Nemůžu si pomoct, ale vždy když čtu o nepolitičnosti, tak jdu do vývrtky. Greenpeace samozřejmě JE politická organizace samou bytostnou podstatou své práce, snaží se ovlivňovat "politiky" (teď nemyslím jedince, ale strategie)vůči jádru, lovu velryb etc. Snaží se měnit některé převládající ideje, hodnoty ve společnosti. Jestli něco, mohou se snažit být maximálně nestranická, nikoli nepolitická organizace.

To, že se ředitel Greenpeace bojí dát někam své logo s iniciativou ProAlt, protože ta chce odstoupení vlády a zastavení reforem, má uplně stejnou logiku, jako kdyby odmítal spoluorganizovat něco s DUHOU, která chce odstoupení Stránského a zastavení "reforem" na Šumavě.

A jen tak mimochodem, jen by mi zajímalo, jestli si Michal Komárek uvědomuje, že jeho NE bylo ve skutečnosti krokem nesrovnatelně více politickým, než kdyby GP s ProAltem akci pořádali.

Měl jsem obavu, že Greenpeace vadí ProAlt, ale skutečnost je, jak vidno, ještě horší...

Docela by mě zajímalo, zda se pan Komárek bude zpětně distancovat od akcí Greenpeace proti americkému radaru.

Jako pan Radovanovic, bych mohla psát o tom, že si pan ředitel Greenpeace plete apolitičnost s nestranickostí. Ale není to jen on. České ekologické hnutí je přímo posedlé svou tzv. apolitičností natolik, že se mu např. za více než dvacet let vlastní existence nepodařilo představit odborům prokazatelné výhody "zelené" ekonomiky, potažmo energetiky. V důsledku toho nejen že odbory podporují všechna technokratická zvěrstva našich politiků (jaderné elektrárny, dálnice chráněnými oblastmi, prolomení limitů těžby...) s odůvodněním, že jsou nutná pro zachování pracovních míst, ale vlastně vedle podpory ničení životního prostředí si tím podřezávají i tu vlastní zaměstnanost. Ale odbory - to je politika, a tu naši ekologové přeci nedělají, protože jinak by přeci věděli, že na pondělí významné politické ale skutečně nestranické hnutí naplánovalo protestní akci proti důsledkům politiky této vlády.

Napadlo mne k tomu, že asi českému ekologickému hnutí nedochází, že ochrana životního prostředí není nějakým dobrem, které je nám zjeveno. Že se pro něj musíme nejprve rozhodnout na základě postojů duchovních, morálních či politických. Takže, jak to dělat bez politiky?

Ale je zajímavé, že v jiných oborech působnosti neziskových organizací takovéhle strašlivé pomatení nepotkávám. Snad jen místy tupý antikomunismus.

Jsem rád, že se v GP vede diskuse o tom, jak vyvážit osamocený radikalismus s "proudovým" konformismem. (To je skutečně otázka, v níž se Jakub Patočka zjevně neshoduje se současným ubíráním se HD.) Ale z této rakce M.Komárka se zdá, že o političnosti/apolitičnosti je zřejmě jasno a diskuse se v GB nevede, je to zčásti pochopitelné vzhledem k politice světových Greenpeace, ale u českého vyhnutí se platformě ProAltu mi to přijde poněkud papežštější ... nechápu, koho se GPcz bojí, že by jí to vytknul?

Zhrozila jsem se už při čtení textu Jakuba Patočky a teď dvojnásob - proč proboha se Greenpeace bojí, aby si nepohněvali - koho asi? Už několik let přispívám na konto GP a je to už nemalá částka. A to mi anï nevadí jaderné elektrárny, jen jsem se domnívala - až doteď - že to jsou bojovníci v barvách duhy, ne poseroutkové. Bože můj, co se to děje s levicí - kam podle mě náleží i světoví Greenpeace, prostě proto, že šlapou kšeftařům na bábovičky - pan Kostlán nemá rád Holešovskou výzvu, jiní jsou zarytí antikomunisté v zemi, kde je jasné, že bez komunistů a jejich elektorátu to zpět k sociálnímu státu nepůjde, takže raději s Kalouskem než s komunisty - pravice tyhle problémy nemá a naší levici se může klidně chechtat. Vždyť se od ní distancuje i Greenpeace...

