Ze zprávy o zátěžových testech v českých jaderných elektrárnách, kterou Státní úřad pro jadernou bezpečnost, předal na konci roku 2011 do Bruselu, je na první pohled patrné, že byla zpracována velmi ledabyle. Jak upozorňuje v rozhovoru pro Deník Referendum Jan Haverkamp v anglickém textu zprávy se používají české zkratky, z nichž některé dokonce ani nejsou nikde ve zprávě vysvětleny.

Přestože podle svých kritiků celkové pojetí zprávy působí dojmem, jako by jejím hlavním záměrem bylo ubezpečit veřejnost, že česká jaderná zařízení jsou v nejlepším pořádku, podrobnější analýza provedená Daliborem Stráským, českým expertem na jadernou energetiku, odhaluje, že v textu zprávy je ukryta celá řada mimořádně alarmujících skutečností.

Stráský dokládá, že zpráva Státního úřadu pro jadernou bezpečnost pracuje výhradně s ideálními scénáři průběhu havárie. K tomu autor poznamenává, že jakkoli se taková havárie nedá vyloučit, „pravděpodobnost, že by nastala, by však byla velmi malá — a to především po zemětřesení“.

Stráský se v dalších částech svého kritického stanoviska podrobněji zabývá oběma českými jadernými elektrárnami. V obou případech autor upozorňuje, jak na závažné nedostatky, které zprávy zjistily, tak na některé nedostatečně provedené analýzy.

V případě Temelína mezi závažné nedostatky zjištěné zprávou zahrnuje:

• V důsledku SBO (Station Black-out) může být ovlivněna funkce řídicího a kontrolního systému, protože chlazení příslušných přístrojů, nabíjených bateriemi, není zajištěno. Přístroje mohou vysílat chybné signály.
• Hasičské systémy čerpání vody nebyly nikdy předtím předpokládané pro zmírnění následků technologických poruch. Jejich kapacita nebyla prověřena, hasičská přípojná místa nejsou připravena. S použitím hasičské techniky se však v mnohých scénářích počítá a je popisováno jako řešení poruch.
• Nádoba reaktoru nemůže být během nehody chlazena zvenčí.
• Základová deska kontejnmentu (nachází se ve výšce třináct metrů) se může zcela protavit při nehodě s tavením paliva již po 24 hodinách od začátku nehody.

Mezi nedostatečně provedenými analýzami Dalibor Stráský mimo jiné uvádí:

• Souběh extrémně vysokých vnějších teplot a havárie LOCA (ztráta chladicí vody v primárním systému) není sledován, a to s odůvodněním, že pravděpodobnost vzniku takového souběhu je velmi nízká. Právě takové scénáře, s nízkou pravděpodobností jejich vzniku, se měly zkoumat.
• Nezkoumají se ani scénáře zřícení letadla, ačkoli to vyžadovalo zadání.

Tuto snadno prokazatelnou lež předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové zopakovala ve své zprávě i ČTK, aniž by ji uvedla na pravou míru: „Samozřejmě, že reaktory v Dukovanech mají kontejment, který vyhovuje požadavkům. Nemá ale podobu betonového válce s vrchlíkem nebo koule. Je podobné koncepce jako u reaktorů ve Fukušimě, kde velmi pomohl," citovala Drábovou ČTK.

Podle ČTK navíc Dana Drábová dodala, že při případné havárii tento neexistující kontejnment „umí omezit úniky radioaktivních látek a chrání zařízení i před pádem stíhačky“, i když jedna z hlavních výtek kritického stanoviska Dalibora Stráského upozorňuje právě na to, že rozbor možné havárie způsobené pádem letadla ve zprávě odevzdané úřadem Dany Drábové schází, a to navzdory tomu, že zadavatel takovýto rozbor explicitně vyžadoval.

To vzbuzuje pochybnosti, zda Dana Drábová obecně velmi špatně srozumitelnou a odbytou zprávu vůbec četla.

