Češi jsou chodící monology

Fabiano Golgo

Jedním z důvodů, proč se zdvihají protiromské nálady, je i neschopnost Čechů vést dialog. Je to dobře vidět na způsobu, kterým mnohé matky vychovávají své děti.

Když jsem šéfoval časopis Nový Prostor, všiml jsem si, že řada bezdomovců má nějakého psa. Vrtalo mi hlavou, jak se o něj starají, když kolikrát sami nemají co jíst. Nepotvrdilo se mé podezření, že by ty psy využívali k tomu, aby lidi obměkčili a vymámili tak z nich nějakou tu almužničku. Brzy mi došlo, že role těch psů je úplně jiná. Suplovali ještě tu spodnější společenskou vrstvu pro někoho, kdo sám dosáhl dna a stávali se terčem hněvu a frustrací. Právě tito bezdomovci se psy, jak jsem později zjistil, byli těmi drzejšími, sebevědomějšími a těmi, kdo nedodržovali pravidla, ti, kteří se na pár dní ztratili a objevili se ještě v alkoholovém oparu. Zatímco ti bez psů byli jejich opakem: komornější, skromnější, nedovolili si porušovat pravidla.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Když se podívám na ta agresivní, ale ve skutečnosti hloupá hesla na transparentech v Sudetenlandu, vzpomenu si právě na ty prodejce Nového prostoru se psy. Ty masy lidí ve skutečnosti frustrovaní z toho, že sami nemají práci, neví si rady se svou situací, kterou současná vláda i nadále vytrvale přehlíží. Cigáni jsou tím nejsnazším cílem. Jsou špinavější, než sami Češi, jsou nepořádní, hluční. Problém není v diagnóze, ale v léčbě.

Češi jsou zvyklí na direktivní mateřskou výchovu, která vede k jedinému, a sice dodržovat řád. Pro mě je téměř neuvěřitelné, jak jsem během těch patnácti let, co tu jsem, vídal téměř každý den mladou matku řvoucí na dítě, ať si nesedá na zem, nebo proč nedávalo dítě pozor při jezení zmrzliny, jak to, že má už zase roztržené triko atp. Ty matky nechtějí dialog, jejich cílem je spíš vlastní pohodlnost.

Očekávat, že Cigáni v okamžiku změní podstatu svého chování, svou tradici, je nejen naivní, ale přímo hloupost. Je to de facto stejné, jako když direktiva EU chce zčistajasna, aby ČR uzavřela rasistické zvláštní školy. Typicky česky sabotujícím stylem byl změněný název na speciální, ale důvod tohoto požadavku ze strany EU zůstal dál, a sice odsun nepřizpůsobivých dětí a jejich izolace od toho, co je normální.

Kacířští Češi, kteří nikdy nerespektovali regule ordinované cizím národem, ať to bylo z Vatikánu, Vídně, Berlína, Moskvy nebo v současnosti Bruselu, a vždy našli způsob, jak si to udělat po svém a švejkovsky, tzn. že protistrana nemá jak vytknout. A toto je pro mě, jako člověka, který má problém s autoritami, něco, co se mi na Češích líbí. Ale bělošští, neřeknu-li rovnou árijští Češi, se zde snaží vnucovat svá pravidla jinému národu. Je evidentní, že toto nestačí. Stejně jako doktor nemůže obviňovat pacienta, že jeho léčba nezabrala. Musí najít vhodnější léčbu, která pacienta problému zbaví. Do teď byli Češi jako obvykle flegmatičtí a čekali, že se problém vyřeší sám, tato taktika ale byla mylná a problém nabobtnal.

Dokud se úplně nezruší zvláštní alias speciální školy a sociální podpora nebude podmíněna řádnou docházkou dětí do školy, další a další Cigáni budou vyrůstat jako... Cikáni.

