Jádro problému není přece v zákonech o exekucích. 90 % článků v levicových médiích je o tom, že to, nebo ono, v tomto systému je špatné. Jako kdyby autoři trpěli slepotou, nebo se báli říci, jak to je. Tyhle všechny fragmenty jednotlivých nefunkčností totiž dávají dohromady jasnou odpověď. Nefunkční je celý systém. Není demokratický, i když se snaží tímto názvem ohánět. Těžko by někdo mohl totiž tvrdit, že je zde vláda lidu. Nemůže bojovat proti korupci, protože sám korupční je. A tak bych mohl pokračovat, ale je to zbytečné, každý ví, jak to je. Otázka je co s tím? Řada levičáků se pokouší o vylepšení systému, jednak z toho důvodu, že revoluční změny se bojí, jednak z toho, že žijí v iluzi, že tento systém by mohl být stejný jako v 70. letech minulého století na Západě. Tady ale platí, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, pracující na Západě mohli blahořečit tzv. socialistickým státům, protože jen díky jejich existenci se domohli své životní úrovně.
Lidstvo je pokaždé jako norozenec, který si neumí pamatovat to, co bylo předtím. Vždy znovu a znovu musí projít procesem, kdy se nejprve dostane do područí nemocných chamtivců. Ti pak vyhrotí životní úroveň velké části obyvatel do onoho stavu, kdy už jen velmi radikální jednání vede k záchraně holé existence. Následují revoluce, pověsí se pár chamtivců, zemře mnohem více ušlápnutých. Systém se umravní, ale jen do doby ztráty generace pamětníků - paměti. Pak jede vše nanovo. Sociální demokracie, jako garant regulace chamtivosti, opakovaně selhává. Nepoučitelná, neschopná držet si své původní poslání. Domnívá se naivně, že chamtivost se nějak změnila. Ne, zůstává stále stejná, jak v době pravěku, tak v době superpočítačů. Neregulovaná znamená vždy války a nezměrné utrpení lidstva, dnes už je možno k tomu přidat hrozbu konce lidské civilizace. Proti jednotnému tlaku globálního kapitálu nemá sociální demokracie obranu, už jen proto, že neumí sladit své postoje v jedné zemi, ne tak globálně. Vítězství ČSSD ve volbách pak neřeší téměř nic, pokud by nebylo provázeno vítěstvím ve většině minimálně EU. I pak by se sociální demokracie musely hlavně vrátit ke svému původnímu poslaní, neboť nějaké blairovské vize jsou téměř vizemi Kalouska. Situce nižších a středních tříd se dost výrazně zhoršila u nás i jinde. Bohužel, vrcholným levicovým politikům se sice hromadí dopisy od lidí poškozených tímto systémem, ale jich osobně se to nedotýká. Proto také nereagují adekvátně. Přirozeně pak splývají těm dole s jejich utiskovateli. A ty vidle pak mohou nabodávat i je.

V německé společnosti, kde demokratický režim je vůči zdejšímu takříkajíc v předstihu dnes mezi lékaři plně platí - profit je důležitějši než pacient. Znamená to, že povolaní humáního oboru již byli přinuceni se vzdát/opustit/rezignovat na svůj etický standard.
Pro nás bude odpověď našich západních sousedů směrodatná. Čekáme na odpověď zda jde o úkaz posledního stadia rozpadu sociálního kapitalismu, nebo zda stojíme ještě před jednou periodou schopnou demokraticky vytvořit konzens mezi elitou a na elitě závislými.

"Energie, kterou lidé a příroda disponují, prostřednictvím nenasytné chtivosti přechází a přidává se k dobru a na konto třetí existence, která ji shromažďuje, skladuje, rozděluje a proplýtvává k účelům druhotným a podružným, takže výsledkem celého procesu je pokořená příroda, která ztrácí schopnost bránit se rostoucí agresivitě, a bezmocný člověk, který se upsal systému jako jeho poslušná součást."
(Karel Kosík - http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/d/demokracie/2-demokracie-a-mytus-o-jeskyni.html)

Děkuji pane Kopecký za odkaz. Číst eseje Kosíka je pro mě malým svátkem.

