Ústavní soud zamítl stížnost na způsob voleb v Praze

ČTK, Vratislav Dostál

Ústavní soud v úterý zamítl stížnost malých stran, požadujících opakování komunálních voleb v Praze. Pět soudců zaujalo odlišné stanovisko. Autoři stížnosti nález Ústavního soudu, proti kterému není odvolání, respektují.

Plénum Ústavního soudu (ÚS) v úterý oficiálně přijalo nález, jímž byla zamítnuta ústavní stížnost politických stran Strana zelených, SNK Evropští demokraté a Věci veřejné. Výsledek pražských komunálních voleb z podzimu 2010 je tedy definitivně platný.

Soudci nebyli ve verdiktu jednotní. Odlišné stanovisko k nálezu si vyhradili František Duchoň, Vojen Güttler, Jan Musil, Pavel Rychetský a Eliška Wagnerová.

Na Ústavní soud se obrátila Strana zelených, SNK ED a Věci veřejné. Spolu s osmi Pražany ve stížnosti tvrdily, že rozdělení města na obvody porušilo jejich práva. Menší strany nemají v zastupitelstvu žádné mandáty, přestože překročily pětiprocentní hranici.

Představitelé strany TOP 09 a Strany zelených pro média uvedli, že úterní verdikt Ústavního soudu respektují. TOP 09, která volby v metropoli vyhrála, ale nevládne, slibuje být silnou opozicí. Zelení volají po změně zákona. Podle koaliční ČSSD jde o dobrou zprávu pro Pražany i vedení hlavního města.

„Je dobře, že končí nejistota, protože dosavadní stav byl určitým provizoriem," řekl ČTK předseda pražské ČSSD Petr Hulinský. Sociální demokraté ale navzdory tomu chtějí, aby byla metropole do budoucna stejně jako kraje jedním volebním obvodem. „Tento způsob volby má svoji logiku, protože Praha má, a to nejen počtem svých obyvatel, charakter kraje," dodal Hulinský.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
SH
Stanislav Hošek, Penzista
April 1, 2011 v 11.20
Pokleslé vítězství pragmatismu.
Každý soudný člověk, který sledoval doslova povolební bitku o sestavení koalice ovládající Prahu, musel připustit, že nové volby by byly více zmanipulované, než ty, které proběhly podle příliš těsně před volbami účelově změněného volebního zákona. V tom smyslu je konečný verdikt, ač značně nejednotný, pragmaticky pochopitelný, leč takto sám o sobě přesto zvrácený. ÚS měl totiž bezpodmínečně ve svém rozhodnutí nařídit opatření znemožňující prokazatelně nedemokratickou praxi v předmětné oblasti. Měl minimálně nařídit, aby volební zákon pro Prahu byl schvalován jako zákon ústavní, tedy celým parlamentem a určit termín, do kdy nejpozději by takový nový měl být přijat. Za druhé měl i parlamentu samotnému jasně sdělit, že změnu volebního zákona pro sebe sama si nesmí schvalovat sám, tedy bez kupříkladu referenda.