Norsko uctilo památku Breivikových obětí, policie zveřejnila jména

Petr Jedlička

Pondělního shromáždění v centru Osla se zúčastnilo na 200 tisíc lidí. Další dle dopisovatelů přišli na místo piety dnes. Police mezitím pokračuje v prošetřování útočníkových kontaktů. Pozornost médií upoutalo také vystoupení Breivikova právníka.

V úterý, 18:00 středoevropského času začala norská policie zveřejňovat první jména 76 obětí pátečních útoků, k jejichž provedení se přiznal dvaatřicetiletý Nor Anders Breivik. U každého jména je uveden věk i místo, odkud dotyčný pocházel. Zveřejňování, kterému předcházela domluva s pozůstalými, je součástí celonárodního uctění památky lidí, jež zemřeli na následky exploze v Oslu, nebo střelby v táboře mládežnické sekce Norské dělnické strany (sociální demokracie) na ostrůvku Utøya.

Podle dopisovatelů velkých agentur událost Nory semkla. Již v pondělí se kolem 200 tisíc lidí zúčastnilo pietního shromáždění před radnicí a katedrálou v hlavním městě a podle zpravodaje BBC Jona Braina přišlo na místo mnoho lidí i další den. Každý prý přinesl nějakou květinu, nejčastěji červenou růži. Ty pak pokryly zvláštním kobercem celé prostranství.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Norská policie mezitím stále prověřuje Breivikovo sdělení, že útok provedl jako člen rozsáhlejší sítě podobně smýšlejících lidí. Ta měla mít podle pondělního výroku zadrženého dvě další buňky uvnitř země a několik v zahraničí.

Podle svých mluvčích se vyšetřovatelé zaměřují především na kontrolu čísel z Breivikova telefonu. Dle zdroje agentury Reuters jsou ale čím dál víc přesvědčeni, že vše naplánoval i provedl pachatel sám, jak tvrdil během prvních policejních výslechů.

„Přijde nám, že obviněný je ve svých tvrzeních velice málo věrohodný. Přesto se nikdo z nás neodváží něco opomenout,“ řekl zdroj britské agentuře doslova.

Souběžně s dalším vyšetřováním se mírně utlumila i první kritika rychlosti (resp. pomalosti) přepravy zásahového komanda na ostrov Utøya. Cesta trvala příslušníkům více než hodinu, za což je v minulých dnech odsuzoval norský bulvár. Podle úterních prohlášení četných znalců se akce nicméně rychleji zvládnout nedala.

Norský ministr spravedlnosti v úterý policii přímo poděkoval.

Šílenec... ?

Anders Breivik, jenž prokazatelně zastřelil či smrtelně zranil 68 sociálnědemokratických mládežníků na Utøye a dle svých slov nese odpovědnosti i za smrt osmi obětí bombového útoku v Oslu, je od pondělí v přísné samovazbě. Dle BBC je už jisté, že bude obviněn z několika zločinů souvisejících s teroristickými aktivitami; celé obvinění mu však má být sděleno až po konci vyšetřování.

Státní žalobce Christian Hatlo řekl v úterý novinářům, že v současnosti zvažuje také obvinění ze zločinů proti lidskosti. V takovém případě by odsouzený zůstal ve vězení nejméně 30 let, spíše však do konce života.

Během úterního odpoledne přestoupil před novináře i Breivikův obhájce Geir Lippestad. Uvedl, že případ v celé své šíři naznačuje Breivikovo vyšinutí, ale že neví, zda s tímto argumentem obhajobu povede. S příslušnými psychologickými testy by jeho klient totiž údajně nesouhlasil.

Breivik dle právníka žije ve vlastní realitě. Sám sebe vnímá jako bojovníka předvoje celoevropské války a činu lituje, i když jej považuje za nutný. Během soudního procesu by prý rád obsáhle citoval ze souboru svých textů, což mu však podle Lippestada nebude téměř jistě dovoleno.