Považuji Greenpeace za profesionální mediální pozéry a dogmatickou sektu, nikdy bych nevěřil, že se s někým z Greenpeace na něčem shodnu, a vida: Stejně jako Michal Komárek jsem proti spojení Greenpeace s ProAltem. Kdyby se ProAlt od Greenpeace distancoval, snad bych konečně mohl uvažovat o vstupu do ProAltu.

Když ProAlt pozve Jana Beránka z globálního ústředí Greenpeace na besedu, on pozvání přijme, a lokální sekretariát Greenpeace jeho vystoupení bojkotuje, je to nádherný absurdní vtip.

Pokud bych se pokusil z odstupu jako přispěvatel Greenpeace hodnotit, tak se GP snaží udržet si své zřejmě poměrně široké sponzorské zázemí. Nejde o firmy, ale o jednotlivce, kteří nemusejí být naladěni na stejnou protivládní vlnu. Dalším důvodem může být obava z obviňování, že pracují na politickou zakázku.

Souhlasím s D.Radovanovicem, že GP jsou politickou organizací, ale v nejryzejším slova smyslu. Vážím si jejich aktivit v ČR i ve světě a to, že nepřesvědčili odbory proti JE je možná způsobeno tím, že nejsou další "lidi", že nestíhají všechno. Mnoho kritiků by tudíž mohlo přiložit ruku k dílu a pomoci.

Ostatně odborová kritika vládní energetické koncepce nemluví o jaderné energetice příznivě.

První části Vašeho vysvětlení, že jde o jednotlivé přispěvatele GP, bych teoreticky rozuměl. Ale té druhé, kde je "obava z obviňování, že pracují na politickou zakázku", nerozumím vůbec z žádné strany: 1. jaká (přispěvateli? uznávaná) autorita by mohla s takovým řekněme "obviněním" přijít aby to zas tak vadilo? 2. na čí politickou zakázku by tvrdila, že pracují, když Rakousko daleko a ProAlt má transparentní účet a tvrdí o sobě že chce do diskuse přinášet alternativy?

Dobry den. Dusan a dalsi, kdo psali, ze s tou apoliticnosti je to nesmysl, maji samozrejme pravdu. Vyjadril jsem se neobratne a mel na mysli politiku v uzsim slova smyslu.

Obecne Greenpeace pochopitelne je politicka organizace. Dokonce posledni dobou v Greenpeace sili hlasy - a muj patri mezi ne - ktere zduraznuji, ze nelze dosahnouit "environmentalni spravedlnosti" bez socialni spravedlnosti a ze Greenpeace neni a nema byt uzce specializovanou ekologickou organizaci.

Pokud jde o politiku v uzsim slova smyslu tak ale opravdu plati, ze Greenpeace nema spolupracovat s zadnymi politickymi stranami ci uskupenimi, nepodporuje je, nespojuje se s nimi a take svoje kampane nevede specielne proti nejakym politickym stranam ci uskupenim...

Je jasne, ze tato odpoved muze byt vstupem do dalsi diskuse a ja v ni budu rad pokracovat, pokud budete mit zajem.

Urcite mohou byt k diskusi dve veci:
1) Jestli a jak, v jake mire lze ty dve roviny politiky v realnem fungovani organizace oddelit...

2) Jestli neni chyba povazovat ProAlt za politicky natolik vyhraneny, ze by z pohledu Greenpeace mel spadat do te "zapovezene" politiky v "uzsim slova smyslu"

Diky. Hezky den. Michal

Vážení přátelé, o čem se vlastně bavíme? O pozadí eko-politiky jsme se mohli přesvědčit za prvního volebního úspěchu Strany Zelených a následném vládním angažmá. Zelení na povrchu, důsledně modří uvnitř. Jedná se pravděpodobně o dědictví 40 let minulého režimu, kdy je levice tabu a hlásit se k ní zapovězeno a to zejména v intelektuálních kruzích. Odkud se rekrutuje většina exponentů ekologických organizací. Odtud ten zdánlivě paradoxní rozdíl našich a západních eko-aktivistů. Bude to mít jistou výhodu, budoucí levicová vláda nebude pravděpodobně závislá na zelených hlasech a bude moci provádět realistickou a paradoxně ekologicky šetrnou energetickou politiku.

ad 2) Michala Komárka: Je to myslím chyba, z pohledu zvenčí na ProAlt se mi to tak jeví, ale argumenty může přinést někdo kdo ProAlt zná blíže, možná se zeptejte těch vašich členů, co se zúčastnili?