Exekuce by jistě potřebovaly drobné úpravy, jak k ochraně dlužníků, tak k ochraně věřitelů. Mám zkušenost, že dochází především k poškozování věřitelů. Dlužník dostane od soudu dopis a upomínku k zaplacení asi tak 5x při zahájení řízení, dále 5x pozvánku na ústní jednání, 5x rozsudek, pak ještě 5x od exekutora, to celé trvá 2 roky (korespondence, administrativa, lhůty na odvolání, důsledné dodržování práv dlužníka), a nakonec si dlužník ještě drze stěžuje, že o dluhu nevěděl, a diví se, že musí platit dvouletou práci soudů a exekutorů. Sociálním demokratům těch 20 upomínek nestačí, tak hlásají na billboardech, že je potřeba ještě jednu (21.) upomínku přidat. Spíše to vypadá, že exekucím naprosto nerozumí.

Nejsem tu dlouho a proto se dnes vlastně poprvé setkávám na těchto stránkách s panem Hyldebrantem.
Je vůbec možné, aby se něco takového mohlo vyskytovat na stránkách, na jejichž serióznost si připlácíme?
Čeho je moc, toho je příliš, praví známý bonmot.

Pane Šebku, něco málo jsem Vám poslal na Vaši e-mailovou adresu. JK

PS: Každý si holt připlácí na něco jiného. A jiní na to tudíž doplácí.
PPS: Je to člověk, který popírá existenci ďábla.
( viz: http://denikreferendum.cz/clanek/13993-je-treba-zastavit-zemana -- 22.Září 2012, 19:43:32 )
A to už je samo o sobě dost podezřelé !

Je mi líto poctivých drobných věřitelů:
1) Souzení i o ty nejbanálnější prokazatelné pohledávky trvá přes 2 roky, během kterých soud posílá asi 20 dopisů dlužníkovi, který je zásadně nepřebírá, místo aby poslal jeden jediný pořádně a donutil dlužníka ho převzít.
2) Soud s Ježíšem Kristem u Piláta trval JEDEN DEN, současné právní kauzy se vlečou NĚKOLIK LET. Svět se vyvíjí z extrému do extrému.
3) Během několika let „souzení“ těch nejbanálnějších právních případů se často vůbec nic neděje, ani se o ničem nejedná (natož intenzivně!), ani se neřeší spory mezi účastníky sporu (žalobcem a žalovaným), dokonce ani není jasné, zda vůbec nějaký spor existuje, protože soud není schopen zjistit vyjádření žalovaného.
4) Neskutečnou délkou řízení jsou nakonec poškozeni věřitelé i dlužníci, když musí platit několikaletou „práci“ soudů a exekutorů. Rozhodně neplatí úměra, že buďto je poškozen dlužník, nebo věřitel. Poškozeni jsou oba.
5) Po několikaletém procesu je exekuce většinou neúspěšná. Marnost nad marnost. Pokud dlužník vůbec nějaký majetek má, tak se z něj splácí nejprve ZASLOUŽENÁ odměna exekutorovi, soudní poplatky, náklady řízení.
6) Nezaznamenal jsem žádný návrh ČSSD, který by zkracoval délky soudního a exekučního řízení, spíše naopak. Přitom by to bylo tak jednoduché.

Pane Hyldebrante o čem to píšete? Vždyť skutečnost v ČR je úplně jiná! Jaká neskutečná délka souzení, když od počátku dluhu dojde k prodeji zastavené nemovitosti za 3 měsíce? Je mi také líto drobných věřitelů, protože tito nejsou schopni se u nás domoci svého práva, ale to je v případě, že dlužník je někdo zazobaný, nebo s dlouhými prsty. S chudáky se soudy nijak nemažou, tam je to raz dva. Snad s vámi mohou částečně souhlasit jen v tom, že poškozenými bývají dlužník i věřitel, ale to je jen v případě, že věřitel se domáhá jen dluhu, který nevznikl jeho spekulativním jednáním. Zasloužená odměna exekutorům vypadá ovšem úplně jinak, to jste napsal schválně, aby jste slušné lidi popíchnul, že? 800 násobný zisk, nijak neobvyklý pro exekutorské mafie, přece soudný člověk nemůže nazvat zasloužený. Už také z toho důvodu, že exekutorská mafie postupuje vůči dlužníkům nikoli přímo, racionálně a transparentně, ale často úmyslně volí doslova rafinované postupy, hraničící s podrazy a úskoky, s cílem vydělat co nejvíce na žalovaných a jejich blízkých. To je obyčejný hyenismus a proto bude pro českou justici lepší se s exekutorskou mafií poprat a zlikvidovat ji. Tady totiž vznikají mohonásobně vyšší škody, než v případě pomalého jednání soudů.