¨

Advokát zadrženého rovněž uvedl, že jeho klient před činem požil „nějaké drogy“.

Část komentátorů ovšem před takovýmto přístupem k pachateli varuje. Jak uvádějí například hosté tematického rozhlasového pásma stanice Democracy Now, Breivikův skutek je třeba vnímat v souvislostech nárůstu xenofobních nálad v celé Evropě posledních let, který odráží také obliba národoveckých či populistických stran. Bude-li spáchaný čin vnímán jen jako izolovaný akt nesvéprávného člověka, uvězněného ve světě vlastních absurdních představ, vyvolá dle hostů pořadu pouze bezmocné odsouzení či bolestnou vzpomínku.

... a jeho svět

Profilové souhrny z BBC a AFP ukazují, že Breivik se vnímal jako bojovník za kulturní očistu Evropy, a to od „barbarských přistěhovalců“, „kulturních marxistů“ a „multikulturalistických vlastizrádců“, kteří dle jeho mínění vedou kontinent do záhuby. Do posledních dvou skupin řadil i současného norského premiéra Stoltenberga a jeho sociální demokracii.

Myšlenky člověka, který sám sebe na svých facebookových stránkách označil za „nacionalistu“ a „konzervativce“ (přičemž dle policejního vyšetřovatele jde o „křesťanského fundamentalistu“), se mezitím šíří internetem v podobě 1500stránkového svazku Breivikových textů, myšlenek a záznamů deníkového typu. Ten nese název „2083 — Evropská deklarace nezávislosti“ a je podepsán pseudonymem Andrew Berwick. Autor jej prý psal devět let, dle podrobnějších analýz však převzal celé pasáže textu od jiných pisatelů.

Současnost je v tomto souboru vnímána jako první fáze „evropské občanské války“, jež trvá od roku 1999 a skončí v roce 2030, až bude evropské obyvatelstvo tvořit 15 až 40 procent muslimů. V další fázi války (fázi příprav) se počet vyznavačů islámu v Evropě zvýší na 30 až 50 procent a její „původní obyvatelé“ se začnou bránit. Ke konečné fázi dojde pak podle Breivika mezi rokem 2070 a právě 2083. Tedy budou muslimové z Evropy vyhnáni, „multikulturalismus“ a „kulturní marxismus“ definitivně poraženy a jejich hlasatelé popraveni — nejprve v jedné zemi, pak i v ostatních.

České deníky během neděle rovněž upozornily, že Breivik několikrát cituje či parafrázuje Václava Klause. Děje se tak zejména v pasážích věnovaných kritice fungovaní EU.

Breivik v souboru dále popisuje svou snahu sehnat automatickou zbraň, (o což se neúspěšně pokoušel i v Praze), nákup hnojiva na bázi dusičnanu amonného (potřebného na sestrojení bomby) i vlastní fyzickou přípravu na čin (zejména posilování a konzumaci proteinových koktejlů).

Podle informací z norského bulváru Verdens Gang ho sousedé popsali jako „nekonfliktního“, „vždy upraveného hocha“, který se živil obchodováním se zeleninou a trávil nemálo času s matkou. Doma měl celkem sedm střelných zbraní, včetně pistole Glock, brokovnice a automatické pušky, kterou nakonec použil.

Breivik byl v letech 2004 až 2006 členem pravicové Strany pokroku — vlivného uskupení, které se vůči multikulturalismu vymezuje. Některá média vedou též dohady, zda a jak se angažoval mezi Svobodnými zednáři.

Další informace:

BBC News Norway attacks: Police publish names of terror victims

BBC News Norway attacks: Anders Behring Breivik insane - lawyer

BBC News Norway attacks: Flowers for the dead

AFP Suspect may face crimes against humanity charges

AFP Up to 150,000 mourners honour terror victims in Oslo

RFE/RL Norway Killer Hints At 'Cells' Abroad; Police Response Defended

Democracy Now Norway Attacks Reveal Growing Violent, Anti-Muslim Sentiment in Europe

    Diskuse