Poslanecká sněmovna v pátek schválila předlohu, podle které bude dávka na živobytí podléhat exekuci a dlužníci dostanou možnost podepsat na tuto dávku s úřady dohodu o srážkách. Jejím cílem je podle autorek Ivany Řápkové a Lenky Kohoutové (obě ODS) zvýšit vymahatelnost pokut a poplatků od lidí pobírajících dávky.

Boj proti zneužívání dávek byl přitom jedním z hlavních předvolebních hesel ODS. „Koaliční smlouva výslovně uvádí, že koalice navrhne takové změny, aby bylo možno strhávat notorickým neplatičům nájemného či pokut tyto dluhy ze sociálních dávek," řekla už dříve Řápková.

A zatímco pravicové strany chtějí omezit údajné zneužívání sociálních dávek, opoziční levicové strany novelu považují za cestu, jak uvrhnout desítky tisíc lidí do chudoby. Novela má totiž zpřísnit postoj k neplatičům nájemného a pořádkových pokut, neboť umožní strhávat dluhy přímo ze sociální dávky na živobytí vyplácené neplatičům.

Předkladatelky naopak poukazují na praxi, kdy lidem vznikne nárok na dávku, ale nezaplacené pokuty uložené kvůli přestupkům a různé dlužné poplatky z ní neuhradí.

Podle předlohy zůstane lidem po srážkách existenční minimum, které nyní činí 2020 korun na měsíc. Pokud by brali dávky za celou rodinu, zbylo by jim podle pozměňovacího návrhu sociálního výboru existenční minimum vypočítané pro všechny její členy.

Podle sociálních demokratů ale není možné dlužníkům zabavit vše; musí jim zůstat prostředky pro zachování základních životních potřeb. „Předkladatelky to návrhem prolamují," uvedl pro ČTK poslanec ČSSD Roman Sklenák.

Podle autorek je naopak nutné zvýšit odpovědnost příjemců dávek a zamezit situacím, kdy lidé sociální systém zneužívají.

ČSSD: novela je produktem represivního přístupu na úkor sociální práce

Podle expředsedy ČSSD Vladimíra Špidly bude mít ale takové opatření v podstatě obdobné důsledky, jako kdybychom zavedli trest smrti. Novela směřující k tvrdšímu přístupu k neplatičům je podle něj produktem represivního přístupu na úkor sociální práce.

Podoba předlohy podle něj navíc plyne z nepochopení toho, v čem spočívá sociální práce. „Namísto represe je třeba naopak s postiženými spolupracovat a pokusit se je tak znovu zapojit do společnosti,“ uvedl Špidla pro Deník Referendum.

„Je třeba zvolit individuální přístup k sociálně deklasovaným a nikoli je paušálně izolovat ještě více na okraj společnosti. Například odebrání dávky v hmotné nouzi by mělo pro dotčené rodiny těžké důsledky. Tyto dávky patří k nejnižšímu zabezpečení, odebereme-li je lidem, nebudou mít na jídlo a další základní potřeby,“ vysvětlil před časem Špidla v rozhovoru pro Deníku Referendum.

Podle dnes platného občanského soudního řádu exekutoři nemohou dlužníkům zabavovat oblečení, dávky sociální péče, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory. Sáhnout nesmí ani na příspěvek na bydlení.

„Již současný systém sociálních dávek je ale velmi tvrdý a poskytuje obcím veškeré možnosti. Obce již nyní mohou zabavovat všechny dávky, které nahrazují příjem a mají i exekuční titul,“ upozorňuje nicméně na současné možnosti obcí bývalý předseda vlády.

S tím souhlasí i právník Pavel Čižinský, který zdůrazňuje, že v některých případech dochází k trestnímu stíhání již dnes. „Pokud uvedete úřad svým jednáním vědomě v omyl a škoda přesáhne pět tisíc korun, můžete být i dnes odsouzeni,“ řekl Deníku Referendum Čižinský.

„Ovšem například krácení daní je trestné až ve větším rozsahu, což znamená od padesáti tisíc korun výš. Na chudší tak vlastně již dnes platí přísnější metr než na bohaté,“ upozorňuje na souvislosti Čižinský.

Podle Vladimíra Špidly patří zkrátka dlouhodobě návrhy Ivany Řápkové k projevům politické linie, která pohrdá každým, kdo je slabší, a jejíž ambicí je tyto občany nikoli začlenit, nýbrž vyloučit ze společnosti. „Je to příznak omezené politiky,“ uvedl před časem pro Deník Referendum k problematice sociálně vyloučených občanů Vladimír Špidla.

„Vy tady mluvíte o exekutorech, ale co mají dělat majitelé bytů, kteří mají ve svých domech lidi, kteří neplatí nájem," obhajovala návrh ještě v poslaneckém výboru Řápková. Problémem podle ní je taktéž přestupková činnost, kdy je za určité přestupky proti veřejnému pořádku možné uložit pouze pokutu. A tito lidé podle jejich slov pokuty neplatí.

Podle Vladimíra Špidly nicméně ve finále novela zákona prospěje pouze exekutorským společnostem. „Exekutoři na přijetí této novely vydělají. Zajistí jim sice malý, avšak jistý příjem. A to na lidech, kteří se nemohou bránit,“ uvedl Špidla.

Odborníci navíc upozorňují, že zneužívání sociálních dávek není v České republice nijak dramatické. Česká republika také vydává na veřejné a sociální služby jen 18,6 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr evropské sedmadvacítky činí 26,2 %.

Zatímco v prvním čtení se postavili proti předloze i někteří koaliční poslanci, v pátek byli jednotní. Očekává se, že Senát, v němž má převahu levice, novelu poslancům vrátí.

Další informace:

Českénoviny.cz Sněmovna schválila zavedení exekuce dávky na živobytí