Aktivisté z iniciativy PRAK pokračují ve svých happeninzích. Poté, co v Praze na začátku ledna umístili na různá veřejná místa figuríny oběšenců, rozhodli se v únoru upozornit na praktiky exekutorů. Podle nich se totiž počty exekucí v podledních letech dostaly do těžko představitelné výše.

„Jestliže rok po jejich zavedení (2003) jich bylo přes sto tisíc, roku 2005 přesáhly čtvrt milion. Roku 2010 jich už bylo přes 700 tisíc. Už dlouho se ví o nekalých praktikách: například o zmanipulovaných dražbách zabaveného majetku, prodávaného za uměle snižované ceny,“ uvedli aktivisté v tiskovém prohlášení.

Na začátku února proto na různých pražských památkách rozvěsili transparenty Exekuce a V dražbě. Sami přitom upozornili na to, že mezitím byla na majetek Prahy nařízena opakovaně exekuce. Na konci ledna dokonce město nesmělo nakládat se svým majetkem. Důvodem bylo pochybení magistrátní úřednice, která zapomněla uhradit dluh. Dlužná částka činila 163 306 korun, s připočtením dalších nákladů a poplatků za exekuci se dluh vyšplhal na 205 942 korun.

„Netrvalo ani týden, a náš šílený nápad se uskutečnil — ne jako náš happening, ale jako skutečný exekuční návrh. To je najednou poprask! Když hrozí, že by se sáhlo na most či věže, každý se zajímá. Dokud šlo o „pochybné“ dlužníky, často navíc „nepřizpůsobivé“ a „neplatiče“, nebylo třeba tolik péče,“ uvedli aktivisté z iniciativy PRAK.

„To, že by se dluhy měly platit se ve společnosti považuje za samozřejmost — tolerování drsných praktik exekutorů to potvrzuje. Soukromé vlastnictví se bere jako na něco, co prostě platí, co je přirozené, nezpochybnitelné a má být mechanicky vymáháno,“ doplnili s tím, že demokratické uspořádání podle nich ale naopak vždy znamenalo moc lidí nespravedlivé majetkové poměry změnit.

„V Athénách byl vznik demokracie spojen s odpuštěním dluhů. Dnes požadujeme diskusi o tom, jak dluhy vznikají. Požadujeme účinnou ochranu zejména chudých před manipulací lichvářů a násilím exekutorů. Chceme se bavit o tom, kdo komu a co ve skutečnosti dluží,“ uvedla iniciativa.

Podle aktivistů se teprve po desetiletém řádění exekutorských mafií alespoň částečně vzbouřily soudy.

„Nyní se dozvídáme, že má od 1. března platit vyhláška ministerstva spravedlnosti, podle níž by odměna exekutora za vymáhání malých částek měla být poloviční a dluhy od jednoho věřitele je třeba vymáhat jako jednu pohledávku (dosud se vymáhaly po jedné, aby se znásobily z dlužníka vytáhnuté zisky). Jinými slovy, soudy jasně řekly, že předchozí zisky exekutorů byly nemravné,“ dodali aktivisté s tím, že co bylo nemravně zabaveno, musí se vrátit.

Proto navrhli restitucí exekucí. „Nechť exekutoři vrátí to, co zabavili (podle mínění soudů a podle připravované ministerské vyhlášky neprávem). Ať vrátí zisky, které jim nepřísluší. Ať vrátí svým obětem to, oč je připravili,“ vyzvala iniciativa PRAK.

Nevěří totiž, že by dluhy dělaly z každého člověka bezprávného adepta na ožebračení, a že na neprávem nabytý majetek exekutorů nelze sahat. „Očekáváme, že se stejnou razancí, s jakou dosud zabavovali majetek exekutoři, bude nyní majetek zabaven exekutorům,“ vysvětlili a současně vyhlásili únor měsícem exekutorů

„Vždyť i exekutor je člověk jako každý jiný - může být baven i zabaven... Najděte si toho svého a zabavte ho,“ uzavřeli své prohlášení aktivisté.