Pokud by se naplnila predikce Vojtěcha Klusáčka, obávám se, že by ČSSD a dalším stranám nového parlamentu, nic nebránilo rozvíjet dále jaderný program v ČR. Byla by to výhoda?

"...nelze dosáhnout "environmentalni spravedlnosti" bez socialni spravedlnosti."

Proč by nemělo jít? Lze si to dokonce představit lépe než dosahování se sociální spravedlností. Menší zátěž životního prostředí, menší působení vulgárních zájmů o přežití a dokonce o určitou úroveň dostatku pro všechny.
Spíše jde o to, zda by bylo o co stát. Zda může environmentální spravedlnost bez té sociální vůbec smysluplný cíl.

Jinak k Michalovým otázkám:
Samozřejmě, že ty dvě roviny jdou v reálném fungování oddělit. Ovšem takové oddělení bude vždy formální a záleží na té či oné organizaci, jak dobře bude to formální rozlišení definovat.
A podobné formální rozlišení má určitě smysl. Když například kdysi Západočeská univerzita vydala formální zákaz vystoupení představitelů politických stran v předvolebním období na půdě univerzity, pozvala Právnická fakulta ZČU tehdejšího ministra spravedlnosti, aby přednesl v aule přednášku o stavu soudnictví v ČR. A člověk měl před sebou v kostce vše, co potřeboval vědět o morální úrovni vedení té fakulty a o počestnosti onoho ministra. Bez předchozího formálního rozlišení by věc zdaleka nebyla tak jasná.

Potíž je v tom, že právě ProAlt nesplňuje žádná smysluplná kriteria pro formální zařazení do jednoho pytle s politickými stranami a hnutími, ba ani se šířeji vymezenými účastníky v provozu oné politiky v užším slova smyslu. Kariérové ambice jednotlivců nestačí.
Nejde o případnou politickou vyhraněnost, ale o charakter organizace a její deklarované cíle.

Osobně považuji konfrontační tón Patočkova článku za pošetilost, jeho popis situace za jednostranný,ale na Michalově místě bych hledal jiné argumenty.

Vzhledem k tomu, že je jaderná energie jediná modalita výroby elektrické energie která je stabilní, laciná a zároveň bez zátěže exhalacemi CO2 a minimálními ostatními druhy zátěže, tak s velikou výhodou. Je až pozoruhodné, že jakmile dojde na JE, okamžitě pro eko-aktivisty přestává být skleníkový efekt problém.

Pani Šatavová: Nie je pravda, že v iných sférach neziskových organizácií sa s týmto stretnúť nedá. Spomeniem napríklad organizáciu Amnesty International, ktorá sa tiež snaží byť nepolitická (resp. „nestranná“, čo je, ako sme sa zhodli, výstižnejší výraz). U nich je to za cenu toho, že sa nevenujú niektorým, podľa môjho názoru veľmi dôležitým, témam, ako napríklad izraelsko-palestínsky problém, pretože to „zaváňa politikou“.

Pán Profant: O tom, že sa nedá dosiahnuť zlepšenia v environmentálnej oblasti bez dôrazu na sociálnu spravodlivosť existujú polemiky v rámci vedných odborov ako je napr. Environmentálna sociológia. Koncepty autorov, ktorí sa tomu venujú sú pomerne komplexné, nemyslím však, že nedosiahnuteľné. Som tiež jednou zo zastánkýň tejto myšlienky. Na uvedenie sa do tejto problematiky odporúčam knihu „An invitation to environmental sociology“ od M. Bella.

K ďalším príspevkom sa vyjadrím tak, že podám svoj pohľad na celú udalosť, ako sa stala, a to z prvej ruky. Som totiž koordinátorkou brnenskej lokálnej skupiny, podieľala som sa na organizácii besedy, a tiež viem dosť o fungovaní Greenpeace v ČR.

