Demokracii pro všechny

Patrik Eichler

Vyvolávání strachu z islámu, Evropy, Němců a sudetských Němců. Odpor k lidské rovnoprávnosti. Sociální a etnický rasismus. To jsou české pilíře politiky extrémní pravice. Téže politiky, která v pátek v Norsku zmařila stovku mladých životů.

Zemřelo třiadevadesát lidí a další mrtví zřejmě ještě přibudou. To je skutečnost, kterou je třeba napsat na začátek textu o pátečních útocích v Norsku. Jednotliví lidé a jejich prospěch by se totiž neměli vytrácet ani z politických komentářů a analýz.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Stejně tak by se nemělo ztratit vědomí, že šlo především o mladé sociální demokraty a sociální demokratky. Sociální demokracii během víkendu na řadě českých webových portálů zatlačila do pozadí slovní spojení vládní strana, dělnická strana nebo Strana práce. Z poloviny jistě jde o neschopnost přeložit název z anglických zpráv agentury Reuters nebo BBC tak, aby byl českému čtenáři srozumitelný. Z poloviny se nedám přesvědčit, že nejde o výraz předsudečnosti pražské novinářské obce k demokratické levici, jejím tradicím i obětem.

S útočícími islamisty si většina novinářů poradí snadno. Nad útokem průměrného Nora, který chodil do stejné základní školy jako korunní princ, který svůj útok připravoval déle než rok, který byl na přelomu století několik let aktivním členem jedné z norských pravicových stran a který se v minulosti účastnil neonacistických shromáždění, novinářská scéna (zatím spíše) tápe.

Ne nadarmo jsme na jednom z nejčtenějších českých zpravodajských portálů mohli během pátku a soboty číst, že tolik a tolik lidí zemřelo „následkem (…) amoku“ jediného doposud známého viníka. Přitom dle dostupných zpráv nešlo o „vražedné šílenství“. Šlo o plánovaný projev politického postoje.

„Jde o útok na nevinné civilisty. Na mladé lidi na letním táboře. Na nás.“ Řekl v pátek pozdě večer na tiskové konferenci norský premiér Jens Stoltenberg. „Mám zprávu pro ty, kdo na nás zaútočili. A pro ty, kdo stojí za nimi. Je to zpráva z celého Norska. Nezničíte nás. Nezničíte naši demokracii ani naše odhodlání dosáhnout lepšího světa. (…) Zítra ukážeme světu, že norská demokracie pod tlakem zesiluje. (…) Nikdy se nesmíme vzdát našich hodnot. Musíme ukázat, že naše otevřená společnost může tento test zvládnout. Že odpovědí na násilí je ještě více demokracie. Ještě více lidskosti. Ale nikdy ne naivita. To je něco, co dlužíme obětem a jejich rodinám.“

Směrem k větší osobní svobodě, silnější společenské solidaritě a skutečnější mezilidské rovnosti by svou politiku po norských útocích měla napřít i česká demokratická levice. Stejně jako po jedenáctém září, tak ani po dvaadvacátém červenci není odpovědí více bezpečnostních kamer, silnější přítomnost policie v ulicích ani rozmístění sil protivzdušné obrany na dohled jaderných elektráren.

„Jediný způsob, jak vykořenit extremismus,“ píše ve varšavské Gazetě Wyborcze novinář a filmař Marcin Wojciechowski, „je učit už od dětství toleranci. Ukázalo se, že norský vrah je pravicový extremista. Demokracie byla pro něj systém pouze pro takové lidi jako on sám.“ Sociální demokracie oproti tomu vytváří prostor k životu pro všechny a všem chce dát možnost, aby svůj život utvářeli. Při vědomí neuvěřitelného masakru, který v pátek zažilo Norsko, si pak Wojciechowského věty zaslouží krátké rozvedení.

Jeden z předních komentátorů české konzervativní pravice napsal v sobotu na svém blogu, že útoky tak, jak se odehrály, nespáchal příznivec krajní pravice. Kdyby je totiž spáchal, pak by „byl politicky extrémně hloupý a navíc mentálně vyšinutý. Pak by to byl tragický zločin ze strany vyšinutého jedince, z něhož by se neměly nějaké politické závěry vyvozovat.“

Jenže je to naopak. Vyvolávání strachu z islámu, Evropy, Němců a sudetských Němců. Odpor k lidské rovnoprávnosti, ať už jde o omezování volebního práva nebo odpor ke kulturním a etnickým menšinám. Sociální a etnický rasismus. To jsou české pilíře politiky extrémní pravice. Téže politiky, která v pátek v Norsku zmařila stovku mladých životů.

