Řecký balíček v kostce

Petr Jedlička

Soubor reforem, škrtů a privatizací, jež bylo Řecko nuceno přijmout, počítá s desítkami opatření různého záběru a razantnosti. O jaká konkrétně jde a na koho dopadnou?

Žádnému zpravodajskému médiu neunikla informace, že řecký parlament ve středu schválil celý balíček úspor, škrtů a privatizací navržený vládou George Papandreoua. Méně se ale už píše o tom, z jakých opatření konkrétně se tento balíček skládá. Příslušná fakta jsou přitom důležitá nejen pro představu, jak moc se budou muset Řekové v budoucnu uskromnit, ale i pro ponětí, které oblasti veřejného sektoru zasáhne přijatý postup nejvíce.

Proto je záhodno si celý balík představit.

Reuters a BBC dělí přijatá opatření do celkem pěti kategorií: změny v daňovém systému; úspory na mzdách státních a veřejných zaměstnanců; škrty ve výdajích jednotlivých rezortů; reformy systému sociálního zabezpečení a plán rozprodeje státního majetku.

Jednotlivé kroky jsou rozplánovány do letošního a následujících čtyř let. Jedná se tedy o plán do roku 2015. Co všechno obsahuje?

Změny v daňovém systému

- bude zavedena nová solidární daň ve výši 1 procento z příjmu pro ty, kdo vydělávají mezi 12 tisíci a 20 tisíci euro ročně, 2 procenta pro příjmovou kategorii 20 až 50 tisíc eur, 3 procenta pro 50 až 100 tisíc eur, 4 procenta pro více než 100 tisíc a 5 procent pro poslance, starosty a další volené či vybírané zástupce lidu

- práh osvobození od příjmové daně se sníží z ročního výdělku 12 tisíc euro na 8 tisíc (z 288 tisíc korun na 119). Základní sazba daně bude stanovena na 10 procent. Zvýhodněni budou lidé pod 30 let věku, lidé starší 65 let a postižení

- plošně se zvýší všechny sazby DPH, a to z 19 na 23 procent, z 11 na 13 procent a z 5,5 na 6,5 procenta

- plošně se zavedou nové daně z luxusního majetku, konkrétně jachet, bazénů a luxusních automobilu

- selektivně se zavedou nové daně pro prosperující odvětví a občany s obzvláště vysokými příjmy

- selektivně se zvýší daně z nemovitostí (u luxusních více)

- DPH pro restaurační a barové služby se skokově zvýší z 13 procent na 23

- daň z pohonných hmot, daň z alkoholu a daň z cigaret se zvedne o třetinu

×
Diskuse
MT
June 30, 2011 v 15.15

... je vidět, že to dělá PASOK - tedy socdem.

Kromě privatizace, která dělá z příjmů státu příliš fiskální monokulturu, to ostatní by byly celkem rozumné věci.

Samozřejmě za předpokladu, že by vybrané peníze putovaly do investičních impulsů - jejich použití je ale jak známo jiné - splácení dluhu a podlomená kupní síla - peníze se nebudou topčit uvnitř ve vnitřním reprodukčním koloběhu
June 30, 2011 v 19.05
Máte pravdu pane Tejkle, vidět to je. A snad i v tom dalším ... snížení platu zaměstnanců státních podniků o třetinu a uzavření 1976 škol zní ale hodně děsivě.
June 30, 2011 v 21.41
Uzavírání škol jako způsob řešení fiskálního problému? To je snad špatný vtip.
June 30, 2011 v 22.36
Řecko má mmj. velký problém se značným počtem nezaměstnaných absolventů humanitních oborů, kteří současnou politickou garnituru zrovna nemusí. Je možné, že vláda chce zabít dvě mouchy jednou ranou.
June 30, 2011 v 22.41
a ještě dodatečné informace
Náčrt možností, co s Řeckem dál, je kdyžtak v aktuální zprávě:

http://www.denikreferendum.cz/preview/articles/11009

A pokud by čtenáře zajímalo, co by s Řeckem provedli naši pravicoví ekonomové, doporučuji tuto debatu (tuším z úterý) ... pan Bureš zastupuje klasický neoliberální proud, pan Michl - Kladivo na flákače - asi to nejradikálnější, co dneska zprava váně zaznívá.

