Někteří starostové občanských demokratů volají po tvrdších podmínkách pro vyplácení různých sociálních dávek. Dávku v hmotné nouzi by například podle litvínovského starosty Daniela Voláka z ODS neměli dostávat lidé, kteří nechodí na veřejné práce.

Úředníci by také podle jeho názoru měli mít možnost odebrat dávku snáze než doposud za záškoláctví. Volák současně na pondělním semináři o „nepřizpůsobivých občanech" navrhl zpřesnit možnosti vyplácet dávku v poukázkách místo peněz.

Poukázky by měli dostávat podle něho lidé, kteří si za dávku v hmotné nouzi kupují alkohol, drogy nebo peníze naházejí do hracích automatů. Volák by rozšířil pravomoci sociálních pracovníků: úředník by třeba mohl vstoupit do herny a přítomné legitimovat.

Kvůli záškoláctví lze nyní na určitou dobu odebrat dávku jen v případě, že úřad uzná rodiče vinnými z přestupku. Podle Voláka by ale mělo stačit hlášení školy. Dávka v hmotné nouzi by byla zároveň vázána na veřejné práce. „Když veřejnou službu nenastoupí, není to osoba v hmotné nouzi," uvedl Volák.

Několik návrhů přednesla také chomutovská primátorka a poslankyně Občanské demokratické strany Ivana Řápková, která vešla ve známost tvrdým postupem vůči neplatičům. Řápková by například chtěla, aby úřady mohly z dávky v hmotné nouzi strhávat lidem dluhy. Lidem by tak zůstalo pouze existenční minimum. Další její návrh se týkal zneužívání dávek pěstounské péče.

„Jsou to všechno věci, o kterých debatujeme," uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška. Teze novel příslušných zákonů by podle něho měly být hotovy ještě tento měsíc, vláda by měla jednat o předlohách na jaře. Platit by pak měly od roku 2012. „Přičiněním štědré ruky státu devastujeme morálku. Lidem dáváme peníze a volný čas a nic po nich nechceme," podotkl Šiška.

Mezi starosty přišel také premiérův poradce Roman Joch. Podle něho stát musí vynucovat a udržovat pořádek, jinak by vůbec nemusel existovat. Joch dal za příklad zeď v ústecké Matiční ulici, která v minulosti budila spory. Kdyby v Matiční žili spořádaně černí Afričané, zeď by se nestavěla, kdyby tam bydleli modroocí blonďatí Švédové a dělali nepořádek, zeď by byla, uvedl.

Podle bývalého eurokomisaře a expředsedy sociálních demokratů Vladimíra Špidly jsou návrhy směřující k tvrdšímu přístupu k neplatičům produktem represivního přístupu na úkor sociální práce.

„Návrhy občanskodemokratických starostů plynou z nepochopení toho, v čem spočívá sociální práce. Namísto represe je třeba naopak s postiženými spolupracovat a pokusit se je tak znovu zapojit do společnosti,“ uvedl Špidla pro Deník Referendum.

Podle Špidly je třeba zvolit individuální přístup k sociálně deklasovaným a nikoli je paušálně izolovat ještě více na okraj společnosti. „Například odebrání dávky v hmotné nouzy by mělo pro dotčené rodiny těžké důsledky. Tyto dávky patří k nejnižšímu zabezpečení, odebereme-li je lidem, nebudou mít na jídlo a další základní potřeby,“ myslí si Vladimír Špidla.

Podle jeho názoru by proto takové opatření mělo v podstatě obdobné důsledky, jako kdybychom zavedli trest smrti.