Nejméně sto tisíc českých domácností nemá na bydlení

Anna Voňavková, ČTK

Lidí, kteří nemají dostatek prostředků na pokrytí nákladů na bydlení, u nás rok od roku přibývá a nezáleží na tom, kde žijete. Děje se to v Litvínově, na jihu Čech i v centru Brna.

Ze svých příjmů není schopno uhradit náklady na bydlení přes sto třicet tisíc domácností. Právě takový počet jednotlivců nebo rodin totiž podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) obdržel v únoru příspěvek na bydlení. Celkem mezi ně v tomto měsíci bylo rozděleno přes dvě stě milionů korun.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Počet lidí, kteří obdrželi příspěvek na bydlení, je tak vyšší než minulý rok. V roce 2009 totiž každý měsíc obdrželo příspěvek na bydlení v průměru šestadevadesát tisíc rodin či jednotlivců.

Že lidé nemají často právě ani na pokrytí nákladů na bydlení, potvrzuje také čtvrteční zpráva táborské radnice, která hodlá více využívat exekucí v případě obecního bydlení. „Za loňský rok lidé a firmy dluží přes třicet milionů korun, polovinu tvoří dluhy za užívání bytů,“ sdělil ČTK tajemník Městského úřadu v Táboře Lubomír Šrámek.

V nájemních bytech se v roce 2010 zvýšily náklady zejména v souvislosti s deregulací nájemného oproti předchozímu roku o patnáct až sedmadvacet procent. V bytech družstevních a vlastníků vzrostly o sedm až osm procent. Například pro tříčlennou rodinu s trvalým pobytem v nájemním bytě v obci do deseti tisíc obyvatel byla od ledna 2010 navýšena částka normativních nákladů na bydlení o 1 655 Kč, v družstevním bytě pak o 470 Kč. Právě proti zvyšování nájmů v deregulovaných bytech protestovalo ve čtvrtek v Litvínově pět set lidí.

Podle táborské opoziční zastupitelky za Stranu zelených Michaely Petrové se problém s neplacením nájmů řešit musí, ale exekuce je tím nejkrajnějším řešením. „Překvapuje mě, že radní chtějí postupovat tvrdě proti neplatícím nájemcům v městských bytech, ale některým sportovním klubům tolerují mnohamilionové dluhy za nájmy v městských sportovních zařízeních a ještě jim k tomu dávají další tučné dotace," uvedla Petrová pro Deník Referendum.

V ČR navíc chybí zákon o sociálním bydlení. Podle sociálního pracovníka Kumara Vishwanathana je problémem samotná jeho definice. „U nás je za sociální byt považován každý byt do sto třiceti metrů. To je samozřejmě absurdní. Definice by ale měla být založena na tom, k jakému účelu je byt určen, a ne na rozloze,“ vysvětlil Kumar Vishwanathan Deníku Referendum.

Někdejší zástupkyně veřejného ochránce práv Anna Šabatová dodává: „Přibývá i lidí, kteří se ani nezadlužili nakupováním na úvěry, ale kteří prostě nemají na pokrytí svých základních potřeb."

    Diskuse