Každý lidský jedinec má tendenci se chovat jako jeho vrstevníci, z toho bychom měli vycházet, chceme-li integraci úspěšně dokončit. Segregace a izolace je naprosto kontraproduktivní a vede právě k takovýmto nepokojům. Musíme se toho vyvarovat. Začlenit Romy do společnosti a nevytvářet ghetta.

A ačkoli se to může jevit jako klišé, klíčem ke všemu je vzdělání. Opět uvedu jako příklad Brazílii, kde prezident Lula dostat 31 milionů lidí z chudoby jen tím, že matky jež pravidelně posílaly děti do školy poskytl podporu (sociální dávky) a tato generace se tak dostala výš. Já osobně jsem vyrůstal ve skutečném sociálním apartheidu, kde diskriminace nebyla zaměřena proti černochům, ale proti chudým (i když většina těch chudých byli černoši).

Mimo „Weimarskou“ inflaci, hlavní důvod mého odchodu z Brazílie byl odpor k tomu apartheidu. Připadalo mi odporné, když i mě vlastní matka napomenula za to, že chudému dítěti dám pár drobáků se slovy „nic jim nedávej, nebo si na to zvyknou!“ Naše střední a vyšší třídy nechtěly pochopit, že ten nevzdělaný chudák nemůže najít práci, když nic neumí. Nemluvě o tom, že otroctví skončilo jako poslední na světě až v roce 1888, čímž černoši sice nabyli svobody, ale ztratili domov, a tím i práci. A tak vznikaly naše slavné „favely“.

Takže křičet „Cikáni do práce!“ když sami víte,že nikdo z vás je zaměstnávat nebude, je docela pokrytecké.

Už léta sleduji, jak novinář Pavel Koller, který je sice poloviční Rom, ale vyrůstal s bílým otcem a nevlastní matkou, také etnickou Češkou, babičkou, bratranci, atd. a navzdory tomu, že dělal parlamentního reportéra pro deník Metro a pracuje v médiích už deset let (avšak jenom tam, kde jsem působil já), si nemůže najít nájem, protože mu nikdo nevěří, že si v obýváku nerozdělá oheň. On je jedním z důkazů, že Češi jsou skutečně rasisté a ne, že mají problém jenom „s určitým chováním“, jak často se vymlouvají.

Samozřejmě, že když se říká, že Češi jsou rasisté nebo Amíci hloupí, je to zevšeobecňování, ale každá generalizace přichází z dojmu, který máme z většiny, nebo dostatečně hlasité menšiny.

Dříve jsem pro svůj antropologický výzkum používal 186 lidí různých regionálních původů a sociálních poměrů, které jsem pravidelně zpovídal a některé i osobně navštěvoval, ale díky Facebooku mám v současnosti tento vzorek ještě daleko širší. Docela vzdělaní lidé dávali na svou zeď věty typu:

„Vypalit... a od malicka kastrovat... nic jineho nepomuze... mnozi se jak krysy... pracovat nikdy nebudou... jedine co umi krast... brecet jak jim vsichni ublizujou... sladek na hrad (ve svem volebni progranu mnel dobrej napad)“

Nebo moje bývalá švagrová, která na svou zeď umístila video s hymnou DSSS i navzdory protestů jejího bratra to nesundala. A na místo toho videa ze svých přátel radši smazala mě... Mluvím o normálních, vzdělaných lidech ze střední třídy... To je nejvíc znepokojující.

Vtipné také bylo jak jeden můj „teplej“ kamarád napsal:

„etnické menšiny - tedy přijetí zásad soužití, všeobecné mravnosti, participace na tvorbě hodnot společnosti a absolutního odmítnutí bezpracného parazitování na většině, pak takovýto rasismus je legitimním a přirozeným postojem člověka.“ Jenže, kdyby on sám měl dodržovat princip, že menšiny mají přijmout všeobecnou mravnost, tak by se měl okamžitě přestat líbat s jinými muži...

