Skutečným problémem není Velká výzva

Dušan Radovanovič

Současné Hnutí DUHA nevlastní ochrannou známku radikality a je naivní ji od něj čekat. Závažným společenským problém je ale fakt, že zde prakticky neexistují radikální organizace přímé akce, které by akcentovaly skutečně palčivá témata dnešní doby.

Josef Šmída si v Deníku Referendum vzal na paškál festival Velká výzva organizovaný Hnutím Duha. S jeho kritikou v mnohém nelze nesouhlasit. Přestřelené ceny, patronem festivalu Karel Schwarzenberg, řeči o odpovědném přístupu k životnímu prostředí bez jakékoli reflexe toho, že v současné době — a to i díky Schwarzenbergovi — se mnozí lidé potýkají se zásadními existenčními problémy a opravdu si nemohou dovolit luxus v podobě všemožných bio a vegan alternativ, z nichž se namnoze stala ne zrovna levná image.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Jenže! Hnutí DUHA zkrátka dávno NENÍ žádnou alternativou. Otcové z počátku devadesátých let, kteří DUHU zakládali jako radikální ekologické hnutí postavené na přímé akci, to svým nástupcům asi nikdy neodpustí, ale je to prostě tak. A není to koneckonců nic neobvyklého. Některé myšlenky šedesátých let také časem převzal mainstream a staly se součástí hodnot běžné společnosti (vezměme jen posun směrem k rasové rovnosti či sexuální svobodě). Jiné ideály vyvanuly a musely je převzít další generace mladých radikálů.

Festival Velká výzva není a myslím, že ani nemá být festivalem alternativním. Zjevně je festivalem, kam přijdou rodinky s dětmi a užijí si sobotu asi tak, jako když jim pořádá víkendovou zábavu některá městská část pod vedením Jančíka nebo Richtera. Má být festivalem, kam si přijdou lidé zapařit na populární kapely a jen tak trochu mimochodem ochutnají nějakou tu vegan kuchyni nebo zjistí, že si mohou změnit dodavatele energie či jezdit po Praze na kole.

DUHA nestojí mimo systém ani proti němu, ale usilovně se snaží být jeho součástí. Duháci si zvolili strategii, kdy budou natolik přijatelnými freecoolíny pro mladou generaci, že ti nebudou mít vůči nim apriorní odpor a budou ochotni třídit odpad či zapřemýšlet o tom, že rozvojová spolupráce může mít smysl a nemusí vždy vypadat jen jako humanitární spasitelství Člověka v tísni. Nechtějí měnit svět, stačí jim posouvat obzor maloměšťáků.

Hnutí DUHA zkrátka nemá ochranou známku radikality. Není to obelisk zakotvený v čase. Prošlo vývojem od blokády jaderné elektrárny k profesionálnímu politickému lobbingu a manažersky výtečně zvládnutým mediálním kampaním. Jen místo bílých límečků ještě stále zůstává vytahané tričko. Vyčítat jim to má asi stejný smysl, jako se vztekat na Jožku Fischera, že už nehází kameny po policistech a legitimizuje moc v Bundestagu.

Taková drobečková strategie je zcela legitimní a bezpochyby v mnohém přínosná. Nakonec vlastně nejnebezpečnějším zůstává už zmíněné vytahané tričko. Udržuje asi u leckterých Duháků, jejich sympatizantů a — jak vidno na Josefu Šmídovi — i u jejich kritiků dojem, že se ještě pořád jedná o alternativu.

Jenže skutečný problém není v Hnutí DUHA, ani v jeho současném mainstreamovém záběru. Skutečný problém je v tom, že se zde již dávno (snad s výjimkou ProAltu) neprosadila jiná, nová a mnohem radikálnější hnutí, která by nikoho nenechala na pochybách, že alternativa je jinde. Hnutí, která by se nespokojila se zelenými drobečky, ale šla opět na dřeň problémů, k boji proti sociální stigmatizaci, exekutorským vydřiduchům, a daňovým rájům. Hnutí odhalující praktiky nadnárodních korporací a odmítající současnou dedemokratizaci a fatální ztrátu vlivu občanů na chod společnosti. Hnutí, která by opět artikulovala ta zelená témata a souvislosti, na která v Duze za dvacet let už poněkud zapomněli.