Zda česká intelektuální i politická pravice páteční masakr odsoudila nebo ho — stejně jako výše zmíněný komentátor a vysoký státní úředník — bagatelizuje, si můžeme přečíst v dnešních novinách. Demokratické levici, České straně sociálně demokratické a Mladým sociálním demokratům nezbývá, než aby s touto politikou bojovali. Stala se totiž předpolím pro „nejhorší zvěrstvo“, jaké Norsko zažilo od druhé světové války.

    Diskuse
    July 25, 2011 v 16.49
    Já se snažím najít něco, co bych dodal či komentoval a nejde mi to....děkuji za článek...Je dobře, že situaci velmi dobře chápeš....
    VF
    July 26, 2011 v 10.28
    Bezbřehý multikulturalismus nahrává extrémní pravici!
    Domnívám se, že rozpravy o tom, která ideologie je násilnější, odvádějí pozornosti od podstaty.
    Bohužel nestačí připustit, že islám je ideologií jen podobně násilnickou jako jiné ideologie.
    Zda šlo v pátek o amok (samozřejmě že nešlo) nebo extrémně brutální politický akt je na hranici zbytečného slovíčkaření.
    Problém vidím v bezbřehém multikulturalismu.
    Souhlasím, že: "pilířem politiky extrémní pravice je odpor k lidské rovnoprávnosti, sociální a etnický rasismus, ať už snahou omezit volební právo nebo odporem ke kulturním a etnickým menšinám."
    Naivní bezbřehost multikulturalismu jim ale jen nahrává.
    Jádro problému je jinde: jak být tolerantní v kontaktu s netolerantní ideologií?
    Jak přesvědčit islamofoby (fobie = úzkost, strach), že islám je tolerantní ideologií ve smyslu, že nejen vyznává právo na názor, ale že tam kde má moc i uznává právo na názorovou pluralitu ve veřejném prostoru?
    Podle mne toto se nepovede. Islamofobie totiž není až tak iracionální, jak se většinou snaží multikulturalisté vykreslovat.
    Já se považuji za multikulturalistu. Do jisté míry. A za islamofoba. Do jisté míry.
    PE
    July 26, 2011 v 20.15
    - Evropa, kterou jsme svobodnou spoluprací národů vybudovali je lepší než dřívější říše, kde byl jeden národ dominantní, to je východisko politiky

    - populisté říkají, že nás obsadí turecké hordy, budou tu stavět měšity atp.; to je rovina argumentace, která musí být nepřijatelná pro kohokoli

    - s tím přichází informovanost - jaké procento imigrantů tvoří v České republice... Slováci, Němci, Rusové, Norové..., kolik z nich je muslimů..., je více problémů s mladými Brity, kteří sem na víkendy létají chlastat nebo s muslimy, kteří se tu někdy usadili...;, bylo by třeba dodat čísla... to je informace...

    - a pak je praktická politika - kdo tu chce trvale žít, musím umět česky (německy, norsky, estonsky); pak je ale na "nás" coby domácích obyvatelích ustavit systém, který bude garantovat:

    - že ze školky nevyjde do školy žádné dítě bez znalosti jazyka

    - že vytvoříme kursy, ve kterých se dospělí cizinci zadarmo a dobrovolně budou moci učit jazyk

    - zkušenost Vídně je, že "problémy dělá" asi 0,5 procenta migrantů, zpravidla chlapců bez znalosti jazyka...

