Média a výzkumy: Jak se vaří preference z 0,01% na 60%

Kateřina Kňapová

K tomu, abyste se dostali do živého vysílání ČT24, stačí, abyste ovládali organizaci s atraktivním názvem. Nechť se jmenuje třeba Česká studentská unie — rázem se můžete tvářit, že mluvíte za všechny studenty a udělali jste výzkum na téma „stav českého vysokého školství“.

Na první pohled to vypadá jistě zajímavě: studentská organizace zastřešující pár desítek větších či menších studentských spolků, která se jmenuje Česká studentská unie (ČeSU), udělala mezi vysokoškoláky, nebo lépe řečeno představiteli studentských spolku či akademických senátů, průzkum, který přinesl určitá zajímavá zjištění. Podle zprávy, kterou novináři na tiskové konferenci k výsledkům dostali, jsou například „tři pětiny studentů (60%) ... pro případné zavedení školného“ nebo, v citátu předsedy ČeSU Jiřího Kohouta, také studenti „mnohdy nejsou spokojeni s tím, že samy univerzity s penězi neumí efektivně hospodařit...proto se 75% studentů domnívá, že samotné zavedení školného bez provedení dalších komplexních změn problémy českého školství vyřešit nepomůže.“ 96% dotázaných se také aktivně zajímá o dění ve vysokém školství.

Můžeme se spokojit s informací, kterou nám poskytuje ona tisková zpráva a vzít informace na vědomí jako vhled do názorů určitého segmentu vysokoškolaček a vysokoškoláků. Je ale překvapující, jak krátká cesta vede od prezentace názoru některých vybraných zástupců studentských organizací či akademických senátů k mediální prezentaci názoru studentů jako takových. Tím spíš, že k dispozici není mimo již interpretovaných výsledků v tiskové zprávě vůbec nic dalšího.

Výzkumy jsou lživé! Protože je dělá kdekdo...

Není to zase tak dlouho, co jsem zaregistrovala zprávu o otevřeném dopisu, který zaslala předsedkyně Sdružení agentur pro výzkum trhu SIMAR Eva Veisová agentuře SANEP, v poslední době médii hojně citované. Veisová v něm vyzývá, aby agentura prokázala, že se drží metodologických pravidel a standardů, které jsou dodržovány agenturami po celém světě a představují záruku kvalitního sociologického výzkumu.

Docela by mě zajímalo, jak by se Eva Veisová postavila k výzkumu, které prezentovala ČeSU. Výzkumná zpráva ani dotazník nejsou k dispozici, v tiskové zprávě se píše, že vzorek tvořily „desítky vedoucích představitelů studentských organizací a studenty v akademických senátech na vysokých školách v ČR“. Ale jak můžeme vědět, že vůbec existují? A jakým způsobem byli dotazování? Šlo o nějakou anketku na webu, kterou mohl vyplnit kdekdo třeba i vícekrát, nebo dotazování face-to-face? A můžeme hlas těch několika desítek studentů, kteří nepředstavují ani procento z celkových více než 400 tisíc posluchačů a posluchaček českých vysokých škol, skutečně považovat za relevantní?

Průzkum byl realizován jakýmsi Centrem pro výzkum studentského mínění (CVSM), které se tváří celkem profesionálně a na tiskové konferenci se zdálo, že k ČeSU nijak nepatří. Centrum má mimo tohoto výzkumu na kontě ještě jeden další - na téma „zmrzlina Magnum“. O něm podrobnější informace na stránkách rovněž nejsou. Zato se na nich ale lze dozvědět, že centrum je „výzkumné oddělení Asociace studentů a absolventů“. Co čert nechtěl, asociace je členský spolek České studentské unie! A legrace zdaleka nekončí. Webová prezentace centra doslova říká: „Každého šetření se účastní minimálně tisíc respondentů ve věku od 15 do 30 let, což je dostatečný počet pro vytvoření reprezentativního vzorku." Tak kde se stala chyba?

Dostaň se do éteru — stačí sexy název

Už samotný údaj o „desítkách respondentů“ — na tiskové konferenci se ukázalo, že jich bylo asi 60 nebo 70 — nebo absence jiných materiálů, než tiskové zprávy by měl kohokoliv odradit od prezentace výsledků výzkumu jako názoru studentů. Ne tak naše veřejnoprávní média.

Poměrně výrazně mě zaskočilo jednání moderátorky Barbory Kroužkové ve vysílání ČT24, která minirozhovor s předsedou České studentské unie uvedla větou „Tři pětiny studentů by byly pro případné zavedení školného“ a i nadále o výsledcích výzkumu hovořila, jako kdyby šlo o celou studentskou populaci. Přestože Jiří Kohout zmínil v rozhovoru, že se jedná jen o vybrané zástupce studentských spolků, přesné číslo — tedy těch komických několik desítek — neuvedl nikdy. Jiná kapitola je Český rozhlas, který zprávičku o výsledcích výzkumu uvedl ještě před samotnou tiskovou konferencí, byť velmi vágně. A myslíte, že se obě média zeptala na stanovisko oficiální studentské reprezentace Studentské komory Rady vysokých škol? Nebuďte naivní...