    Diskuse
    June 12, 2012 v 10.50
    Když mainstream, tak mainstream
    Spíš jen na okraj poznamenávám, že Duha zřejmě udržuje u leckterých pozorovatelů -jak vidno na Dušanu Radovičovi-dojem, že v oblasti rozvojové spolupráce představuje alternativu k Člověku v tísni.
    S celkovým hodnocením vývoje Duhy souhlasím, v postulování "skutečného problému" bych byl principiálně opatrnější. Nestrádají ona radikální hnutí (ne že by neexistovala, ale jsou to jen desítky podivínů, Dušan správně píše, že se "neprosadila") právě tím, že jim Duha svým chytrým, širokorozchodným marketinkem -včetně zmíněného udržování dojmu alternativy- odlákává příznivce?
    JP
    June 12, 2012 v 16.33
    Tři poznámky
    Je dobře, že se o tom diskutuje, ale s intencí textu nemohu souhlasit, i když s titulkem ano: skutečným problémem je totiž opravdu Hnutí Duha jako takové. Zato se ztotožňuju s komentářem Jirky Gutha pod textem -- a šel bych v tom ještě dál. Za prvé Duha velice těží z toho, že předstírá, že je něčím, čím už není. Kdybych byl opravdu zlý, řeknu, že parazituje na své pověsti, kterou postupně požírá, fungujíc jako organizace, jejíž hlavní cíl se změnil z ochrany přírody v ochranu zaměstnanců svého centra. Z Duhy zbyl Lesní program, Sedmá generace a několik místních skupinek. Za druhé toto vyklizení pozic, které se průkazně mylně vydává za vhodnou strategii, má zhoubné dopady na celé české zelené prostředí, a to včetně SZ. Ostatně není náhodou, že bloudění Duhy započalo pod vedením Martina Andera, který je osobně spjat s úpadkem SZ v Brně. Označovat bezprincipiální a fakta ignorující kompromisnictví, k němuž Duha například Malou Vekou výzvou klesla, za drobečkovou politku je nepochopení smyslu toho pojmu; a těžko v dnešní Duze hledat za tím nějakého Joschku Fischera. Vývoj Duhy zkrátka není sofistikovanou strategií, ale špatně maskovaným úpadkem. Za třetí nemusí se jednat o nevratný proces -- je nemálo příkladů ze světa, kde organizace sešly z cesty takto, ba i hůř, ale podařilo se je vrátit k jejich původnímu poslání.
    JK
    June 12, 2012 v 18.9
    Skvělé
    Děkuji za pěkný článek. "Nechtějí měnit svět, stačí jim posouvat obzor maloměšťáků. " Tenhle svět nejvíce změnili lidé a hnutí, které a kteří posouvali myšlenkový obzor svých spoluobčanů. Po radikálních pošucích zbyly během posledních stovky let jen různé druhy dýmajících trosek. Ať žije hnutí DUHA, já jim snad pošlu ještě nějaké peníze.
    A pozor na ty maloměšťáky: tady v Čechách jsme skoro všichni maloměšťáci. Já rozhodně ano. Možná byste se na nás maloměšťáky nemuseli koukat tak svrchu: jsme koneckonců taky lidi.

