V případě Řecka jsme prý zase jednou svědky představení, při kterém demokracie s nemalou pravděpodobností popraví sebe sama, napsal spisovatel a nakladatel Martin Vopěnka (Řecký soumrak, MF Dnes 14.5.2012).

Stane se tak údajně v případě, že Řekové, hlasem většiny v regulérním hlasování rozhodnou o své budoucnosti hloupě a sebevražedně. Pokud totiž v Řecku dojde na opakované volby a zvítězí v nich extrémní levice, „mohou se dít věci“.

Což o to, věci se dít nejspíš budou. Až na to, že demokracii v Řecku i jinde „nepopraví“ až vláda extrémní levice. Její popravu můžeme sledovat v řadě zemí už několik let, přičemž u moci jsou strany zdánlivě zcela neextrémní, jenže zcela zkorumpované.

Vopěnka ovšem nahlíží v závěru svého textu problém jinak, s pomocí jednoduchých pravicových klišé. Hlavní příčinou současné krize nejen v Řecku, ale v Evropě obecně, je tak podle něj prý skutečnost, že „sociální stát byl zřejmě nesprávně vyložen a pochopen.“

Je prý něco úplně jiného vládnout a žít soucitně, a něco jiného kupovat voliče jejich ohlupováním. A to je údajně přesně to, co dělá i naše levice. Tam to prý všechno začíná. „Tento levicový populismus je počátkem soumraku demokracie“, uzavírá Vopěnka.

Možná by se tímto politickým textem jinak výborného spisovatele nebylo třeba zabývat, kdyby nereprezentoval, jak už bylo naznačeno, určitý druh zjednodušeného myšlení, který se u nás zabydlel více než jinde, možná z pochopitelných důvodů historické povahy. Nejvíce doma je v současnosti právě na stránkách MF Dnes.

Pokud ale v Řecku skutečně nastoupí extrémní levice, možná by bylo dobré se zeptat, co tomuto vývoji všechno předcházelo, a nezužovat problém jen na rozmařilý sociální stát. Jak nedávno připomněl v Deníku Referendum Ondřej Slačálek, Řecko nedostalo do problémů primárně to, že by tamní nezaměstnaní zneužívali sociální dávky, ale — vedle spekulativních útoků finančního kapitálu — především to, že je  to země prolezlá korupcí a že v ní bohatí neplatí daně.

Vopěnka by měl možná kus pravdy, kdyby napsal, že v některých evropských zemích byl sociální stát nesprávně vyložen a pochopen. Možná například právě Řecko bylo vskutku až dosud spíše parodií na efektivní sociální stát, jenže proč tomu tak bylo a je, úzce souvisí s jevy, které působí zároveň masivní korupci a šizení státu ve velkém.