Starostové na semináři podpořili exekuce dávek v hmotné nouzi

Vratislav Dostál

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi zaručuje podle Ivany Řápkové z ODS spravedlivý a rovný přístup ke všem dlužníkům v České republice. V podstatě to bude mít obdobné důsledky, jako kdybychom zavedli trest smrti, oponuje jí Vladimír Špidla z ČSSD.

K dopadům novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou Sněmovně předložily poslankyně Ivana Řápková a Lenka Kohoutová, se ve středu na půdě Poslanecké sněmovny konal seminář za účasti ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka a zástupců starostů, neziskových organizací a exekutorů. Většina přítomných starostů vyslovila návrhu svou podporu.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Boj proti zneužívání dávek byl jedním z hlavních předvolebních hesel ODS. „Koaliční smlouva výslovně uvádí, že koalice navrhne takové změny, aby bylo možno strhávat notorickým neplatičům nájemného či pokut tyto dluhy ze sociálních dávek," řekla už dříve Řápková.

A tak zatímco pravicové strany by rády omezily údajné zneužívání sociálních dávek, opoziční levicové strany novelu považují za cestu, jak uvrhnout desítky tisíc lidí do chudoby. Novela má totiž zpřísnit postoj k neplatičům nájemného a pořádkových pokut, neboť umožní strhávat dluhy přímo ze sociální dávky na živobytí vyplácené neplatičům.

Špidla: jako bychom zavedli trest smrti

Podle expředsedy ČSSD Vladimíra Špidly bude mít ale takové opatření v podstatě obdobné důsledky, jako kdybychom zavedli trest smrti. Novela směřující k tvrdšímu přístupu k neplatičům je podle něj produktem represivního přístupu na úkor sociální práce.

Návrhy občanskodemokratických starostů podle něj navíc plynou z nepochopení toho, v čem spočívá sociální práce. „Namísto represe je třeba naopak s postiženými spolupracovat a pokusit se je tak znovu zapojit do společnosti,“ uvedl Špidla pro Deník Referendum.

„Je třeba zvolit individuální přístup k sociálně deklasovaným a nikoli je paušálně izolovat ještě více na okraj společnosti. Například odebrání dávky v hmotné nouzi by mělo pro dotčené rodiny těžké důsledky. Tyto dávky patří k nejnižšímu zabezpečení, odebereme-li je lidem, nebudou mít na jídlo a další základní potřeby,“ řekl Deníku Referendum již dříve Vladimír Špidla.

Podle dnes platného občanského soudního řádu totiž exekutoři nemohou dlužníkům zabavovat oblečení, dávky sociální péče, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory. Sáhnout nesmí ani na příspěvek na bydlení.

Novela zákona počítá sice se zachováním existenčního minima, změny se ale dotýkají dávky na živobytí. Netýkají se pak jednorázových dávek (porodné, pohřebné apod.), účelově vázaných příspěvků, jako je příspěvek na bydlení nebo mimořádné okamžité pomoci.

Řápková: cílem novely není snaha šikanovat sociálně slabší občany

„Jsem ráda, že jsme měli možnost si v širokém kruhu účastníků některé věci vyříkat a vysvětlit. Velmi si vážím především podpory starostů a Svazu měst a obcí. Naše kritiky jsme pak doufám přesvědčily, že cílem předkládané novely není snaha šikanovat sociálně slabší skupiny obyvatel, ale pouze narovnat stav, kdy jedni dlužníci své závazky plnit musí a druzí nikoliv. Novela navíc pomůže zvýšit motivaci dlužníků závislých na sociální podpoře, protože jim umožní domluvit si s obcí splátkový kalendář," komentovala diskuzi Ivana Řápková.

Podle Vladimíra Špidly nicméně ve finále návrh zákona prospěje pouze exekutorským společnostem. Ostatně i jejich zástupci byli mezi účastníky semináře. „Exekutoři na přijetí této novely vydělají. Zajistí jim sice malý, avšak jistý příjem. A to na lidech, kteří se nemohou bránit,“ uvedl Špidla.

Právník a mluvčí iniciativy ProAlt Pavel Čižinský považuje takové návrhy za drakonické. „Je to krok špatným směrem. Dokonce i ve starém Římě byly věci, které nebylo možné člověku zabavit. Zde se jedná prakticky o částky, které jenom zaručují, že člověk může přežít. Odebírat lidem i sociální dávky de facto znamená konstatovat, že nemají právo na život,“ řekl před časem Deníku Referendum Čižinský.

Návrh novely naopak během semináře podpořil zástupce Svazu měst a obcí Petr Pospíšil.

„Svaz měst a obcí vyslovil již dříve tomuto návrhu podporu, protože ho považuje za účinný nástroj, díky kterému budou moci obce vymáhat dluhy od svých chronických dlužníků. Zároveň poprvé legislativně zakotvuje možnost, aby se obec s konkrétním dlužníkem domluvila individuálně. Tuto možnost starostové vítají. Osobně očekávám, že ji obce budou hojně využívat," shrnul postoj Svazu měst a obcí Petr Pospíšil.