Problém je v tom, že vidíte izolovaně jednu odměnu exekutora vedle jedné exekuce. Na jednu úspěšnou exekuci připadá spousta neúspěšných exekucí. Exekutor či jeho zaměstnanci vytrvale objíždí dlužníka od dlužníka, hrozí jim přitom fyzické útoky od dlužníků, o permanentním snášení nejvulgárnějších urážek ani nemluvě, přitom u většiny dlužníků žádný zabavitelný majetek není, a když výjimečně na nějaký zabavitelný majetek narazí, tak jsou těmito dlužníky a lidmi jako Vy pranýřováni v médiích jako nejhorší vydřiduši a mafiáni. Jejich odměny jsou naprosto zasloužené.

Exekutoři si nemohou došlápnout na málo majetné dlužníky, protože je zákonem nastavena příliš vysoká nezabavitelná část příjmu a majetku. Aby exekutoři pokryli ztráty zbytečné práce na této většině málo majetných dlužníků, musí na to doplatit ojedinělí více majetní dlužníci, kteří pak skutečně mohou platit i mnohonásobek původní pohledávky. Aby více majetní dlužníci nedopláceli na méně majetné dlužníky, bylo by nutné snížit nezabavitelnou část příjmu a majetku, což zase lidé jako Vy odsoudíte.

Relativně vysoké odměny pro exekutory se uplatní jen u ojedinělých více majetných dlužníků a musí být nastaveny tak vysoko, aby vůbec činnost exekutorů a jejich pomocníků byl ochoten někdo vykonávat. Vám by se možná líbilo, aby exekutoři vůbec nebyli, aby zločinci mohli neomezeně páchat škody bez hrozby, že je budou muset nahradit...

Pan Hyldebrant má v podstatě pravdu v tom, co popisuje - je tu ale problém spočívající v tom, co z těchto deskripcí vyvodit.

Pan Hyldebrant totiž zcela zapomněl na to, že když už nějaký dlužník něco má, tak EXTRÉMNĚ, neadekvátně platí za to, že mnoho jiných dlužníků pořádně postihnout a skásnout nelze ...

A to je vůči těm bonitnějším spravedlivé?

O tom silně pochybuji ...

Exekuce bych vrátil na soudy - protože v rámci soukromých exekutorů je řešení tohoto dilematu nemožné.

Samozřejmě soudní vykonavatelé, kteří by se nemusili tržně uživit a tedy extrémně ždímat každého bonitnějšího dlužníka (aby se to srovnalo s neúspěšným i exekucemi), by museli být postaveni do systému mnohem efektivnějšího a výkonějšího než byl v 90. letech.
Na základě dosavadních zkušeností by bylo zapotřebí ho vybudovat - aby zase nebyl dlužník pánem ...

Předchozí příspěvek: „Pan Hyldebrant totiž zcela zapomněl na to, že když už nějaký dlužník něco má, tak EXTRÉMNĚ, neadekvátně platí za to, že mnoho jiných dlužníků pořádně postihnout a skásnout nelze ...“

Nezapomněl, právě o tom jsem psal. A zároveň navrhuji řešení:
1) Snížit nezabavitelnou část příjmu a majetku, aby exekutora živili všichni dlužníci, nikoliv jen ti bonitnější. Mimojiné uvalit exekuci i na sociální dávky.
2) Zkrátit délku soudního řízení a zefektivnit průběh soudního řízení, které probíhá naprosto absurdním a zdlouhavým způsobem.
3) A dále osvěta: „Když už nějaký dlužník něco má“, tak z toho má zaplatit dluh ještě před hrozbou exekuce, což většina dlužníků s alespoň jedním mozkovým závitem dělá, zatímco exekutoři se piplají s těmi největšími lehkomyslníky, kterým ani leta soudních procesů nejsou dostatečnou výstrahou.

„soudní vykonavatelé, kteří by se nemusili tržně uživit a tedy extrémně ždímat každého bonitnějšího dlužníka“

Pane Tejkle, kdo by je měl tedy živit? Na málo majetné dlužníky doplácejí jednak věřitelé a jednak více majetní dlužníci, kdo má na ně doplácet podle Vás?
Jinak soudní řízení probíhá tak absurdně a neefektivně (kromě špatné legislativy) i proto, že zaměstnanci soudů nemají motivaci se „tržně uživit“, narozdíl od exekutorů.