Vláda souhlasí s ideou, aby dávky podléhaly exekuci. Návrh ale nepřijala

Vratislav Dostál, ČTK

Nečasův kabinet se prozatím postavil neutrálně k návrhu poslankyň ODS, dle kterého by dávka na živobytí podléhala exekuci. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je kabinet v zásadě připraven souhlasit se základní ideou návrhu, požaduje ale jeho propracování.

Kabinet Petra Nečase se ve středu postavil neutrálně k návrhu poslankyň občanských demokratů Ivany Řápkové a Lenky Kohoutové, které chtějí, aby dávka na živobytí podléhala exekuci a aby dlužníci měli možnost podepsat s úřady dohodu o srážkách na tuto dávku. O postoji vlády novináře informoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS.

Ministr poznamenal, že vláda je v zásadě připravena souhlasit se základní ideou, že by určité typy dávek mohly podléhat exekuci v případě, že ten, kdo je pobírá, je dlužníkem. Podle ministrů jsou však potřeba zákonné záruky určitých sociálních standardů, tedy garance, že dlužníkovi po exekuci zůstane existenční minimum a pod toto minimum nespadnou například ani jeho děti. V návrhu poslankyň podle vlády také chyběla podmínka, že k exekuci je možné přistoupit až poté, co soud nenajde movitý či nemovitý majetek, kterým by dlužník mohl uspokojit své věřitele.

Už dopředu bylo zřejmé, že vládě se poslanecký záměr příliš zamlouvat nebude. Podle návrhu stanoviska, který byl připraven pro dnešní jednání, by mělo být v zákoně například jasně uvedeno, že lidem nebo domácnostem po srážce zůstane existenční minimum. O novele, která mění zákon o pomoci v hmotné nouzi a občanský soudní řád, bude definitivně rozhodovat Poslanecká sněmovna.

Cílem novely je podle autorek zvýšit vymahatelnost pokut a poplatků od lidí pobírajících dávky. Předkladatelky poukazují na praxi, kdy lidem vznikne nárok na dávku, ale nezaplacené pokuty uložené kvůli přestupkům a různé dlužné poplatky z ní neuhradí. Připomněly, že plat pracujících lidí exekuci podléhá. „Ten, kdo pobírá dávky, požívá zvláštní ochrany a není postižitelný za své činy," napsaly poslankyně v důvodové zprávě.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 návrh také obhajuje, a to z toho důvodu, že v současné době se někteří lidé podle jeho slov vyhýbají exekucím tak, že záměrně zůstávají mimo pracovní poměr, neboť na sociální dávky se exekuce nevztahují. „Pokud by totiž tito lidé nastoupili do zaměstnání, vědí, že o mzdy přijdou. Proto jsou raději na sociálních dávkách,“ uvedl již dříve Drábek pro Deník Referendum.

Vláda ale míní, že možnost exekuce dávky by se měla využívat jen v krajním případě. V předloze by mělo být výslovně napsáno, že dávku bude moci exekutor zabavit jen tehdy, když dlužník nebude mít žádný jiný příjem.

Podle místopředsedy sociálních demokratů Zdeňka Škromacha lze ale do jisté míry dávky exekuovat již nyní. „Současně si myslím, že by se vláda Petra Nečase měla zabývat tím, jak podpořit vznik nových pracovních míst, a nikoli jak si došlápnout na lidi v sociální nouzi. Tento krok nahraje pouze různým lichvářům,“ nepochybuje Škromach.

Se Škromachem souhlasí i Vladimír Špidla. „Již současný systém sociálních dávek je totiž velmi tvrdý a poskytuje obcím veškeré možnosti. Obce již nyní mohou zabavovat všechny dávky, které nahrazují příjem a mají i exekuční titul,“ upozorňuje na současné možnosti obcí bývalý předseda vlády.

Podle Vladimíra Špidly jsou návrhy Ivany Řápková projevem politické linie, která pohrdá každým, kdo je slabší, a jejíž ambicí je tyto občany nikoli začlenit, nýbrž vyloučit ze společnosti. „Je to příznak omezené politiky,“ uvedl již dříve v rozhovoru o problematice sociálně vyloučených občanů pro Deník Referendum Vladimír Špidla.

Podle expředsedy ČSSD je navíc i praxe některých obcí — kdy si najímají soukromé exekutory — mírně řečeno divná. „A to proto, že suma za exekuci je často vyšší než hodnota zabaveného majetku,“ podivuje se nad praktikami některých měst, která si najímají soukromé exekutorské firmy, Vladimír Špidla.

Dle jeho mínění dluhy obcí ukazují na neschopnost využívat stávajících mechanismů. „Dluhy za nájmy totiž vůbec nemusí vzniknout. Je to krom jiného i důsledek toho, že se obce nestarají o bytový fond,“ doplňuje Vladimír Špidla.

Kabinet Petra Nečase pak upozorňuje na to, že lidé mohou dávky v hmotné nouzi pobírat jen půl roku. Když si nezajistí jiný příjem, klesnou jim na existenční minimum. V praxi to prý znamená, že budou postiženi lidé, kteří se snaží, aby jim částka na živobytí neklesla.

Se zabavováním sociálních dávek přišla radnice v Chomutově v době, kdy byla Řápková primátorkou. Lidem, kteří dlužili na nájemném, exekutor po vyplacení dávek peníze zabavil. Proti postupu města se postavil ombudsman i vládní zmocněnec pro lidská práva a prošetřoval ho i ministr spravedlnosti kvůli podezření z porušení ústavy.

    Diskuse