Avšak podle Špidly nemají z principu obce právo trestat lidi. Navíc Pavel Čižinský zdůrazňuje, že v některých případech dochází k trestnímu stíhání již dnes. „Pokud uvedete úřad svým jednáním vědomě v omyl a škoda přesáhne pět tisíc korun, můžete být i dnes odsouzeni,“ řekl Deníku Referendum Čižinský.

„Ovšem například krácení daní je trestné až ve větším rozsahu, což znamená od padesáti tisíc korun výš. Na chudší tak vlastně již dnes platí přísnější metr než na bohaté,“ upozorňuje na souvislosti Čižinský.

Odborníci navíc upozorňují, že zneužívání sociálních dávek není v České republice nijak dramatické. Česká republika také vydává na veřejné a sociální služby jen 18,6 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr evropské sedmadvacítky činí 26,2 %.

Vláda je v zásadě připravena souhlasit se základní ideou

Vláda o návrhu poslankyň jednala už letos v březnu a nepřijala ho. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil po jednání řekl, že kabinet je v zásadě připraven souhlasit se základní ideou. Určité typy dávek by mohly podle ministrů podléhat exekuci v případě, že ten, kdo je pobírá, je dlužníkem, vláda ale požaduje další propracování návrhu.

Kabinet ve stanovisku k návrhu novely doslova píše: „Vláda je v obecné rovině přesvědčena, že má-li být umožněn postih příspěvku na živobytí, musí se jednat o výjimečné opatření v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že jiný způsob výkonu rozhodnutí nepovede ke sledovanému cíli. Vláda proto považuje za nezbytné, aby byl předložený návrh zákona v dalším průběhu legislativního procesu upraven.“

Návrh poslankyň ovšem podpořil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. „Pokud by totiž tito lidé nastoupili do zaměstnání, vědí, že o mzdy přijdou. Proto jsou raději na sociálních dávkách,“ uvedl již dříve Drábek pro Deník Referendum.

Návrh novely zákona o hmotné nouzi Poslanecká sněmovna začala projednávat na minulé schůzi, projednávání bylo ale přerušeno během rozpravy v prvním čtení. Poslanci se k ní vrátí na nadcházející 19. schůzi Poslanecké sněmovny.

    Diskuse
    June 3, 2011 v 11.15
    Drábkova genialita
    Ten Drábek je geniální, ani o tom neví. Přesně pojmenoval problém: Exekuce platů.

    Ne exekuce dávek v nouzi, která se rovná popravě vyhladověním, ale zákaz exekuce platů je řešením!

    Je víc důvodů proč exekuce přísně regulovat, a ministr Drábek objevil, nevěda, jedno důležité pravidlo, které je potřeba zavést: Exekuce příjmů musí být napříště řešeny přirážkou k dani, vždy tak, aby souhrnné daňové a exekuční zatížení významnou část příjmu plátci ponechávalo. Nepřípustná musí být exekuce příjmů do výše nezdanitelného minima.
    JG
    June 3, 2011 v 20.37
    JUDr. Řápková
    Bez akademického titulu se dá přežít, na rozdíl od životního minima. Dotaz: jak je možné, že osoba veřejně usvědčená z toho, že lhala a kradla, má tu drzost o čemkoli rozhodovat?
    June 3, 2011 v 22.20
    Doktorka plzeňských práv
    Říkal jsem to hned, když se objevila zpráva, že Řápková na téhle novele pracuje: Dnes novelizuje zákon o pomoci v hmotné nouzi Řápková, zítra připraví novelu trestního zákoníku Kajínek.

    Děsivé je, že tahle doktorka plzeňských práv není ve svém tažení za silnější bič na chudáky sama. Copak starostům nestačí, že podporují TOP 09, oni musí podpořit i tohle? Koho jsme si to na ty radnice zvolili?
    MT
    June 4, 2011 v 17.54

    „Namísto represe je třeba naopak s postiženými spolupracovat a pokusit se je tak znovu zapojit do společnosti,“ uvedl Špidla pro Deník Referendum.

    Starostovský populismus nesdílím.
    Starosta ví, že teoreticky je minimum mínimem a brát z něj je jako říci -. nemáš právo existovat.
    Teoreticky.

    Prakticky vědí, co leckdo z lidí na dávkách umí se svým minimem udělat.

    A to je pro ně zvětšovací sklo, to si pamatují a přes toto zvětšovací sklo pak hodnotí celou kategorii těchto lidí stejným způsobem.

    Ale úvaha Špidly je nabita optimismem, který také nesdílím.

    V systému, který už nikdy nebude produkovat pracovní místa, která je k tomuto účelu zapotřebí, jinak než na úkor JINÝCH potřebných - nebo jako ztrátová - a ta "ztrátová" čím dál víc nebudou možná, protože na nic není a je měsíc co měsíc méně a méně na všem, na co dříve bylo ...