http://www2.rozhlas.cz/stream/02377026.mp3
MT
July 1, 2011 v 12.31

Když dovolíte, reagoval jsem JENOM na to, co je uvedeno v článku ...

kromě toho ty peníze navíc se přece vracet do řeckého reprodukčního koloběhu nebudou - takže jde o podřezávání stromu, na kterém daňové výnosy "sedí" ...

Myslím, že už není cesty z tohoto svrabu - asi jen argentinská cesta bankrotu ...

Konečně - a co by se tak hrozného stalo?

tak budou napříště pro Řeky vyšší úroky - a co ?

Časem i ty poklesnou.

I té Argentině se - za úroky pořád ještě větší než jinde, to je pravda - půjčuje beze strachu a problémy v tomto ohledu Argentina už dávno nemá ...


Jenže Řecko není nezávislá země ...

... je to součást dokonce toho užšího, vnitřního obvodu Svaté země římské národů evropských ...
MT
July 1, 2011 v 12.32
oprava - "Svaté ŘÍŠE římské národů evropských"
July 1, 2011 v 12.58
Jasné. Ty moje poznámky neměla být kritika, byly jen doplňující. Úspěšné následování argentinského scénáře by ovšem v případě Řecka předpokládalo vlastní měnu a možnost její devalvace. Tu nemá a výstup země z eurozóny by nyní byl pro tamní banky katastrofou. Ekonomové (pravda, pravicoví, ale přesto ...) zároveň upozorňují, že v případě divokého bankrotu by se rozkolísal celý evropský trh. Řecké dluhopisy navíc nedrží jenom zlé pažravé banky, ale i třeba německé důchodové fondy ... o své úspory by takto přišli i obyčejní lidé. Z tohoto hlediska je jakákoliv forma řízené restrukturalizace lepší. Část řeckých dluhů se nakonec určitě škrtne, eurozóna se ale musí na příslušná proces připravit.
MT
July 1, 2011 v 14.04

... takže, pane Jedlička, sice nikoli argentinský bankrot, ale málo platný - beztak půjde o smíšenou kategorii (toho, co to asi bude) - mluvíte o škrtání taky samotného dluhu, nejen v rozpočtech ... ???

July 1, 2011 v 14.43
Jistě. Podle mě bude postup takovýto: v červenci Řecko dostane poslední splátku z loňské půjčky (12mil eur ze 110), později o prázdninách dostane slíbenu další půjčku (další 90 – 120 mld). Zároveň dojde k dohodě na měkké restrukturalizaci (prodloužení splatnosti dluhopisů) a začne se dojednávat ta tvrdá (škrtnutí části dluhu). K tvrdé restrukturalizaci dojde, až na ni bude eurozóna připravena. Já počítám, že tak do roka. Otázkou (číslo jedena) je, jak bude rozsáhlá a jak bude vypadat.

Levicoví autoři doporučují, aby k ní došlo na základě dluhové arbitráže, v níž by komise arbitrů rozhodla, které dluhy je z pohledu Řeků důležité splatit a které ne. Pravicoví autoři si myslí, že by měl tvrdou restrukturalizaci provést Mezinárodní měnový fond klasickými neoliberálními postupy.

To, že ke škrtnutí alespoň nějakých dluhů nemusí dojít, dnes říkají pouze někteří představitelé eurzóny.

Po oné restrukturalizaci ale nastane otázka číslo dva: Co dál, aby se něco podobného neopakovalo. Ekonomové zde vidí tři scénáře - vytvoření pevné hospodářské unie z celé eurozóny, vytlačení slabých států z eurozóny a ponechání všecho, jak je to dnes. Zde si netroufám odhadnout, co je pravděpodobnější.