Asi seberu pár kamarádů, zřídím Asociaci českých studentů a pro novou Agenturu pro výzkum studentského mínění udělám na facebooku mezi svými přáteli anketu o školném. Napíšu dobrou tiskovou zprávu a svolám sexy tiskovou konferenci v nějaké dostatečně komfortní kavárně. Myslíte, že se dostanu také do České televize jako mluvčí všech studujících?

    Diskuse
    November 17, 2011 v 15.21
    Ano, dostanete se do médií. Ale musíte prezentovat ty názory, kteríé se hodí současné vládní garnituře. Je hanbou, že se v tzv. nezávislém a přitom námi všemi placeném médiu vyskytuje velké kvantum lidí, kteří si novinařinu představují jako službu někomu nahoře. Kdoví co si tito lidé představují pod pojmem novinářská etika?
    November 17, 2011 v 22.08
    Jediná relevantní celková reprezentace
    vysokých škol včetně studentů je Rada vysokých škol (www.radavs.cz / každá VŠ z celého státu tam má stanovený počet zástupců jak v pedagogické, tak ve studentské komoře). Tento orgán, jehož nevyšší autoritou je sněm, je dlouhodobě proti školnému (byť pedagogická část zdrženlivěji a řekněme také proto, jakým způsobem je připravováno - viz např. zcela poslední prohlášení předsednictva Rady VŠ: http://www.radavs.cz/prilohy/9s6a)_R_Prohlaseni_%20RVS-08112011.pdf), pokud vím, studentská kurie je proti mnohem razantněji. Výstupy tohoto orgánu pochopitelně nemají takovou publicitu - důvody jsou myslím pěkně popsány v textu výše. Nicméně výborně formulované oponentní texty k problému školného i divokému legislativnímu procesu publikuje na svém blogu jeden z klíčových činitelů tohoto orgánu prof. Zlatuška: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-zlatuska.php
    November 18, 2011 v 8.21
    Proč to nezkusit?
    Proč nezaložit, řekněme, Korporaci Autonomních Studentských Asociací, která by přivedla do televize studenty volajícím po školném, jak si to veřejnoprávní sdělovací prostředky a jejich vládci přejí? Jsou-li kritické argumenty umlčovány, proč to neudělat ve stylu Yes Men? Dát dohromady pár lidí, kteří ještě nejsou profláknutí jako kritici systému. Ironii dávkovat opatrně a sarkasmů se vystříhat, aspoň dokud nebudou představitelé KASA známí a nevystoupí v přímém přenosu nebo na nějaké velké konferenci, ale pod rouškou podpory pro školné přednést všechny argumenty proti němu a ukázat, k čemu směřuje.
    ON
    November 22, 2011 v 9.20
    Manipulace s průzkumy
    Autorka trefně vystihuje mediální způsob manipulace se sociologickými průzkumy. Často však nejde o úmysl, ale o negramotnost. Novináři metodice sociologických průzkumů většinou nerozumí, a tak je interpretují nepřesně, což bych odlišil od záměrné dezinterpretace. Jinou otázkou je, jak samy agentury dodržují uznávané standardy provádění průzkumů. V případě agentury SANEP byla taková otázka ze strany SIMARu pochopitelná. Měla-li být taková otázka směřována na ČeSU, to by záleželo na tom, zda ČeSU průzkum zadala nějaká profesionální agentuře, která se průzkumy zabývá, anebo si ten průzkum provedla sama. Otázka by měla případně směřovat na tuto agenturu. Problém je, že dnes provádí průzkumy kdekdo a mnozí ani nejsou členy SIMARu a nemusí se tedy za svou činnost zodpovídat. Myslím, že všechny agentury sdružené v SIMARu, ale i některé dlouhodobě zavedené mimo něj (např. STEM) odvádějí svou práci na vysoké profesionální úrovni a dodržují uznávané standardy. Situace v této oblasti je však v Česku velmi zanedbaná. Z průzkumů se na jedné straně v rukou nezodpovědných politiků a novinářů stal fetiš a nástroj manipulace, což pak hodnotu skutečně profesionálně odvedených průzkumů v očích veřejnosti snižuje. Často manipulátoři a málo informovaní odkazují na rozdílné výsledky průzkumů (např. v případě voličské podpory stran….); samotné rozdílné výsledky však nemusí ukazovat na jejich nízkou validitu, pokud se přihlédne k rozdílné metodice dotazování a vyhodnocování. Proto každá agentura, která zveřejňuje své výsledky (nebo média, která je zveřejňují) by měla zároveň zveřejnit podstatné náležitosti týkající se metodiky dotazování. POkud vím, většina zavedených agentur to dělá, novináři to nedělají. Pokud jde o ten provedený výzkum ohledně školného mezi studenty, pak v citaci interpretace výsledků - „tři pětiny studentů (60%) ... pro případné zavedení školného“ se pravděpodobně skrývá „čertovo kopýtko“ ve slově „případné“. To neinformovaný člověk lehce přejde, ale pokud se zeptáte „ "Jste pro zavedení školného…..?" nebo „Jste případně pro zavedení školného….?" , pak dostanete rozdílné výsledky.