Univerzitám klesne příští rok rozpočet o 1,3 miliardy korun. Počítá s tím návrh rozpočtu ministerstva školství na příští rok. Podle akademiků se ale snížení financí odrazí na kvalitě vysokých škol.

V příštím roce by měly univerzity hospodařit s částkou 21,6 miliardy, tedy asi o tři miliardy méně než v roce 2009, kdy školy měly na jednoho studenta 72 tisíc korun.

„Přestože počty studentů rostou, rozpočty vysokých škol klesají," uvedl Jakub Fischer. „Schválení rozpočtu v této podobě povede ke snížení kvality vysokého školství, ohrozí schopnost čerpání prostředků ze strukturálních fondů a povede ve svém důsledku ke snížení konkurenceschopnosti českého vysokého školství a ekonomiky ČR," kritizují pak návrh rozpočtu univerzity.

Podle zástupců vysokých škol Česká republika silně zaostává ve výdajích na vysoké školství za vyspělými zeměmi. Patnáctka zemí OECD dává na tyto účely průměrně 1,5 procenta svého HDP, Česká republika v příštím roce jen 0,55 procenta.

Podle informací ČT24 přitom nejde o to, že by ministerstvo školství mělo celkově méně peněz, krátí se ale výdaje na univerzity. Zatímco před dvěma roky tvořily výdaje na vysoké školství 19,8 procenta z rozpočtu ministerstva, v příštím roce to má být o dvě procenta méně.

Podle místopředseda RVŠ Jiřího Zlatušky může snižování financí souviset s plánovaným zavedením školného.

„Už teď se vytváří deficit, který tím (školným) má být zaplněn," myslí si. Rada vysokých škol přitom zavedení školného odmítá. Podle akademiků totiž školné povede pouze k postupnému zadlužování mladých lidí.

„Absolventi nejsou schopni půjčky splácet," upozornil už dříve na zkušenosti ze zahraničí předseda Studentské komory RVŠ Miroslav Jašurek. V zemích, kde bylo školné zavedeno, se navíc podle průzkumu OECD nezvýšila kvalita škol, nýbrž se mnohem více než na vzdělávání soustředí na získávání peněz od studentů.

A školné odmítají taktéž studenti ze spolku SOS Student. Ti na začátku září začali sbírat proti zavedení poplatků za studium na vysokých školách podpisy pod petici.

„Studium je i v současné době pro studenty z neprivilegovaných vrstev nákladnou záležitostí, i bez školného. Zavedení školného na veřejných vysokých školách by tak prohloubilo, i přes různé navrhované sociální polštáře, rozdíly v reálných možnostech mezi chudými a bohatými studenty, pro velkou část mladých lidí by se takovéto studium stalo prakticky nedostupným," uvedli studenti v tiskovém prohlášení.

Se školným se přitom počítá v koaliční smlouvě současné vlády Petra Nečase, odložené placení by mělo být zavedeno od roku 2013. Podle studentů ale nemůže být vzdělání výsadou určité skupiny obyvatelstva, nýbrž musí být přístupné všem.

Podle zástupců spolku navíc není pravdou, že zavedením školného se zlepší úroveň vzdělání. „Pokud chceme upřímně zlepšit úroveň vysokoškolského vzdělávání, dosáhneme toho jedině systémovými změnami - změnami priorit, skutečnou podporou širokého vzdělávání, vědy a výzkumu a nikoli vylučováním části obyvatelstva ze vzdělávacího procesu na základě ekonomických omezení,“ myslí si studenti.

Resort školství plánuje, že maximální výše školného bude 10 000 korun za semestr. Fungování plateb za studium má být řešeno v zákoně o finanční pomoci studentům, který počítá mimo jiné se systémem půjček a grantů.

Další informace:

ČT24 Univerzity zřejmě přijdou příští rok o 1,3 miliardy