Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v České televizi školil politiky o smyslu a roli Ústavního soudu. Reagoval na kritiku prezidenta Václava Klause, podle kterého se Ústavní soud pohybuje mimo ústavu a vstoupil do čisté politiky.

Klaus kritizoval Ústavní soud (ÚS) po středečním verdiktu, kterým byly zrušeny změny ve stavebním spoření: „V ČR se stalo módou mluvit o tom, jestli se ten či onen ústavní činitel pohybuje v rámci ústavy, na hraně ústavy, za hranou ústavy. Já bych chtěl říci, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu jednoznačně sděluje, že Ústavní soud se pohybuje mimo ústavu a že vstoupil do čisté politiky," řekl Klaus ve středu.

„Někdo může těžko chtít, aby Ústavní soud nebyl politický orgán, když jeho hlavní, základní funkce je právě hlídat politický orgán. To znamená hlídat meze a říci tady už nemůžete jít dál, to znamená stanovit základní pravidla fungování demokratické společnosti," reagoval v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce na Klausovy výtky Rychetský.

Většina nesmí anulovat práva menšiny

Předseda Ústavní ho soudu zdůraznil, že speciální ústavní soudy vznikly po druhé světové válce právě proto, aby dohlížely na parlament, který je svrchovaným politickým orgánem. Předválečná německá historie totiž ukázala, že parlamentní demokracie nebyla sama sebe schopna uchránit, vysvětlil. „Evropa zažila, že i většina ve společnosti může zavést teror," poznamenal Rychetský.

Ústavní soud podle Rychetského zajišťuje, aby demokracie nezahynula pod diktaturou momentální většiny. „Žádná většina vytvořená na půdě parlamentu nemůže zcela anulovat práva menšiny," řekl.

„Všichni dohromady, vy možná méně, pan prezident více, podléháte jisté pověře či bludu pramenící z toho, že jste tu základní věc, což je role Ústavního soudu, málo pochopili," řekl Rychetský moderátorovi debaty. Poznamenal také, že prezident si rozhodnutí soudu před svou reakcí podrobně neprostudoval.

Strážce parlamentních hodnot

Úsměvné je podle Rychetského i dřívější vyjádření Klause, že se ÚS chová jako třetí komora parlamentu. „Ústavní soud může jenom rušit zákony, to je opak činnosti parlamentu. To není třetí parlamentní komora, to je prostě brzda, vlastně strážce parlamentních hodnot," řekl Rychetský. ÚS podle něj ve svých rozhodnutích nijak nestraní pravici ani levici. Vládní politici by prý například měli ocenit, že při rušení zákonů přijatých v režimu legislativní nouze se ÚS choval zdrženlivě a dal vládě čas přijmout zákony znovu řádným způsobem.

Předseda ÚS varoval před tím, aby politici například s poukazem na ekonomické dopady jeho rozhodnutí omezovali pravomoci soudu. Evropa i Amerika podle něj dávno opustily teorii, že parlament je nejvyšší orgán státní moci a ostatní se odvozují od něj. Ústavní instituce by prý měly být vyvážené mimo jiné proto, aby parlament nepodléhal opojení, že může všechno. Tato „nebezpečná nákaza" podle Rychetského například byla patrná na „některých mladých plavovlasých poslankyních, které poprvé přišly do styku s velkou politikou".

Rychetský v České televizi odpovídal také na otázku, zda by po vypršení svého mandátu chtěl ve své funkci pokračovat. Soudce ÚS jmenuje na deset let se souhlasem Senátu prezident. „Pokud to bude člověk, ke kterému budu mít důvěru, tak mu řeknu děkuji, ale poraď se se mnou, záleží mi na tom, kdo tam přijde, jací lidé tam budou, na tom mi záleží hodně," řekl. Například politické změny v Maďarsku a Polsku v minulých letech měly podle něj špatný vliv na sestavení Ústavního soudu.