Senát podle očekávání hlasy levice odmítl novelu poslankyň ODS, podle níž by kvůli splacení dluhů mohla exekuci podléhat i dávka na živobytí. Zamítnutí novely doporučila místopředsedkyně senátorů ČSSD Božena Sekaninová. Veto Senátu nicméně může přehlasovat Poslanecká sněmovna.

Sekaninová uvedla, že návrh nepamatuje například na diabetiky, jejichž dávka na živobytí je kvůli nemoci vyšší než u zdravých sociálně potřebných. Podle Miroslava Nenutila (ČSSD) novela zavádí nerovnost před zákonem, neboť ze zabrané dávky by mohl těžit pouze stát či obce.

Podle autorek Ivany Řápkové a Lenky Kohoutové (obě ODS) je ambicí předlohy zvýšit vymahatelnost pokut a poplatků od lidí pobírajících dávky. Boj proti zneužívání dávek byl přitom jedním z hlavních předvolebních hesel ODS.

„Koaliční smlouva výslovně uvádí, že koalice navrhne takové změny, aby bylo možno strhávat notorickým neplatičům nájemného či pokut tyto dluhy ze sociálních dávek," řekla už dříve Řápková.

Bývalá chomutovská primátorka Ivana Řápková také namítla, že listina definuje existenční minimum, nikoli životní minimum. Podle ní novela umožňuje zabrat částku jen do výše existenčního minima, které od roku 2009 představuje 2020 korun na měsíc pro jednotlivce, a v rozporu s listinou tak není.

Podle sociálních demokratů ale není možné dlužníkům zabavit vše; musí jim zůstat prostředky pro zachování základních životních potřeb. „Předkladatelky to návrhem prolamují," uvedl před časem pro ČTK poslanec ČSSD Roman Sklenák.

Podle autorek je naopak nutné zvýšit odpovědnost příjemců dávek a zamezit situacím, kdy lidé sociální systém zneužívají.

A tak zatímco pravicové strany chtějí omezit údajné zneužívání sociálních dávek, opoziční levicové strany novelu považují za cestu, jak uvrhnout desítky tisíc lidí do chudoby. Novela má totiž zpřísnit postoj k neplatičům nájemného a pořádkových pokut, neboť umožní strhávat dluhy přímo ze sociální dávky na živobytí vyplácené neplatičům.

„Je třeba zvolit individuální přístup k sociálně deklasovaným a nikoli je paušálně izolovat ještě více na okraj společnosti. Například odebrání dávky v hmotné nouzi by mělo pro dotčené rodiny těžké důsledky. Tyto dávky patří k nejnižšímu zabezpečení, odebereme-li je lidem, nebudou mít na jídlo a další základní potřeby,“ vysvětlil ale před časem Špidla v rozhovoru pro Deníku Referendum.

Podle dnes platného občanského soudního řádu exekutoři nemohou dlužníkům zabavovat oblečení, dávky sociální péče, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory. Sáhnout nesmí ani na příspěvek na bydlení.

„Již současný systém sociálních dávek je ale velmi tvrdý a poskytuje obcím veškeré možnosti. Obce již nyní mohou zabavovat všechny dávky, které nahrazují příjem a mají i exekuční titul,“ upozorňuje nicméně na současné možnosti obcí bývalý předseda vlády.

S tím souhlasí i právník Pavel Čižinský, který zdůrazňuje, že v některých případech dochází k trestnímu stíhání již dnes. „Pokud uvedete úřad svým jednáním vědomě v omyl a škoda přesáhne pět tisíc korun, můžete být i dnes odsouzeni,“ řekl Deníku Referendum Čižinský.

„Ovšem například krácení daní je trestné až ve větším rozsahu, což znamená od padesáti tisíc korun výš. Na chudší tak vlastně již dnes platí přísnější metr než na bohaté,“ upozorňuje na souvislosti Čižinský.

Podle Vladimíra Špidly patří zkrátka dlouhodobě návrhy Ivany Řápkové k projevům politické linie, která pohrdá každým, kdo je slabší, a jejíž ambicí je tyto občany nikoli začlenit, nýbrž vyloučit ze společnosti. „Je to příznak omezené politiky,“ dodal pro Deník Referendum k problematice sociálně vyloučených občanů Vladimír Špidla.

Další informace:

Českénoviny.cz Senát odmítl novelu o exekuci dávky na živobytí