V prvom rade, beseda nevznikla tak, že by ProAlt pozval pána Beránka. Traja ľudia – Jakub Patočka, jeho syn Josef a ja, sme vedeli o tom, že Jan Beránek do Brna príde. Vznikol teda nápad, aby sa zorganizovala beseda. Aktívne sa na nej podieľali spomenuté osoby, dobrovoľníci Greenpeace, plus všetci, ktorí na Facebooku posielali pozvánky. Jediné vyjadrenie - to, čo sa nazýva ako politickým či prehnaným krokom - bolo z Prahy to, aby sme nemali logo organizácie na plagáte. Je možné, že s tým niekto nebude súhlasiť, no ja tento krok chápem. Okrem toho bolo na plagáte uvedené, že Ján Beránek je zamestnancom Greenpeace International, a tiež sme mali „požehnanie“ od českej centrály ďalej sa podieľať na chode besedy a všetci dobrovoľníci boli vyzvaní k tomu, aby na ňu išli. Každá organizácia má nejakú filozofiu, v rámci ktorej sa snaží oficiálne prezentovať, čo je podľa mňa žiadúce. Rovnako ani ProAlt by do svojich akcií hocikoho neprizval, a to by som mohla konkrétne menovať, nemám však potrebu to takto verejne robiť. Baviť sa teda o celej „kauze“ v takýchto strašne prehnaných súvislostiach je podľa mňa nezmyselné, a ako človek, ktorý v tom bol od začiatku do konca, by som nič podobné neočakávala, že príde.

Nehovoriac o tom, že ProAlt je sám veľmi názorovo rozličný v rámci svojich členov. Ja sama sa zaujímam o ich aktivity, avšak zatiaľ som k nim oficiálne nevstúpila, pretože ešte nemám názor na to, ako by v budúcnosti mohli vyzerať ich ďalšie aktivity. Ďalej v názore na jadrovú energiu je ProAlt veľmi protichodný. Medzi členmi ProAltu sú takí, ktorí sú zásadne pre, ale aj zásadne proti. Diskusia o tom, aby v organizácii vytvorili nejaký oficiálny konsenzus na túto tému, ich ešte len čaká. To je ďalší z dôvodov, prečo si myslím, že taká banalita, ako nedať jedno logo na plagát k besede nie je ničím vyhraneným či prehnaným. Možno sa ProAlt onedlho bude prezentovať ako pro-jadrová organizácia – to záleží na budúcom rozhodnutí jej členov; tak či onak, ostatní tu budú musieť rešpektovať.

Pred besedou mi chodili maily od rôznych ľudí z brnenského mimovládneho sektoru či z univerzity propagujúce besedu, ktorých – ako som sa dozvedela spätne – kontaktoval práve Jan Beránek. Je teda, podľa mňa, prirodzené (aj keď sme to nečakali), že v Brne, kde pán Beránek pôsobil a informoval o besede svoj široký okruh dobrých známych, prišlo na besedu toľko ľudí. Michal v článku vysvetľuje situáciu v Prahe, takže ďalšia polemika o tom, kedy sa beseda v Prahe konala, je podľa mňa úplne zbytočná. Keby sa v tom čase organizovalo čokoľvek iné, nikoho by ani nenapadlo, že je to preto, lebo organizátori akcie chceli vziať účastníkov z akcie ProAltu. Je to jednoducho hlúposť, a vytváranie dojmu o rivalite či nenávisti medzi GP a PA je vykonštruované.

Ku konformite GP a dojmu, že sa snažia za každú cenu nebyť „protivládni“: A čo akcia na rypadle pri Hornom Jiřetíne na jeseň minulého roku, keď bola na transparente podobizeň Nečasa, či ďalšie akcie, kde sa apelovalo na vládnych predstaviteľov? (Z nedávnej minulosti ma napadá „hřbitov“ pri úrade vlády, kde mali dobrovoľníci Greenpeace so sebou napodobeninu hlavy Nečasa a symbolicky vystupovali ako pohrebník.) Greenpeace sa teda z môjho pohľadu v žiadnom prípade nebojí byť protivládnou organizáciou; zároveň sa ňou však nesnaží byť samoúčelne, veď v rámci svojich kampaní často vystupuje proti politikom, či dokonca voči firmám.

