Stanovení stropu strukturálního deficitu na 0,5 procenta HDP každé signatářské země; spuštění automatických a pouze kvalifikovanou většinou odvolatelných sankcí, když schodek veřejných financí překročí 3 procenta HDP; zanesení principů rozpočtové disciplíny do národních ústav. Tak zní tři hlavní body, na nichž se v noci ze čtvrtka na pátek dohodli čelní představitelé 23 ze 27 zemí EU v Bruselu.

Právně má uvedené body podchytit zvláštní mezivládní dohoda, jež bude vypracována do března 2012. Co mimo zmíněné zahrne je zatím nejasné. V principu však půjde o nástroj společné kontroly rozpočtových schodků. To má zabránit dalšímu zadlužování.

„Věřím, že jde o ohromný krok směrem ke stabilní Evropě,“ řekla na páteční tiskové konferenci Angela Merkelová.

„Jasně dnes vidíme příčiny krize (...) a krok za krokem vytváříme nové základy důvěry v euro, v naši společnou měnu, budoucnost i spolupráci,“ dodala německá kancléřka.

Souhlas s dohodou vyjádřili zástupci všech 17 zemí eurozóny, dokument má ale být otevřen i ostatním členům EU. Ochotu popsat dali již na jevo představitelé Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Bulharska a Dánska. Zástupci Švédska, Maďarska a České republiky opustili jednání s tím, že musí věc ještě prodiskutovat v národních parlamentech. Jediným, kdo nová pravidla jednoznačně odmítl, se stala Velká Británie ústy premiéra Camerona.

„David Cameron žádal (výměnou za souhlas) něco, co bylo pro nás ostatní nepřijatelné: dodatkový protokol, který by poskytl Spojenému království výjimku z řady regulací finančních služeb. Nemohli jsme to přijmout, neboť se domníváme, že značná část obav (o euro a EU) pramení spíše z deregulace tohoto druhu podnikání,“ řekl k britskému postoji francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Podle agenturních zpravodajů žádal Cameron konkrétně právo veta při aplikaci daně z finančních transakcí, jíž EU, resp. eurozóna, plánuje zavést. Sám britský premiér uvedl, že přístup k dohodě je v rozporu se zájmy jeho země.