Táborská radnice chce razantněji postupovat proti neplatičům, proto bude více využívat exekucí. V centru Brna zase dluží každý desátý nájemník městského bytu. Zadlužení je přitom nejčastější příčinou propadu lidí do života v chudobě.

„Za loňský rok lidé a firmy dluží přes třicet milionů korun, polovinu tvoří dluhy za užívání bytů,“ sdělil ČTK tajemník Městského úřadu v Táboře Lubomír Šrámek. Ve srovnání s rokem 2008 dluhy narostly zhruba o šest milionů korun. Proto bude město lidem srážet dlužné částky ze mzdy nebo z účtu a prodávat jejich majetek. Pro dlužníky přitom tento postup znamená, že musejí zaplatit i náklady exekuce, které mohou několikanásobně přesáhnout dluh.

Pokud člověk dluží například pět set korun za svoz odpadu, pak by v případě přímé exekuce musel uhradit osmnáct set. Pokud by byla nařízena exekuce prostřednictvím exekutorského úřadu, potom by dlužník zaplatil odhadem minimálně osm a půl tisíc korun, uvedla vedoucí finančního odboru táborského městského úřadu Dana Daňková.

„Radním, kteří takto rozhodli, chybí jakékoliv sociální cítění s občany ve hmotné nouzi," kritizuje ovšem plán radnice opoziční zastupitelka za Stranu zelených Michaela Petrová. „Samozřejmě že neplatičství se musí řešit, ale exekuce je možností nejkrajnější. Překvapuje mě, že radní chtějí postupovat tvrdě proti neplatícím nájemcům v městských bytech, ale některým sportovním klubům tolerují mnohamilionové dluhy za nájmy v městských sportovních zařízeních a ještě jim k  tomu dávají další tučné dotace," uvedla Petrová pro Deník Referendum.

Tak dluhy postupně narůstají, až se dlužník dostane do sociálně a ekonomicky neudržitelné situace, protože má zpravidla další závazky ve formě půjčky nebo úvěru.

„Do takové situace se může dostat skutečně každý, nejenom lidé s nízkým vzděláním. Zpravidla člověka naláká chuť zvýšit si životní standard, k tomu mu pomůže půjčka. Průměrný klient poradny pro oddlužení v Olomouci má třicet let a bere osmnáct tisíc korun měsíčně, což mu na živobytí a pokrytí dluhů nestačí,“ vysvětluje pro Deník Referendum předsedkyně české pobočky Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení Milena Černá.

Úřad veřejného ochránce práv přitom již několik let upozorňuje vládu na nutnost vypracování návrhu zákona o sociálním bydlení, naposledy tak učinil ještě v čele s Otakarem Motejlem ve výroční zprávě pro poslance za rok 2009.

„Je to politický problém, který se mi zdá s pokračující hospodářskou krizí narůstat," říká k tomu Deníku Referendum někdejší Motejlova zástupkyně v úřadě Anna Šabatová a dodává: „Přibývá prostě i lidí, kteří se ani nezadlužili nakupováním na úvěry, ale kteří prostě nemají na pokrytí svých základních potřeb."

Podobnou právní úpravu nemají v Evropské unii vedle Čechů pouze Slováci a Irové.

Více informací:

Veřejný ochránce práv Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení

Mediafax V centru Brna dluží činži každý desátý nájemník městského bytu, dohromady čtvrt miliardy