Ministři financí eurozóny schválili druhou zajišťovací půjčku pro Řecko. Stalo se tak v noci z pondělí na úterý, po třináctihodinovém jednání v Bruselu. Úvěr bude mít celkovou hodnotu 130 miliard eur (3,1 bilionu korun) a  země dík němu unikne defaultu, který by jinak muselo vyhlásit po 20. březnu. Řecké zadlužení zároveň klesne o 107 miliard, protože k půjčce se váže dohoda o odpuštění části dluhu soukromými věřiteli.

„Dohoda (o úvěru) zaručí řeckou budoucnost v eurozóně,“ řekl na ranní tiskové konferenci Jean-Claude Juncker, předseda eurozóny, jenž sdělil zprávu o dohodě médiím jako první.

„Jsem velice šťastný (...) Není nadsázkou říci, že dnešek je pro řeckou ekonomiku historickým dnem,“ uvedl řecký premiér Lucas Papademos, který se jednání také účastnil.

Podobně jako první úvěr ve výši 110 miliard z května 2010 bude i tento složen z půjčky od vlastní eurozóny a půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Zatímco první úvěr ale dávaly Řecku státy eurozóny jednotlivě, druhý půjde ze společného fondu vytvořeného při tzv. eurovalu.

Přibližně 100 z celkových 130 miliard eur má být poskytnuto ve formě přímé pomoci. Zbylých 30 miliard eur má sloužit jako záruka soukromým věřitelům, kteří svolili k odepsání části řeckého dluhu výměnou dluhopisů.

Druhá strana

Dohoda s sebou však nese i řadu podmínek pro Řecko. Země bude nucena splnit všechny předchozí závazky, tzn. zavést reformu daní, rozvolnit pracovní právo, šetřit na penzích, pokročit v privatizaci a odstranit regulaci trhu práce. Také by měla nejméně po dalším osm let sestavovat jen úsporné rozpočty, a to tak, aby zadlužení státu kleslo ze současných 160 procent HDP na 120,5 procenta v roce 2020.

Dále úmluva zavazuje Řecko ke zřízení speciálního účtu, na který budou pravidelně převáděny peníze na splátky dluhů, a to vždy na tři měsíce dopředu. Tento účet má být spravován odděleně od státního rozpočtu. Do řecké ústavy pak musí být zanesen princip, že splátky dluhů mají přednost před krytím veřejných výdajů.

Dohoda konečně ukládá Řecku i povinnost, aby se podrobilo dohledu odborných týmů trojky, tzn. Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Kontrola plnění slibů přitom nemá být prováděna periodicky jako doposud, ale permanentně. Všechny řecké vlády tak budou až do splacení nyní dohodnuté půjčky pod stálým nadnárodním dohledem.

Dohodu musí teď schválit řecký parlament, který má příslušné hlasování naplánováno na středu. Po něm budou o dokumentu hlasovat ještě zákonodárci v Německu a v Nizozemsku. Ti by tak měli učinit příští týden.

Bude to stačit?

V komentářích k přijaté dohodě většina autorů konstatuje, že za současné politicko-hospodářské situace v Evropě neměla mnoho alternativ. Zároveň ale připomínají, že řecké potíže pouze zmírňuje, případně odsouvá na pozdější dobu.

„Na základě toho, co jsme dnes viděli, je možné říci, že Řecko bude s téměř stoprocentní jistotou potřebovat další pomoc,“ píše Sony Kapoor pro list The Guardian.

„Jde pouze o další kupování času,“ konstatuje Stephen Evans na stránkách BBC.

Řecký dluh činí v současnosti 350 miliard eur. Díky přidružené úmluvě se soukromými věřiteli o výměně dluhopisů za levnější (tzn. s nižším úrokem a delší dobou splatnosti) klesne o zmíněných 107 miliard, stále však bude dosahovat ohromné sumy. Země nemá věrohodný plán na podnícení opětovného růstu. A i kdyby jej měla, vynucené úspory budou růst alespoň zpočátku brzdit.

Haircut v podobě výměny dluhopisů, plánováný na 8. až 11. března, je dále dohodnut jen s největšími soukromými věřiteli — zejména s německými a francouzskými bankami, na které mají vlády jejich sídelních států vliv. Neví se, kolik dalších se zapojí.