Anders Breivik není krajně pravicový terorista, ale šílenec, říká odborný posudek. Psychiatři konstatovali, že tento muž vraždil v nepříčetnosti a za provedení mnohonásobné vraždy v Oslu a na ostrově Utöya nemůže být trestně odpovědný. Prý trpí paranoidní schizofrenií.

Posudek čítá téměř 250 stran a je vypracovaný na základě třinácti rozhovorů. „Žil ve vlastním iluzorním světě. Vlastní přeludy ho zcela ovládly,“ píše se mimo jiné ve zprávě, kterou prověří ještě Norská komise soudního lékařství. O tom, zda Breivik skončí v léčebně či ve vězení rozhodne až soud. Závěry komise psychiatrů nejsou pro soud závazné.

V tom lakonickém sdělení je cosi podivného, neuchopitelného. Buď je Breivik nemocný, v tom případě by měl jít na základě odborného dobrozdání do léčebny. Nebo je zdravý a měl by tudíž svůj čas trávit za vězeňskými mřížemi. Konečné slovo má ovšem soud, nikoli odborníci na psychické zdraví. Podívejme se, proč je tento způsob rozhodování oprávněný. Plyne mimo jiné i z bezradnosti naší doby a nás samých, z absurdity a paradoxů, které z ní leckdy plynou.

Podrobněji odborný posudek představil státní zástupce:

Breivik byl ve chvíli, kdy páchal své činy psychotický. Psychotický byl i po dobu zkoumání. Jinými slovy, Breivik byl ve chvíli, kdy zaútočil v centru Osla i na ostrově Utöya, nepříčetný. Podle lékařů se pohybuje ve vlastním světě plným zvrácených představ, které řídí všechny jeho myšlenky a časem se u něj rozvinula paranoidní schizofrenie.

Je přesvědčen o své grandióznosti, myslí si, že může rozhodovat o tom, kdo bude žít a kdo nikoli. Je též přesvědčen, že byl zvolen, aby si vybral svůj vlastní lid. Také proto prý oběti svých činů, jak sám říká, „popravil“ - z lásky ke „svým lidem“. Sám sebe Breivik charakterizuje jako nejdokonalejšího rytíře od dob druhé světové války. Jeho organizace Templáři noci prý převezme vládu nad celou Evropou a on se v budoucnosti stane regentem Norska i celé Evropy. Prozradil také, že se chystal provádět genetické inženýrství s Nory, čímž by očistil „norskou rasu“.

Na první poslech zní některé prvky tohoto zkoumání, takto koncentrovaně podané, docela šíleně. Po krátké procházce na čerstvém vzduchu a vychladnutí hlavy se však lze na celou věc podívat střízlivějším pohledem. Srovnáme-li Breivikovo chování a úmysly s tím, co vidíme kolem sebe, zjišťujeme s úžasem, že některé body toho, jak Breivik údajně sám sebe vidí, můžeme s nepatrnou nadsázkou přiřknout lidem, kteří jsou, alespoň prozatím, pokládáni za zdravé.

Narcistní povýšenost nad druhými, koncentrování moci do vlastních rukou a rozhodování o bytí, či nebytí druhých, hysterické hledání a potírání vnitřního nepřítele (v Norsku jde o přistěhovalce, u nás o Romy), zdokonalování „vlastní rasy“ (byť jen té domnělé) - to vše a další je typickým příznakem chování českých odpůrců „pravdy a lásky“. Tedy lidí, kteří vyznávají stejně nesnášenlivou ideologii jako Breivik. Jsou to právě oni, kdo svým neustálým štvaním proti druhým všechny ty Breiviky „vyrábějí a distribuují“ po celém světě na ideologickou misi.

A spiklenecké teorie o nadvládě nad světem či Evropou jsou mezi zakomplexovanými zastánci lži a nenávisti zcela běžné. Petr Hájek ze sídla žvástu, Pražského hradu, by mohl vykládat. Je tu jen opačné znaménko. Zatímco oni hovoří o nadvládě Židů, Breivik se chce nadvlády chopit sám. Tím ovšem vyslovuje tajné přání oněch šiřitelů pohádek o židovském (či jiném) celosvětovém spiknutí.

Zastánci spikleneckých teorií šíří lži, aby se v rámci „nutné obrany“ proti nim mohli sami chopit nadvlády. Tedy… sní o tom, abychom byli přesní. Jde o stejný mechanismus jako u výroby vnitřního nepřítele. Kdyby u nás nežili Romové, museli by si je tito podivuhodní lidé vymyslet, stejně jako ta spiknutí.

Jsou snad všichni tito křiklouni psychicky nemocní? A jsou nemocní všichni jejich evropští kolegové? Pokud ano, pak je nemocná značná část Evropy.

A tím se dostáváme k dalšímu paradoxu, který bychom snad mohli označit jako touhu po vládě odborníků. Toto téma si žádá samostatnou úvahu, takže prozatím jen příklad: Zatímco soudní znalci došli k závěru, že Breivik je nemocný, jiní odborníci se tomu podivují.

„Zpráva je pro veřejnost tajná, ale dva námi oslovení psychiatři ji četli a našli mnoho nesrovnalostí,“ řekl časopisu Respekt po telefonu Per Anders Madsen, komentátor norského deníku Aftenposten. Schizofrenik podle nich obvykle není schopen takové míry racionální přípravy, ideologické obhajoby, naplánování a provedení útoku jako Breivik.

Aftenposten publikoval i další údajnou nesrovnalost. V testu GAF, jenž měří sociální a psychologické fungování člověka, dosáhl Breivik, který detailně naplánoval dvě vražedné akce, včetně přesunu z Osla na ostrov, jen dvou bodů ze sta. To by - jak poznamenal jeden z expertů - znamenalo, že si sám nezaváže ani tkaničku u boty. Oběma autorům posudku vyčítají jiní odborníci i to, že pracovali v páru, nikoli nezávisle, takže své názory nemohli vzájemně korigovat.

Podle Respektu zasadil posudku asi nejtvrdší ránu věhlasný švédský expert na schizofrenii a autor mnoha učebnic, profesor Johan Cullberg. Ten označil psychiatrickou zprávu soudních znalců za „urážlivě neprofesionální“.

Podle něj pro diagnózu paranoidní schizofrenie nesvědčí v Breivikově případě prakticky nic, psychiatři neprokázali halucinace ani paranoidní hlasy, jeho spasitelské výroky o vlastním poslání prý na konstatování nepříčetnosti zdaleka nestačí. „Neměli bychom chování, jež odmítáme a děsí nás, klasifikovat jako chorobné. Tím zužujeme náš pohled na schopnost zdravého člověka páchat zlo,“ řekl profesor Cullberg.

S tím by se dalo v obecné rovině souhlasit, strach z poznání, jakého zla je člověk schopen, prolíná naším kulturním okruhem odnepaměti, ve dvacátém století pak nabyl na rozměrech. Problém ovšem spočívá v tom, že protichůdné názory odborníků nedělají ve věci jasno, ale právě naopak, zamlžují ji a vytvářejí další pochybnosti.

Ať už je Breivik nemocný, či zdravý, jedno víme již dnes. Vládnout by nám neměli ani všichni ti malí Breivikové, kteří sice útočí jen verbálně, ale se stejnou podlostí jako norský masový vrah, ani odborníci. Ti první by mohli být nemocní a mohli by proto zastávat paranoidně schizofrenické řešení problémů. A ti druzí by se o to mohli mezi sebou hádat, aby potvrdili svou odbornost.