Iluze o bídě a stružky hojnosti
Ondřej VaculíkVe stálém strachu o budoucnost nemáme čas ani sil narovnat záda a vypátrat v krajině, kam se ztrácejí ty zurčící stružky hojnosti. Za chvíli už ani nebudeme vědět, že jsou, a iluzi o bídě podlehneme úplně.
Před časem jsem psal v tomto našem internetovém listě o ekonomii jako oboru, který místo, aby společnosti sloužil, jí vládne. Takže nikoli veřejná správa, ale ekonomové rozhodují o tom, co se ve veřejném prostoru bude dít, kdo bude mít možnost ho ovlivňovat, a které lidské činorodosti budou vytěsněny ztrátou ekonomického zajištění, a tím ztrátou vlivu. Ekonomie, která více než společenským programům slouží zájmu mocných.
Tyto úvahy jsem psal s vědomím, že těmto pochybným silám nerozumím, že jsou to jenom laické postřehy o projevech a má argumentace je nahodilá. Docela by si člověk přál, aby neměl pravdu, a aby z textů, které nevznikají analytickým, ale spíše reflexivním způsobem nezbylo nic. Klad tohoto drzého psaní tkví v tom, že člověk na něm nelpí, ba rád se vzdá textu od prvního slova po poslední, pokud jen svítá naděje, že skutečnost může být i o cosi lepší, než jak ji autor vidí.
OSVČ je 5 x méně, ale na přímých daních od nich vyberete 20x méně než od "námezdních sil", které si nemohou dávat do nákladů nic a odečíst si mohou jen ten jednotný paušál a možná nějaká pojištění...
5 mld od OSVČ, 80 mld z mezd
(dokončení názvu:)..také nemá dost času a chce si vytvořit důvod, kterým by si na redakci vymohl právo psát velmi stručné články (, které jediné by čtenáři četli).