    June 12, 2012 v 19.35
    Hnuti v CR je radikalni jak obcane
    Mam pocit, ze v clanku se zbytecne smesuje hodnoceni jedne pop-akce jednoho sdruzeni - HD - s jeho celkovou cinnosti ci strategii. Autor ma zrejme pocit, ze jde o typickou aktivitu HD, ktera s minulou radikalitou uz nema nic spolecneho.
    Ac kampan za Velkou vyzvu presne nesleduji, jejim cilem je schvalit nejaky zakon. Cilovou skupinou jsou poslanci a senatori, resp. politici, a prip. politicke strany. Prostredkem treba petice obcanu, ze "verejnost si zakon fakt preje" a ruzne propagacni a odborne akce. jednou z nich je i letni veselice v Praze. Proc ne. Za jakych financnich a kompromisnich podminek lze takovou atrakci udelat nevim, je mi to jedno.Jiste neni nutne tahat na ni podivne politiky, staci verejnosti zname odborniky ci umelce, kteri jsou i presvedcivi svymi nazory a zivotem :-)
    Ztrata radikality eko-hnuti v CR je problem na odbornou analyzu. Nicmene je zrejme, ze skoncila rokem 2000 - Referendum proti spusteni JE Temelin, schuze SB a MMF v Praze. Od te doby proste radikalita jako "zpusob boje" je na sestupu, nebot verejnost neni proste na ni pripravena - zvlaste kdyz proti principum obcanske spolecnosti tu 20 let vede urputny a tuhy boj ODS a podivni mslenkovi a vekovi geronti v CSSD (ruku v ruce + soucasny prezident VK).
    Pak se nelze divit, ze pro vetsinu verejnosti s takto vymytym mozkem radikalnost znamena aktivni vyuzivani svych obcanych prav, treba ucastnit se rozhodovani uredniku a podat odvolani.
    Vyssim stupnem radikality, treba ekoterorismus, je pak dokonce byt tak drzi a podat na uredniky spravni zalobu za nezakonne rozhodnuti ci neposkytnuti informaci a tu pak vyhrat (!!!).
    V takovem pokrivenem svete "demokratickeho kapitalismu" je uz pak skoro zlocin jit na ulici a rikat verejne, co si myslim.
    Pokud tedy "stara" eko-hnuti, Deti Zeme, Greenpeace, ci nova + NESEHNUTI ci Arnika, uz od verejnych akci na ulici upustila, tak se nelze divit, doslo ke generacni vymene a k vyssi odbornosti resit eko-problem.
    Naopak si tim dava vetsi prostor pro nova (socialni) hnuti. A mame je? Takovy sypmaticky ProAlt je zatim tak siroce a tedy i v rade pripadu melce rozkrocen (jaky je jeho nazor na rozvoj jaderne enregetiky v CR?), ze sam nedokazu odhadnout dalsi jeho vyvoj, az se prvotni nadseni vycerpa.
    Proste prostor pro radikalni eko-hnuti tu je cca 12 let... A kdo ho zaplnil? A cim? A na jak dlouho? Jací prizdisraci Cesi, takovi proste aktiviste.. A pozor: nejvetsim nepritelem radikalnosti je cas. A ten nidko zpomalit ci zmenti neumi. Bohuzel. Sef Deti Zeme.
    June 12, 2012 v 20.58
    Dodatek k vyjadreni
    Omlouvam se, ale pri zpetnem cteni jsem zjistil, ze v textu vypadl pojem "Hnuti DUHA", takze pasaz ma byt spravne takto: Pokud tedy "stara" eko-hnuti, Deti Zeme, Greenpeace a Hnuti DUHA, ci nova + NESEHNUTI ci Arnika,... (samozrejme se omlouvam jinym eko-radikalum - treba Zeme predevsim! apod., ktere v clanku nezminuji, bral jsem jen ty, co tu od roku 1990 jeste "zbyla") :-( Diky za pochopeni! :-)
    JK
    June 13, 2012 v 1.33
    Drobná diskuse z fcb
    Chtěl bych zde pro ilustraci krátce zkopírovat svoji krátkou konverzaci s Hnutím DUHA na jejich fcb. stránce:
    Jan Kořista: Vážně tam byl "kníže" a občerstvení tak drahé? Škoda. (s odkazem na článek p. Šmída)

    Hnutí DUHA: Ano, byl tam kníže z TOP i senátorka Gajdůšková z ČSSD. Ano, bylo tam pivo za cenu obdobnou, jako v okolních hospodách. Ano, byly tam zálohované kelímky, aby po nás nezbyly hory zbytečného odpadu. Ne, nebyla to žádá oslava, to si autor kometáře v DR vymyslel. Možná kdybyste četl seriózní tisk, měl byste lepší obraz o realitě.

    Jan Kořista: Díky za odpověď. Zda to byla "oslava", mně připadá jen jako detail. Hlavní je vyznění této akce. A konečně aby se "ekologické" hnutí odsuzujícím způsobem vyjadřovalo vůči hlavním alternativním novinám s velmi respektovanými autory a propagovalo místo toho MFD, mně připadá tragické, avšak asi bohužel přesně příznačné! :-(
    June 13, 2012 v 9.32
    Terminologická drobnost
    Připadá mi, že když se něco samo označuje jako festival, má smysl se ptát, čeho je to oslava.
    (A zcela na okraj, zajímavá diskuse k tomu probíhá i jinde na facebooku, třeba na profilu pana Jaroslava Valucha, ale ta není viditelná veřejně, bohužel).
    DR
    June 13, 2012 v 10.13
    Díky za reakce
    V podstatě mi přijde, že se s Miroslavem Patrikem shodneme. Ano ekonevládky se opravdu za dvacet let dost posunuly směrem k umírněnému pokroku v mezích zákona. Řekl bych, že je to dost generační problém, protože ideově to stále táhnou lidé jimž dnes táhne na čtyřicet a mladší jedou v zajetých kolejích.