Trochu mi připadá, že se národ rozděluje obdobně, jako tenkrát při krizi v ČT. Tehdy jsem poprvé pochopil, že v ČR je - kuriózně - slovo intelektuál bráno jako nadávka. Aspoň to tak znělo z úst příznivců Bobovize. Proto mě nepřekvapuje, že se Jana Bobošíková rozhodla oslovit právě ty lidi, kteří si myslí, že ti myslící jsou špatní a pracující „knedlozelovepřo“ typy jsou tím skutečným národem Čechů. Naštěstí i teď je hodně Čechů, kteří i když jim též vadí chování Romů, chápou, že řešením není pouhé vyjadřování nenávisti na ulici.

Problém je ale v tom, že drtivá většina lidí je krátkozraká a bez empatie, myslí pouze na sebe na to, co vadí jen jim. Místo myslet na to, jak situaci řešit se Češi zabejčí a jen prskají na podporu Romům. Činí tak, jak jejich maminky během výchovy „sedni si“, „jdi si lehnout“, „protože jsem to řekla“...

Podle mě to, co je příčinou tohoto problému je, že většina Čechů jsou chodící monology. Mají pocit, že vědí víc, než protistrana a nejsou schopni naslouchat, a tím pádem ani udělat kompromis. V pozadí toho zdánlivě skromného Čecha je často jen arogantní člověk, který si myslí, že to, co už ví, je postačující, že to, co je české, je to jediné správné.

    Diskuse
    September 14, 2011 v 8.31
    ad schopnost naslouchat
    S tou zupáckou výchovou v čechách je to myslím neadekvátní zobecnění , s minoritami ostaně mají problém nejen češi, ale že na severu podléhají fašizoidním heslům ti těsně nade dnem je zjevně pravda.
    Ani si neuvědomí, že jsou na krok od stejného osudu - sociální gheta nejsou jen pro barevné -a ulevují si vůči těm co jsou těsně pod nimi. Tohle je přesně kotel ze kterého vznikal v Německu fašismus.
    P.S. o kompromisech je i schopnost spolupráce těch, kteří s fašizací nesouhlasí - farář nebo ateista, liberál nebo komunista - to by mělo být v téhle situaci jedno.
    September 14, 2011 v 11.2
    Vážený pane Golgo,
    napsal jste to hezky!

    myslím si, že některým Čechům chybí hlavně empatie. Vůbec nejsou schopni nahlížet na Romy jako na bližní. A vidět protesty na Šluknovsku třeba takto:

    http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/ustecky/clanek.phtml?id=713916

