zaměstnanosti. Řeknou, vy nechcete mít s námi nic společného? Fajn, my nechceme s vámi."