    Shodneme se jistě v tom, že radikální hnutí jsou potřeba, protože jsou nositeli a tvořiteli idejí a posouvají svět dál. Mně - na rozdíl od Jakuba - je ale srdečně jedno jestli takovým hnutím bude DUHA nebo kdokoli jiný.

    Stejně jako při usilování o sociální rovnost byli důležití revolucionáři na barikádách, tak byli důležití sociální demokraté, kteří vyměnili rudou vlajku za kravatu (a ano, mnohdy i leckterou ideu za pohodlí poslanecké lavice). Jedni bez druhých by ale svět neposunuli k realitě sociálního státu. DUHA si holt tak trochu zvolila cestu sociální demokracie a může jí hrát dobře. Necítím potřebu jim vyčítat, že ještě stále nestojí na barikádě. Smrdí mi to trochu zapšklostí a teoriemi sociálfašismu.

    Na pováženou je, že ale na jejich místa nepřicházejí jiní. Je to bezpochyby do jisté míry politikou DUHY a spol, kterým se stále ještě daří vytvářet dojem, že radikální a alternativní jsou. Jsme asi jedinou zemí na světě, kde se říká teroristé těm, kdo útočí paragrafy. Jenže to se nezmění jinak, než že se jasně ukáže, že radikalita a "ekoterorismus" vypadají jinak.
    June 13, 2012 v 14.6
    Mám na věc podobný názor jakou autor komentáře, ale chci zmínit ještě jednu vlastní zkušenost. Zaměstnanci Duhy či její sympatizanti, s nimiž jsem se o tématu v minulosti bavil, uváděli v zásadě tři důvody, proč jsou takoví, jací jsou, a ne takoví, jací byli:

    - zkušenost, že obecně radikální rétorika dnes u nás nezabírá, není přijímána dobře ani novináři, ani veřejností, a nevede k žádným výsledkům
    - faktický nedostatek lidí, kteří by dokázali úspěšně vést radikální a účinnou kampaň
    - společenská poptávka po odborném vhledu a věcnému přístupu k problémům, k němuž je zapotřebí budovat zázemí profesionalizované instituce

    Osobně si nedělám iluze ani o žádoucnosti nynějšího stavu, ani jeho důsledcích. Zhruba vím, co na výše položené argumenty namítnout. Ale vyvrátit je – z hlediska výsledků – dost dobře nedovedu. Přijde mi, že radikální iniciativy mohou i dnes u nás uspět, ale jenom když bojují s jedním konkrétním problémem. V 90. letech to bylo jinak. A vyčítat dnešní Duze, že se nepouští do něčeho, v čem ani sama nevidí smysl, s argumentem, že má s ohledem na svou tradici povinnost měnit diskurs, to podle mne nikam nevede.

    Ustrašenost před politiky či nadbíhání jim – to je samo něco jiného, jestli to tedy tak vskutku bylo.
    June 13, 2012 v 14.31
    Technokracie proti demokracii
    Díky P. Jedličkovi za inspirativní příspěvek. Rád bych stručně okomentoval třetí z uvedených důvodů ("- společenská poptávka po odborném vhledu a věcnému přístupu k problémům, k němuž je zapotřebí budovat zázemí profesionalizované instituce"). Ano takticky je to správná úvaha, ale já, inspirován třeba V. Bělohradským, považuji technokracii za vážné nebezpečí (klidně uctivěji, ale znamená to totéž: za alternativu) pro demokracii. A považuji za sociologicky a jinak prokázané, že právě technooptimismus (já vím, to je něco trochu jiného, ale blízkého) obyvatel ČR stojí za mimořádnou tuzenskou podporou jaderné energetiky. Suma sumárum - následuje něco jako hraběcí rada, prosím o shovívavost - považuji tu společenskou poptávku za nebezpečnou a považují za systémově správnější ji spíš snižovat, než na ni odpovídat. I pro Duhu, jestli jí ještě jádro opravdu vadí.
    + Další komentáře