Takže to zhrniem. Napriek tomu, že si vážim všetky osoby, ktoré figurujú v tejto veci, z ktorej sa pomaly stáva kauza, myslím si, že kritika Greenpeace je v tomto smere prehnaná. Keby si Greenpeace 40 rokov nedržalo takúto filozofiu, nebola by to dnes medzinárodná organizácia s obrovskými úspechmi. A určite by nemali takú podporu verejnosti. Pravdou je, že ako medzi sympatizantmi, tak aj medzi pracovníkmi či dobrovoľníkmi (!!!) sú ľudia, ktorí môžu s ProAltom sympatizovať či nesympatizovať. (Rovnako to však určite platí aj u PA.) Jednoducho, ekologická organizácia snažiaca sa o zlepšenia životného prostredia, podľa mňa nemusí byť politicky vyprofilovaná. Možno ten čas raz príde, možno to budú sympatizanti Greenpeace, či dobrovoľníci, raz vyžadovať. Dovtedy však takéto správanie považujem za legitímne. Ja sama som s týmto krokom súhlasila, pretože aj v lokálnej skupine v Brne sú dobrovoľníci, ktorí sú proti- či pro- ProAlt. Nevidím nič zlé na tom, nepodsúvať im, svoje stanovisko, zároveň však pomôcť pri organizácií takýchto akcií, ktorých je stále nepochybne málo.
Zakončím to jedinou vetou: Mne, ani iným dobrovoľníkom v Brne, nikto z Prahy nezakázal túto besedu organizovať.

Shrnuto stručně: zavedená organizace Greenpeace funguje jako instituce (podobně tak Hnutí DUHA) podle nějakých vnitřních regulí. Oproti tomu rodící se ProAlt, má asi blíž k fungování jako hnutí, což je jistě do značné míry kýžená vize zakladatelů HD.
Přestože v případě GP šlo prý zřejmě jen o logo, je zajímavé, že organizátoři z GP se nedozvěděli, co organizují na stejný čas ti, s kterými nedávno snad jednali? Není tohle hlavní výtka J.Patočky, že izolacismus vymezujících se organizací (vůči těm a oněm dosud nezafarbeným) vede ke ztrátě vlivu a sympatizantů těch organizací? Nemluvě o zmařené příležitosti ovlivnit lidi v ProAltu idejemi GP.. Není tedy naopak opatrnost kontraproduktivní?!

Osobně jsem zažil jedinou pořádnou politickou změnu: v listopadu 1989 - a živě si vzpomínám, jak se tehdy všichni dosud striktně "neutrální" a "apolitičtí" hleděli honem honem přihlásit k vítězům. Takže až se tenhle systém začne skutečně sypat, poznám to podle toho, že podobné nuance nebudou hrát roli.

Obávám,že Vás trochu klame paměť, pokud jde o listopad 1989. Přinejmenším, co se týče ekologických hnutí. Brontosaurus měl tehdy shodou okolností nějakou vrcholnou sešlost -- nemuseli se svolávat a nemuseli se přidávat k vítězům,stačilo říct, co chtějí a stalo by se to součásti programu revoluční změny -- a dokázali se na ní někdy koncem listopadu tvářit jakoby se vůbec nic v zemi nedělo. Dokonce i odbory a zahrádkáři reagovali tehdy mnohem rychleji.
Ale to nejde srovnávat. ProAlt je jedna z desítek iniciativ a jiná iniciativa se rozhodla, že se na jedné z jejích akcí nebude podílet. Ostatně na dosti bezvýznamné akci. Zajímavější je článek šéfredaktora Deníku, který toto banální rozhodnutí diskriminuje pomalu jako zradu revoluce (která se ovšem nekoná, a pokud bude, tak ji určitě nepovede modernizovaná strana mírného pokroku v mezích zákona,do které ProAlt velmi úspěšně degeneruje.)

To o Brontosaurovi jsem nevěděl (ale moc se nedivím, slyšel jsem, že toto hnutí bylo dost profízlováno), ovšem jiné ekologické organizace byly tehdy aktivní dost. Měl jsem každopádně na mysli šedou zónu obecně; ta se vždycky pohne teprve tehdy, když vidí, že to má smysl. A současná opozice svou hašteřivostí a sektářstvím dost lidí odpuzuje. Proto je mi milejší ProAlt, který aspoň něco dělá, byť by to byl mírný pokrok v mezích zákona, než ti, co pořád vysvětlují, proč nic nemá smysl...

Prosil bych rozvést argumentaci, proč že ProAlt degeneruje v "modernizovanou stranu mírného pokroku v mezích zákona". Děkuji.

Domnívám se, že součástí environmentální spravedlnosti by měl být trvale udžitelný rozvoj, zpomalení a zastavení ekonomického růstu. A ten podle mého názoru nelze dosáhnout bez rovnoměrnějšího rozdělování produkce, což chápu jako sociální spravedlnost.