Smysl zátěžových testů patrně zůstal nepochopen

Zřejmě v nejvýbušnější pasáži svého stanoviska Stráský s odkazem na zprávu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost uvádí: „Po novém výpočtu odolnosti strojovny bylo zjištěno, že střecha strojovny není odolná proti zatížení stoletým sněhem. Zřícení střechy by způsobilo závažné bezpečnostní problémy, protože ve strojovně se nacházejí bezpečnostně významná zařízení — systémy dochlazování reaktoru, nouzové napájení parogenerátorů, potrubí technické vody důležité, potrubí ostré páry a další.“

Mimořádně závažných bezpečnostních nedostatků spjatých s jadernou elektrárnou Dukovany ale zpráva obsahuje mnohem víc, mimo jiné:

• Pro zabránění problémům, spojených se zatížením stoletým sněhem, jsou k dispozici pouze malé kapacity a odpovídající předpisy a plány nebyly vypracovány. To samé platí pro případ extrémních teplot.
• Pracoviště havarijního štábu a technického podpůrného centra se nachází v objektu, který není odolný proti zemětřesení, ani proti záplavám. Instrukce pro případ, že tento objekt nebude funkční, neexistují.
• Nouzové osvětlení je projektováno pouze na bezpečné opuštění pracoviště.
• Konkrétní instrukce pro alternativní napájení nádrží s vyhořelým jaderným palivem nebyly vypracovány.
• Instrukce pro použití mobilní dieselgenerátorů nebyly vypracovány.
• Omezená kapacita baterií může vyřadit z provozu některá měření. Provozní personál by tak neměl k dispozici všechny relevantní údaje. Po vybití baterií se ztratí nouzové osvětlení a provozní personál se bude orientovat hůře a potřebné manipulace tak budou trvat déle.
• Integrita systému hermetických boxů je ohrožena požárem, explozí vodíku a selháním dveří do reaktorové šachty. V pozdější fázi havárie se reaktorová šachta protaví.
• Instrukce pro řešení havárie s tavením paliva v nádržích s vyhořelým jaderným palivem nebyly dosud vypracovány.

Mezi opomenutými analýzami pro jadernou elektrárnu Dukovany, Stráský uvádí například: „Zpráva nebere v úvahu „nadprojektová“ zemětřesení (pozn.: silnější než v projektu uvažovaná zemětřesení). Smysl zátěžových testů tak patrně zůstal nepochopen.“

Celkově mimořádně nízká kvalita zprávy odevzdané českým Státním úřadem pro jadernou bezpečnost je podle názoru kritiků dána okolnostmi jejího vzniku. Po celou dobu její vypracování koordinoval Ústav jaderného výzkumu v Řeži, který je dceřinnou společností ČEZ.

Proces zátěžových testů evropských jaderných elektráren nyní vstupuje do třetí fáze, v jejímž rámci bude závěry předložené českým regulátorem prověřovat mezinárodní tým složený ze zahraničních zástupců jejich kolegů. Právě v této fázi spočívá poslední naděje, že by tlak z evropské úrovně mohl Daně Drábové a jejím kolegům navzdory přinutit Českou republiku zvýšit úroveň zabezpečení svých jaderných zařízení.

Dosavadní průběh zátěžových testů na evropské úrovní ale příliš mnoho důvodů k optimismu neskýtá. Ve stanovisku organizace Greenpeace předloženém na jednání k dosavadnímu průběhu zátěžových testů v Bruselu 17. ledna 2012 se říká, že jejich dosavadní průběh vzbuzuje rostoucí obavu, zda i na celoevropské úrovni testy budou něčím víc nežli jen lakováním reality narůžovo.

Ve středu čtveřice českých občanských sdružení Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí, Jihočeské matky, Calla a V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín uspořádala tiskovou konferenci, na níž zveřejnila citované kritické stanovisko Dalibora Stráského. Občanské organizace zde také vyslovily požadavek, aby evropské orgány posoudily české i ostatní evropské jaderné reaktory bez kompromisů s ekonomickými zájmy jaderného průmyslu.