Od vypuknutí krize v roce 2008 již uplynul dostatek času na to, aby se začaly jasněji rýsovat její sociální důsledky. Zatím nemáme úplný obrázek. Ale i částečné informace — akademického a odborného rázu i reportáže a svědectví — signalizují, že se sociální situace, zvláště v některých evropských zemích, markantně zhoršuje.

Dokumentuje to i nejnovější zpráva Evropské komise, která mapuje sociální situaci a situaci trhu práce v zemích Evropské unie. Nepodává radostný obrázek. Nezaměstnanost v EU, včetně dlouhodobé nezaměstnanosti, dosahuje historicky vysokých hodnot. Zvláště alarmující je situace mladých lidí. Ve Španělsku je jich nezaměstnaných téměř 50 procent. V Řecku je jich téměř 47 procent. U nás ve střední Evropě je to o něco lepší, ale i zde hledá práci 35 procent mladých Slováků, 26 procent mladých Maďarů a 19 procent mladých Čechů. Jak tato zkušenost ovlivní život a postoje těchto mladých lidí na začátku jejich dospělého „samostatného“ života, je nyní otevřenou otázkou.

Další vrstvou, která patří k těm prohrávajícím v současné krizi, jsou lidé patřící do nejspodnějších příjmových skupin. Ti jsou nejvíce ohroženi nejen ekonomickými následky krize, ale i následky některých restriktivních opatření vlád.

Zpráva Komise ale zároveň ukazuje, že úsporná opatření se v různých státech liší a mají také různé dopady na různé vrstvy obyvatel. Politici tedy stále mají volbu a manévrovací prostor. Nebo by ji, na základě těchto poznatků, uznaných i ve zprávě Mezinárodního měnového fondu o Řecku, měli dostat i od mezinárodních institucí, pod jejichž dozor se případně dostaly.