    Mějte se hezky


    September 14, 2011 v 17.34
    Upřesnění
    Domnívám se, že zvláštní školy se nepřejmenovaly na školy speciální, ale na školy PRAKTICKÉ.
    September 14, 2011 v 19.52
    monology a kázání
    chodící kázání také nepomohou - co zkusit kromě té empatie - ta se vsugerovat dá jen těžko, zvláště když se předem nadá do čecháčkovství - zapojit i ten sobecký rozum (zejména s blížcímise krajskými volbami). Např. to že gheta reprodukují nejen bídu, ale i sociální chování a obehnat je zdí nenávisti k odlišným a opovrhování parazity se prostě prodraží.
    Náklady na policii, věznice či pracovní tábory, segregované školství, likvidace důsledků narkomanie etc. (transporty do patagonie by snad v osvícené době neprošly) ... za stejné peníze by se dalo udělat něco praktického v terénu. A samozřejmě - hlavní podmínka je aby zmizely tty lokality zcela bez šance na práci.
    VF
    September 15, 2011 v 8.8
    Lhostejnost.
    Mám dojem že situace je skutečně vážná. Tzv. "slušní lidé" většinou mlčí a sociálně frustrovaní křiklouni jsou v laufu. Uvedu příhodičku z ranku v článku uvedeného, že "křičet Cikáni do práce, když sami víte,že nikdo z vás je zaměstnávat nebude, je pokrytecké". Do vosího hnízda jsem šlápl nedávno, při jízdě ve výtahu. Jen jsem poznamenal docela, jak jsem si v tu chvíli myslel, střízlivou poznámku, že je hodně zvláštní, jak často titíž lidé, a nepřipadne jim to nesmyslné, dokáží téměř v jediné větě na Cikány nadávat jak jsou líní a kradou, a zároveň hned teatrálně žasnout, že je vůbec někdo zaměstnává. Kolega, mimochodem vysokoškolsky vzdělaný, vzápětí spustil vášnivou tirádu "praktických zkušeností". Charakteristické je, že ostatní osádka ve výtahu mlčela a po otevření výtahu se urychleně vzdálila.
    Mám samozřejmě podobných příhodiček víc, stejně jako asi každý, kdo je nonkonformní už tím, že jenom nechce být lhostejný.
    Ještě poslední poznámku, nejhanebněji se v této situaci chová náš stát. Z toho je mi doslova na blití. To už ale teď nemám čas nějak rozvést.
    September 15, 2011 v 10.4
    ad praktické zkušenosti
    já mám obavy, že ostré dělení mezi extremisty a tzv. slušnými lidmi jak o něm hovořil prezident Klaus je trochu problém.
    Většina lidí v zemi neřekne nic jako "cikáni do plynu", ale když se jí nevysvětlí rizika, tak bude ochotna kývnout z důvodů obnovení pořádku na opatření od selektivní výplaty nárokových dávek až po omezení volebního práva pro lidi bez tzv.domicilu
    Plíživé kodifikování občanů druhé kategorie by byl velmi nebepečný regres - proto jsou tak důležité pozitivní a praktivcké alternativní řešení a nejenom kritika extremismu či obecné soucítění s minoritami.
    September 15, 2011 v 17.38
    Pane Friči nejen lhostejnost, ale snad i strach?
    Pod blog Jaroslava Křečka "Romský problém není problémem sociálním jsem jsem vložila diskusní příspěvek:
    "V přírodě rostou duby a na nich někdy roste jmelí, i na jiných stromech roste, jak se dá. V zimě je na dubech suché listí, ale jmelí je zelené. Dubům jmelí nevadí, lesní ptactvo má v zimě obživu a v létě sbírá škodlivý hmyz z dubů. Ta symbióza stromů a jmelí je dobrá. Je pravda, že jmelí cizopasí na stromech, ale nezahubí je, jen je ozdobí a něco nového přinese, někdy i prospěšného. Jmelí je obohacením lesa, zvyšuje pestrost ekosystému.
    Romové jsou ve své podstatě něco jako jmelí. "
    To jste měli vidět těch nenávistných reakcí, chytali se jen toho parazitizmu a neviděli užitečnost symbiózy. A přitom jsem tento postřeh zachytila před lety v nějakém článku pojednávajícím o Romech v Kanadě. Možná jsem měla napsat, že takto vidím Romy, kteří dosud žijí tím původním způsobem podobným jakým žili jejich kočovní předci - z ruky do úst, dnes tady a zítra třeba jinde. Ale spousta Romů dnes už tak nežije, jen Ti, které dnešní poměry tam zas vyhání. .
    September 15, 2011 v 17.44
