ODS by ráda omezila údajné zneužívání sociálních dávek. Cestu vidí v novele zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou Sněmovně předloží poslankyně Ivana Řápková a Lenka Kohoutová. Novela má obcím umožnit použít část sociálních dávek na úhradu dluhů neplatičů, řekla v úterý novinářům po jednání poslaneckého klubu ODS Řápková. Dlužnící mají mít možnost sjednat si pro strhávání částek z dávek splátkový kalendář.

Boj proti zneužívání dávek byl jedním z hlavních předvolebních hesel ODS. „Koaliční smlouva výslovně uvádí, že koalice navrhne takové změny, aby bylo možno strhávat notorickým neplatičům nájemného či pokut tyto dluhy ze sociálních dávek," řekla Řápková novinářům.

Podle poslankyně dlužníci dostanou dobrovolnou možnost domluvit si při splácení svých dluhů individuální postup, včetně splátkového kalendáře. ODS si od novely slibuje zlepšení vymahatelnosti dluhů a zvýšení motivace neplatičů řešit svou životní situaci, dodala Kohoutová.

Vládní stanovisko k novele ovšem upozorňuje na fakt, že pobírá-li někdo dávku v hmotné nouzi déle než půl roku a nesnaží se získat jiný příjem, je mu snížena na existenční minimum. Návrh poslankyň tedy podle vlády povede spíše k postihu těch, kteří se snaží jiný příjem získat

Předkladatelka návrhu Lenka Kohoutová to vidí obráceně: „Novela zajistí rovné postavení všech dlužníků. Neplatiči se ale nemusí bát, že zůstanou úplně bez prostředků, protože počítá se zachováním existenčního minima," upřesnila Kohoutová.

Poslankyně Řápková a Kohoutová v důvodové zprávě k návrhu novely zdůraznily, že plat pracujících lidí exekuci podléhá. „Současná právní úprava umožňuje, že dávka pomoci v hmotné nouzi, která je vyplácena bez jakéhokoli přičinění samotného příjemce, požívá větší ochrany než mzda, o kterou se člověk musí přičinit prací. Tudíž ten, kdo pobírá dávky, požívá zvláštní ochrany a není postižitelný za své činy," napsaly poslankyně v důvodové zprávě. A pokračují: „Z kvalifikovaných odhadů vyplývá, že ten, kdo pobírá mzdu, páchá méně přestupků proti veřejnému pořádku, než ten, kdo pobírá dávky.“

Chvála i odmítání

Vláda o návrhu poslankyň jednala letos v březnu a nepřijala ho. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil po jednání řekl, že kabinet je v zásadě připraven souhlasit se základní ideou. Určité typy dávek by mohly podle ministrů podléhat exekuci v případě, že ten, kdo je pobírá, je dlužníkem, vláda ale požaduje další propracování návrhu.

Kabinet ve stanovisku k návrhu novely doslova píše: „Vláda je v obecné rovině přesvědčena, že má-li být umožněn postih příspěvku na živobytí, musí se jednat o výjimečné opatření v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že jiný způsob výkonu rozhodnutí nepovede ke sledovanému cíli. Vláda proto považuje za nezbytné, aby byl předložený návrh zákona v dalším průběhu legislativního procesu upraven.“

V návrhu poslankyň podle vlády také chyběla podmínka, že k exekuci je možné přistoupit teprve poté, co soud nenajde movitý či nemovitý majetek, kterým by dlužník mohl uspokojit své věřitele.

Návrh poslankyň ovšem podpořil i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. „Pokud by totiž tito lidé nastoupili do zaměstnání, vědí, že o mzdy přijdou. Proto jsou raději na sociálních dávkách,“ uvedl již dříve Drábek pro Deník Referendum.

Podle někdejšího eurokomisaře pro sociální politiku Vladimíra Špidly jsou návrhy Ivany Řápkové projevem politické linie, která pohrdá každým, kdo je slabší, a jejíž ambicí je tyto občany nikoli začlenit, nýbrž vyloučit ze společnosti. „Je to příznak omezené politiky,“ uvedl již dříve v rozhovoru o problematice sociálně vyloučených občanů pro Deník Referendum Vladimír Špidla.

Řápková se dlouhodobě profiluje jako bojovnice proti zneužívání sociálních dávek. Ještě v době, kdy byla primátorkou Chomutova, přišlo vedení města se zabavováním dávek. Lidem, kteří dlužili na nájemném, exekutor po vyplacení dávek peníze zabavil. Proti postupu města se postavil ombudsman i vládní zmocněnec pro lidská práva a prošetřoval ho i ministr spravedlnosti kvůli podezření z porušení ústavy.