    - v textu se nepíše o násilnosti ideologií, tím odvádíte pozornost nejen od podstaty debaty, ale i od textu; jinak jde o metodu
    VF
    July 26, 2011 v 22.23
    Nemylte se p. Eichlere, s vaším článkem celkem souhlasím. Až na ten islám. Pardon. I ty vaše názory, o kterých mám pochybnosti protože mi připadají naivní, jsou mi sympatické, rád bych byl stejně naivní. Ale jsem prostě skeptik.
    Píšete o vyvolávání strachu, mj. z islámu, a o pilíři politiky extrémní pravice (zvýrazněno i pod titulkem článku). K těmto vašim nadhozeným otázkám jsem se minule vyjádřil. Možná jen z jiného úhlu, než vy. A především s velkou skepsí k budoucí toleranci ze strany islamistů.
    O násilí nepíšete, ale navazujete na něj, takže v kontextu je máte. Moje zmínka o násilí taky jen vyjasňuje kontext. Násilí a fobie jsou vějičkou na kterou extrémní pravice sází. Jejich výzvy k násilí jsou prý jen odpovědí na jiné násilí.
    Nepsal jsem o kultuře migrantů. Do jisté míry jsou schopni se přizpůsobit. A nemuslimové se dokonce i asimilují. Muslimové se jen přizpůsobí, realita jejich učení je taková, že pokud k jejich ideologii budeme naivně (bezbřeze) tolerantní, oni později (možná) tak tolerantní nebudou.
    Hrozbou nejsou problémy s nepřizpůsobenými migranty, hrozbou je islám jako ideologie.
    Je dobře, že programy pro začleňování imigrantů o kterých píšete fungují. Pokud mi tím chcete něco dokázat, tak asi vytrvale předpokládáte, že jsem xenofob, ale nejsem. Opakuji, jsem zastánce multikulturního přístupu, ale realistického. Nechci dávat moje potomky všanc netolerantním ideologiím, ani extrémně pravicovým či levicovým, ani extrémně rádoby náboženským.
    Nechtěl jsem odvádět pozornost od vámi v článku vyjádřené potřeby tolerance a odporu proti xenofobii. Ale pokud budete chápat všechny fobie z dosud nového a neznámého jen jako vždy iracionální, pak je právě to vaše chápaní multikultiralismu iracionální. A bohužel nahrává extrémní pravici.
    July 27, 2011 v 0.19
    Hodnotu, kterou je nutné bránit, je demokracie a demokracie je jednou pro všechny, nebo není pro nikoho. I když to nemyslíte zle, bohužel, nějak ani nevím proč, necháváte jí někde daleko za svou argumentací. Není něco jako "klasický Nor", "kulturní vzor", podle kterého se máme všichni řídit. Co je ale nutné dodržovat a hájit je zákon země. Jakou kulturu, náboženství, módu v oblékání, jakou hudbu bude kdo poslouchat, koho bude milovat, z jaké vesnice, města či země pochází, to je na každém z nás a to je naše kultura, naše evropská sdílená svoboda, na které Evropa stojí a bez ní padá. Hezký den z multikulturního Norského království
    July 27, 2011 v 1.26
    *
    Jenže islám, pane Friči, není ideologie. Je to náboženství. Podobně směšujete "islamistu", který akcentuje u islámu politický obsah, resp. "ideologii", která může být nenávistná, s muslimem, který prostě věří. Ano, na Západě si mají jednotlivci i státy dávat pozor na "islamisty", ale ne na muslimy. A že se může z každého muslima vyloupnout islamista? Na tomhle se stavět nedá, a v dějinách vždycky byly významné konverze.
    PL
    July 27, 2011 v 2.46
    přiblížení neznámého X hrozba přibližování se neznámého
    Pan Frič, myslím, zřetelně poukázal na rub problému a achilovu patu za níž krajní pravice vytahuje své voliče. Jeho stylizující se věta má hlavu i patu v pořádku: "Ale pokud budete chápat všechny fobie z dosud nového a neznámého jen jako vždy iracionální, pak je právě to vaše chápaní multikultiralismu iracionální. "
    Souhlasím s ním, protože je opravdu iracionální popírat existenci strachu z neznámého (dost nepoznaného a opředeného mýty), byť by příčina toho strachu byla sama iracionálně neopodstatnělá. Motivy masového vraha nutí pohoršovat se až nad laciným politickým zneužíváním a šířením strachu z imigrantů nebo menšin. Trestuhodné konání krajní pravice - co s ní? Odpověď na tuto. je problematická a možná i zbytečná, protože existuje ještě druhý konec lana v uzlu: Náchylnost člověka nedostatečně obeznámeného s nově příchozím ke strachu, problém tedy je to ??? místo, nikoli strach, který to prázdné místo vyplňuje.
    MT
    July 27, 2011 v 7.50
    Tři poznámky :

