Ústavní soud zamítl stížnost na způsob voleb v Praze

ČTK, Vratislav Dostál

Ústavní soud v úterý zamítl stížnost malých stran, požadujících opakování komunálních voleb v Praze. Pět soudců zaujalo odlišné stanovisko. Autoři stížnosti nález Ústavního soudu, proti kterému není odvolání, respektují.

Plénum Ústavního soudu (ÚS) v úterý oficiálně přijalo nález, jímž byla zamítnuta ústavní stížnost politických stran Strana zelených, SNK Evropští demokraté a Věci veřejné. Výsledek pražských komunálních voleb z podzimu 2010 je tedy definitivně platný.

Soudci nebyli ve verdiktu jednotní. Odlišné stanovisko k nálezu si vyhradili František Duchoň, Vojen Güttler, Jan Musil, Pavel Rychetský a Eliška Wagnerová.

Na Ústavní soud se obrátila Strana zelených, SNK ED a Věci veřejné. Spolu s osmi Pražany ve stížnosti tvrdily, že rozdělení města na obvody porušilo jejich práva. Menší strany nemají v zastupitelstvu žádné mandáty, přestože překročily pětiprocentní hranici.

Představitelé strany TOP 09 a Strany zelených pro média uvedli, že úterní verdikt Ústavního soudu respektují. TOP 09, která volby v metropoli vyhrála, ale nevládne, slibuje být silnou opozicí. Zelení volají po změně zákona. Podle koaliční ČSSD jde o dobrou zprávu pro Pražany i vedení hlavního města.

„Je dobře, že končí nejistota, protože dosavadní stav byl určitým provizoriem," řekl ČTK předseda pražské ČSSD Petr Hulinský. Sociální demokraté ale navzdory tomu chtějí, aby byla metropole do budoucna stejně jako kraje jedním volebním obvodem. „Tento způsob volby má svoji logiku, protože Praha má, a to nejen počtem svých obyvatel, charakter kraje," dodal Hulinský.

Zelení podle předsedy Ondřeje Lišky zahájí kampaň za změnu zákona. „Chceme dohlédnout na to, aby se situace v Praze, které jsme svědky, již nemohla nikdy opakovat," řekl ČTK. Zelení vyzvali vládní TOP 09 a VV, aby v kabinetu zpracování novely podnítily.

Nový volební kodex chystá ministerstvo vnitra. Počítá s tím, že Praha bude jedním obvodem a zastupitelstvo nebude moci metropoli pro volby dělit.

TOP 09 chce podle svých představitelů dál v zastupitelstvu vystupovat „proti všem tunelům, ať už se jmenují Blanka či jinak". Strana podle prvního místopředsedy Miroslava Kalouska prokázala, že dokáže „efektivně korigovat korupčnické praktiky pražských radních". „Já osobně jsem neočekával, že Ústavní soud ty volby zruší," řekl novinářům předseda pražské TOP 09 František Laudát. Myslí si ale, že rozdělení Prahy menší strany poškodilo.

Poukazovat na „nesrovnalosti v oblasti veřejných zakázek a navrhovat moderní a čistá řešení v oblasti dopravy či územního rozvoje" hodlají ústy místopředsedkyně Petry Kolínské také zelení.

Zástupci menších politických stran v závěrečných řečech označili rozdělení Prahy za účelové. „Byli jsme významně poškozeni a zkráceni na svých právech," uvedl předseda zelených Ondřej Liška.

Místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake tvrdila, že nepřehledný systém navíc mátl voliče. „Systém je podle mého názoru nepřehledný a občanům nejasný. Zásadně nesouhlasím s tvrzením, že rozdělení Prahy volby zjednodušilo," řekla Peake. Podle advokáta menších stran Pavla Uhla je třeba volby zopakovat, protože jiná cesta k nápravě už není možná.

Podle právníka magistrátu Romana Felixe má spor politické pozadí. „Oprostěte se, prosím, od sympatií a antipatií k jednotlivým stranám, od toho, jak vám konvenuje koalice na magistrátu a zapomeňte na mediální atmosféru," řekl soudcům Felix.

Volby v Praze vyhrála TOP 09, ale koalici utvořili sociální a občanští demokraté. Zelení spolu se SNK ED získali 5,9 procenta hlasů, Věci veřejné dostaly 5,66 procenta hlasů. ODS a ČSSD mají dohromady v třiašedesátičlenném zastupitelstvu 34 křesel. Bez rozdělení Prahy do více volebních obvodů by koalice ODS a ČSSD zřejmě metropoli vládnout nemohla, obě strany by totiž neměly dost mandátů.

O rozdělení Prahy do sedmi obvodů rozhodlo pražské zastupitelstvo v červnu 2010, kdy měla ještě většinu ODS. Za každý obvod je v zastupitelstvu devět mandátů. Počet oprávněných voličů v obvodech přitom kolísá od přibližně 125 000 do 146 000. Opatření ještě před říjnovými volbami posoudil Nejvyšší správní soud a dospěl k závěru, že míra nerovnosti hlasů nepřekračuje přijatelnou mez.

Ve volební žalobě i ústavní stížnosti menší strany například tvrdily, že Praha byla rozdělena na volební obvody příliš krátce před volbami. Podle stížnosti by lhůtou dostatečnou pro přípravu všech kandidujících uskupení byl jeden rok, a ne několik měsíců. K rozdělení prý navíc zcela chyběly věcné důvody. Důležitým argumentem je také porušení principu rovnosti volebního práva.

Zkrátka přišli nejen někteří neúspěšní kandidáti, ale také voliči. Stejný počet mandátů totiž mají více i méně lidnaté obvody, a tak se liší míra, v jaké konkrétní volič mohl složení zastupitelstva ovlivnit.

V Praze uzavřely koalici po říjnových volbách ODS a ČSSD. Vítězná TOP 09 skončila v opozici; do zastupitelstva se dostali ještě komunisté.

    Diskuse
    SH
    April 1, 2011 v 11.20
    Pokleslé vítězství pragmatismu.
    Každý soudný člověk, který sledoval doslova povolební bitku o sestavení koalice ovládající Prahu, musel připustit, že nové volby by byly více zmanipulované, než ty, které proběhly podle příliš těsně před volbami účelově změněného volebního zákona. V tom smyslu je konečný verdikt, ač značně nejednotný, pragmaticky pochopitelný, leč takto sám o sobě přesto zvrácený. ÚS měl totiž bezpodmínečně ve svém rozhodnutí nařídit opatření znemožňující prokazatelně nedemokratickou praxi v předmětné oblasti. Měl minimálně nařídit, aby volební zákon pro Prahu byl schvalován jako zákon ústavní, tedy celým parlamentem a určit termín, do kdy nejpozději by takový nový měl být přijat. Za druhé měl i parlamentu samotnému jasně sdělit, že změnu volebního zákona pro sebe sama si nesmí schvalovat sám, tedy bez kupříkladu referenda.