Dokument: ČEZ nevzal evropské zadání příliš vážně
Dalibor StráskýStanovisko Dalibora Stráského ke konečným zprávám ČEZ o výsledcích zátěžových testů jaderných elektráren Temelín a Dukovany vydáváme jako dokument.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) předal 30. 12. 2011 do Bruselu Národní zprávu o výsledcích zátěžových testů českých jaderných elektráren, kterou zveřejnil na počátku roku 2012. Poté své konečné zprávy o českých jaderných elektrárnách zveřejnil i provozovatel, firma ČEZ.
Ačkoli shrnující kapitoly nezdůrazňují a nevypichují žádné problémy, čímž mohou lehce vzbudit dojem, že jaderná zařízení jsou velmi odolná i v případech, které projektem nebyly zohledněny, přináší pročtení všech textů závažné pochybnosti o bezpečnosti sledovaných jaderných zařízení. Nehledě na to, že se zprávy nezabývají všemi aspekty, požadovanými ENSREGem.
Obě zprávy sledují více méně „ideální“ scénáře nehody. Např. napájení chladící vodou nebo nouzovým proudem může nastat vždy po iniciační události, ale pouze neporušeným potrubím, vedením, připojením a rozvody atd. Detailně se zde popisují rezervní zásoby vody a možnosti napájení nouzovým proudem. Tím má vzniknout dojem, že jaderná zařízení jsou velmi dobře zajištěna proti sledovaným událostem. To tak jistě může za určitých okolností být. K tomu by ale musely být splněny následující podmínky:
- příslušná potrubí, čerpadla, nádrže a bazény by musely po takové události zůstat neporušeny,
- příslušná elektrická vedení, rozvodny, transformátory atd. by musely po nehodě zůstat nepoškozené,
- obsluhující personál by nesměl ani ve stresové situaci po nehodě udělat žádnou chybu,
- radiační situace po nehodě by musela umožňovat přítomnost provozního personálu v jaderném zařízení případně zásah hasičů.
Je zjevné, že se sice taková „ideální“ nehoda v jaderné elektrárně nedá zcela vyloučit, ale pravděpodobnost, že by nastala, by však byla velmi malá — a to především po zemětřesení.