    a) nebyl to amok - to už víme

    b) pachatel nebyl šílenec - byl ovšem nadstandardně bezcitný, ale to je něco jiného

    c) nebyl to krajní pravičák a extrémista - patřil k jedné části STANDARDNÍ pravice - toto c) je potřeba si neustále připomínat a opakovat

    d) na tom, co říká pan Frič je podle mého názoru rozhodně větší množství pravdy než malé ...

    July 27, 2011 v 8.30
    Dnešní měnící se doba bohužel bourá lidem jejich světy, které jsou v jejich hlavách. A navíc vůbec už není žádný přehled o tom, jaké tyto světy vlastně jsou a co se v nich děje, takže se dá počítat se stále více lidmi, kteří jsou nějak vyšinutí, bezcitní atd. Dříve jich tolik nebylo. Tím nechci říci, že takoví lidé nemohou za to, co udělají. Naopak, každý je zodpovědný za své činy, pokud není vyloženě duševně nemocný a nesvéprávný. Tresty jsou ale málo účinné. Strašné je, že oni vědí, jaký trest jim hrozí, a stejně to udělají.
    VF
    July 27, 2011 v 9.24
    Jde o multikulturální demokracii i za 50 let.
    P. Krausi nevím jestli jste reagoval na mne, ale zcela s vámi souhlasím, o demokracii a sdílenou multikulturní svobodu jde především. Abychom je zde měli i za 30 či 50 let.

    P. Špíno islám samozřejmě je náboženstvím, ale i ideologií, i když je to s pojmem ideologie složité a společenští vědci jej definují někdy rozdílně. Že islám není ideologií je jen iracionální výmluvou a to, že jde zároveň o náboženství, s tím nijak zvlášť nesouvisí.
    (V této souvislosti se opravuji z minulého příspěvku, mělo tam být spíš: '... netolerantním ideologiím ... ani extrémně rádoby "jen" náboženským'.)
    Islám je ve své podstatě, z vnějšího pohledu, především totalitní ideologií. Z pohledu muslimů je samozřejmě především náboženstvím. Nesmí jim být bráněno víru vyznávat ani doma ani veřejně. (Kromě některých konkrétních aplikací, které jsou v příliš hrubém rozporu s všeobecně chápanými mravy nebo s demokracií.) Přestože leckomu může vadit, že tato víra (jako víra, vyznání samo o sobě, už ve svých základech) je poměrně nesnášenlivá, xenofobní, sexistická a machistická.
    Rozhodně nesměšuji "islamisty" (fundamentalisty) a muslimy (kteří prostě věří), je jasné, že co člověk to individuum.

    P. Litschmanne, úzkost až strach z neznámého je iracionální zákonitě. Ale jak se neznámé stává známým, mění se buď v racionálněji zdůvodněnou obavu (strach), nebo v uklidnění.
    Musím doplnit vaše pravdivé tvrzení, že je iracionální popírat existenci strachu z neznámého. Je také iracionální popírat existenci poměrně již racionální obavy z totalitní ideologie (islámu). Pokud tuto odůvodněnou obavu přenecháte extrémní pravici, ta ji samozřejmě "opřede mýty" a poměrně racionální a střízlivě řešitelnou obavu možná promění v bojiště.
    Muslimofilové (nebo obhájci muslimů) stejně jako islamofobové (nebo kritici islámu) jsou příliš často neznalí (nebo nedoceňující) buď podstaty islámu, nebo individuálního lidství muslimů, a pak problém posuzují iracionálně. Muslimofilové mluví především o samotných muslimech a islamofobové naopak především o islámu. Rozumné je být do jisté míry multikulturalistou, muslimofilem a islamofobem zároveň.
    (Musím bohužel škatulkovat i když nechci, neotloukejte mi o hlavu tyto mnou vágně a nedostatečně určitě použité pojmy muslimofil a islamofob, použil jsem je abych vyjasnil něco jiného než tyto pojmy samotné).
    + Další komentáře