Řečtí poslanci schválili vynucené úspory, eurozóna žádá další

Petr Jedlička

Protesty proti úsporným opatřením přerostly v nepokoje s bitkami a hořícími domy. Německý ministr financí chce přitom další záruky, že Řecko bude v úsporné politice pokračovat i po dubnových volbách.

Téměř dvě třetiny řeckých poslanců zvedly nakonec ruku pro třetí balíček úsporných zákonů, kterým podmínily státy eurozóny další půjčku. Stalo se tak během nedělní noci. Schválení nezabránila ani hádka ve vládní koalici vedoucí k jejímu rozpadu, ani 48hodinová stávka. Nic nezmohla ani rozsáhlá mobilizace protestního  hnutí.

Při víkendových demonstracích bylo přes padesát lidí zraněno. Zvláště radikální nespokojenci v Athénách pak v neděli zapálili přes čtyřicet budov.

„Ničení, násilí a vandalismus nemají v demokratické zemi místo a nebudou tolerovány,“ řekl k situaci premiér Lucas Papademos během parlamentní rozpravy.

„Přijetí (předkládaných úspor) je věcí národní odpovědnosti. Položí základy reformě a obnově hospodářství,“ uvedl dále.

Schválený balíček se skládá z 32procentního snížení minimální mzdy pro zaměstnance do 25 let a 22procentního snížení téhož pro ostatní, deregulace pracovního práva a penzijních i daňových reforem. V důsledku jeho zavedení má zaniknout 150 tisíc pracovních míst ve veřejném sektoru do tří let. Stát by měl zároveň uspořit 3,3 miliardy eur (80 miliard korun).

Přijetí balíčku však bylo především podmínkou pro získání druhé zajišťovací půjčky z eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Ta má dosáhnout 130 miliard eur (3,2 bilionu korun) a Řecko oficiálně uchránit od defaultu.

×