Někteří odpůrci trvale udržitelného rozvoje jízlivě říkají: "Zkuste jít své ideály hlásat do afrických nebo latinskoamerických slumů"

A někteří (možná titíž) ekonomové tvrdí, že pouze další růst může zbavit chudé jejich chudoby.

Opravdu si nedovedu představit, že trvale udržitelný růst bude spočívat, obrazně řečeno v tom, že člověk, který má dvě skříně šatů, se "spokojí" s tím, že už nebude mí třetí skříň, zatímco člověk, který chodil celý život v jedněch hadrech v nich bude chodit i nadále, protože výroba oděvů už neporoste.

Je to samozřejmě velmi zjednodušené. Ale přesto si myslím, že celoplanetární přijetí principů trvale udržitelného rozvoje není reálné bez výrazného snížení ekonomických rozdílů v lokálním i mezinárodním měřítku.

A to lze snad nazvat "sociální spravedlností."

kdy už konečně odpovíte na otázku, proč je podle vás ProAlt "stranou mírného mírného pokroku v mezích zákona"? Je tady snad nějaké jiné hnutí, případně strana, které jsou radikálnější, které půjdou až za hranice zákona? Že by něčím takovým snad byla přímo sociální demokracie?

k Váší otázce, kdy odpovím. Nežiji na netu, proto odpovídám až tehdy, když si přečtu otázku.
Začnu od konce. rozhodně se domnívám, že je realističtější očekávat minimální obrat k lepšímu od aktivit ČSSD než od aktivit ProAltu -a to je dáno charakterem činností, které obě instituce provozují. Politická strana usiluje o moc, aby mohlo realizovat svůj program. Sociální demokracie sice trochu postrádá ten "svůj program", tedy program na kterém by se uměla přesvědčivě dohodnout, nicméně v usilování o moc je docela dobrá. Lze tedy očekávat, že bude v příštím volebním období (které podle mého odhadu přijde tak do roka) rozhodující vládní silou. A jakkoliv nejsem jejím současným stavem nijak nadšen, očekávám, že dokáže alespoň zastavit trend současného rozpadu státu, zvláště jeho sociálních funkcí. V rámci takových realistických - a nenadšených - očekávání od ní nechci, aby "šla za hranice zákona"- ba naopak, stačilo by mi, kdyby dokázala být přesvědčivější v obhajobě zákonnosti - ona totiž i korupce - kterou ČSSD reprodukuje téměř stejně přičinlivě jako strany vládní koalice - je forma drastické realizace sociální nerovnosti.
ProAlt, co si tak vybavuji, o takovou moc a s ní spojenou odpovědnost neusiluje. Chce představovat kritické alternativy a prosazovat je ve veřejnosti. Vynikající, potřebné a podpory hodné. Konstatování, že by nebyl vedoucí silou současné revoluce u nás snad není nic, co by bylo příliš potřeba zdůvodňovat; nebyl by, protože dělá něco jiného, a z mého pohledu potřebnějšího.
A za tu větu o degeneraci ProAltu v obdobu "strany mírného pokroku..." se omlouvám. Protože ta strana měla nadhled, humor a půvab. Nenudila. To se o recyklátech minulých budoucností z osmdesátých a devadesátých let 20. století, které převažují v kritické činnosti ProAltu, poctivě říct nedá. Promiň Jaroslave Hašku.

máte samozřejmě plné právo si myslet cokoli, jak o sociální demokracii tak o ProAltu a také máte právo ty své názory publikovat. Zajímal mě pouze váš myšlenkový pochod, jak jste dospěl k tomu názoru, že ProAlt degeneruje právě ve stranu mírného pokroku v mezích zákona. Pokud měla ta strana nadhled, humor a půvab, proč v ni potom ProAlt degeneruje? Nerada používám ironie, ale schází mi v tom ta logika. Samozřejmě nejste vůbec povinen odpovídat ani vysvětlovat, koho nebo co, a proč, považujete za recykláty minulých nadějí. On už si to každý nějak vysvětlí sám. Za tu možná trochu neomalenou výzvu se vám pochopitelně omlouvám, ale my ženy jsme tak trochu zvědavé. Když jste Jiřímu Karenovi neodpovídal, tak jsem se prostě zeptala sama. Ostatně ten pojem "recyklace" je do dnešní epochy docela vhodný. Mně osobně je hrst recyklovaných nadějí dokonce milejší než celá fůra mrtvých a nefunkčních jistot.