    Problém existence praktických škol
    Absolventi praktických škol opravdu nemají šanci na důstojný život. Jsou velmi těžko zaměstnatelní. Nejen o tom viz vynikající článek Jana Kohouta s názvem
    Investovat do inkluze se vyplatí
    v právě vyšlých Literárních novinách, kde Kohout pleduje pro splynutí praktických škol s normálními s tím, že více peněz, které plynou do zvláštních škol (více učitelů a asistentů na stejný počet dětí) by šlo s nimi, aby zde mohli působit asistenti, kteří se věnují dětem, kteří nestačí - tak to úspěšně zavedli v Norsku. V článku mi chybí informace, co pak s dětmi s nějakým zdravotním a nikoli sociálním postižením. Ale možná i tyto děti, až na děti opravdu těžce zdravotně a mentálně handicapované, by se s pomocí asistentů mohly účastnit vyučování v normální škole.
    September 15, 2011 v 21.46
    soustavné úsilí bez laciných exhibic
    myslím, že vzpomenutý název blogu kolegy Křečka na aktualne.cz je hodně neštastný - sociální kořeny vyloučení a života v ghetu jsou snad zřejmé. Liberální směr kterým vyrazila společnost po roce 1989 dopadl právě na romy nejvíc právě v souvislostech sociáně ekonomických. jaks i má najit práci obtížně zaměstnatelný rom, když ji nenajde kolikrát ani vzdělaný bílý.
    Specifika parazitního života členů pauperizovaných romských velkorodin, jejíž příbuzenstvím spojení členové se stahují za sebou protože jim majoritní společnost nic lepšího nenabízí tu je také, ale až v druhé řadě. A deptají je přitom nejen bílí spekulanti ale i vlastní "úžerníci".
    Pravdu má také pí Švandová že už od průmyslové revoluce romové přestali žít nějakým romantickým přírodním způsobem. Kdeže jsou ty časy kdy K.H. Mácha napsal svoji poemu Cikáni. Mnozí se odmítají dokonce jako romové cítit a klidně by vzali i asimilaci, jen kdyby mohli v klidu nějak žít..
    Mimochodem podobný problém má myslím Kanada se svými eskymáky, jejich život už je dnes také jiný. A nebo Španělsko - zkušenosti by tu byly, jen soustavnější práci by to chtělo. My se v ČR mám pocit jen potácíme od neplodné kampaně ke kampanii.
    September 15, 2011 v 23.34
    Češi jsou ...?
    Kdyby Fabiano Golgo kritizoval absenci dialogu ve výchově a pak i ve veřejném prostoru a upozornil by, že tento nedostatek vede až k takovým důsledkům, jako jsou události v šluknovském výběžku, tak bych s ním souhlasil a jeho iniciativu pro dialog bych podpořil. Když ale říká, že "Češi jsou ...", tak musím protestovat. V této zemi nežijí jen Češi, ale také, a to po několik generací, též Slováci, Romové, Ukrajinci, Rusíni, Poláci a Židé a v menších počtech další. Pro tuhle zemi je typický občanský a ne etnicko-politický princip. Týká se nedostatečný dialog lidí podle jejich etnické příslušnosti? Nebo podle bydliště v Česku? Nebo je to třeba jinak. Například, že někteří lidé bez ohledu na etnickou a státní příslušnost a bez pohledu na trvalé či přechodné bydliště nejsou schopni dialogu nebo ochotni k němu a nevedou k němu další generaci?

    Jeví se Fabianu Golgovi špatné, když někdo Romům paušálně připisuje špatné činy a vlastnosti, které mají někteří z nich? A jeví se mu dobré Čechům paušálně připisovat špatné činy a vlastnosti, které mají někteří z nich?

    Nevím, kolik obyvatel a občanů Česka české národnosti je neschopno vést dialog. Možná mnoho. Možná to však je i generační záležitost. Nebo to souvisí se vzděláním. Já jsem asi Čech, i když ne stoprocentně podle původu a i když ne celý život podle bydliště, ale mí adoptivní bilingvní rodiče mne vychovávali tak, že se mnou, nakolik to šlo, vedli dialog a nesekýrovali a učili mne vést dialog. Učili mne sebeúctě, učili mne nepokořovat se, když někdo houkne a učili mne naslouchat každému, kdo se na mne obrací a snažit se vyjít vstříc. Učili mne, že žádný názor neplatí absolutně a že se vždy mám co učit i od druhých.
    + Další komentáře