Plénum Ústavního soudu (ÚS) se v úterý zabývalo stížností několika politických stran proti rozdělení Prahy do sedmi volebních obvodů těsně před komunálními volbami. Rozhodnutí zatím nepadlo. Po úterku je zřejmé alespoň to, že o stanovisku budou hlasovat všichni soudci. Plénum se totiž v úterý zaměřilo zejména na otázku možné podjatosti předsedy ÚS Pavla Rychetského a soudkyně Vlasty Formánkové.

Stěžovatele zastupuje advokát Pavel Uhl, syn Rychetského blízkých přátel, který navíc pracuje v jím založené advokátní kanceláři. Syn soudkyně Formánkové zase nedávno začal pracovat jako koncipient v advokátní kanceláři zastupující pražský magistrát. Plénum ÚS rozhodlo, že ani jeden ze zmíněných soudců podjatý není.

Volby postaru?

Na volby do pražského zastupitelstva si stěžovaly Strana zelených, SNK ED a Věci veřejné, které v Praze v komunálních volbách nezískaly žádné mandáty. Rozdělení metropole do sedmi obvodů podle nich poškodilo menší strany a nahrálo ODS a ČSSD. Rozdělení Prahy prosadila ODS, která měla v minulém zastupitelstvu většinu.

Podle SZ a SNK ED se ODS chtěla zbavit konkurence menších politických stran. ODS se bránila, že jí takový krok umožňuje zákon a že se v minulých pražských komunálních volbách vždy volilo v jiném počtu obvodů. Už v srpnu před komunálními volbami rozhodl Nejvyšší správní soud na podnět menších stran, že rozdělení Prahy na sedm obvodů protizákonné není. Také pražský městský soud stížnost menších stran v listopadu zamítl.

Zelení i SNK ED získali v komunálních volbách loni v říjnu v Praze přes pět procent hlasů, což je zákonem stanovená hranice pro zvolení do zastupitelstva. Kvůli uměle vytvořeným volebním obvodům to nicméně na vstup do městského zastupitelstva nestačilo.

Kdyby se volilo v jednom volebním obvodu jako před čtyřmi lety, měla by ODS o čtyři mandáty méně, ČSSD o jeden. Dohromady by tak měly v 63členném zastupitelstvu pouze 29 mandátů místo současných 34, a velká koalice by ztratila smysl. Naopak koalice SZ a SNK ED by získala čtyři posty, do zastupitelstva by se dostaly i Věci veřejné.

Experti spíše pro

Podle doposud známých informací experti na ústavní právo doporučují soudcům Ústavního soudu stížnosti vyhovět. Vedoucí katedry politologie Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda napsal, že způsob, jakým minulé vedení pražské radnice, tedy ODS, rozdělilo Prahu na sedm volebních obvodů, ovlivnil výsledek hlasování. A to ve prospěch především ODS. Kdyby Praha tvořila jen jeden volební obvod, současná koalice ODS a ČSSD by podle jeho propočtů nezískala většinu hlasů v zastupitelstvu. O posudcích expertů píší úterní Hospodářské noviny (HN).

Podle serveru Aktuálně.cz Lebeda upozorňuje hlavně na skutečnost, že hlasy Pražanů měly v různých obvodech různou váhu a právě tento moment považuje za protizákonný. Druhý posudek zpracoval na vyžádání ÚS politolog Jan Outlý z Metropolitní univerzity v Praze. Jan Outlý řekl Hospodářským novinám, že Ústavní soud vyslovil přání, aby posudek zůstal interním dokumentem soudu. „Jediné, co mohu uvést, je, že moje závěry se kryjí se závěry kolegy Lebedy," uvedl v HN politolog Outlý.

Možné důsledky

Pokud by ÚS stížnosti vyhověl, zavládl by na pražské radnici zřejmě zmatek. Podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) není jasné, jak by magistrát do nových voleb fungoval. Je také otázkou, kdo by město řídil a zda by zůstala v platnosti rozhodnutí povolební koalice ODS a ČSSD. Mnoho Pražanů proti spojenectví obou velkých stran v minulosti demonstrovalo. Volby totiž vyhrála TOP 09, ale sociální a občanští demokraté se nakonec po dlouhých jednáních dohodli mezi sebou a vítěz odešel do opozice.

„Máme dvě soudní rozhodnutí o tom, že volby jsou platné. A jsme přesvědčeni, že volby jsou platné. Čili jednáme tak, jak bychom jednali, kdyby žádná žaloba nebyla," řekl v pondělí Hospodářským novinám pražský primátor Svoboda.

ODS a ČSSD mají dohromady v 63členném zastupitelstvu celkem 34 křesel. Bez rozdělení Prahy do více volebních obvodů by koalice ODS a ČSSD zřejmě metropoli vládnout nemohla, strany by totiž získaly méně mandátů.

Stěžují si i další

Na volby do pražského zastupitelstva si u ÚS stěžuje rovněž hnutí Občané za svá práva v Praze. Zpochybňuje fakt, že se do něj volilo podle zákona o obcích. Tvrdí totiž, že volby do pražského zastupitelstva by se měly konat s krajskými, nikoli komunálními volbami. Praha je totiž ze správního hlediska na úrovni kraje.

Ústavní soud již koncem ledna odmítl návrh KSČM na zrušení části zákona o volbách do zastupitelstev obcí, která umožňuje rozdělení Prahy do více volebních obvodů. Jde o podnět, který komunisté podali bez souvislosti s návrhem malých stran na zrušení pražských voleb. Důvodem odmítnutí je neoprávněnost navrhovatele - komunisté tedy ve výkladu Ústavního soudu z procesního hlediska nemohli návrh podat.

Pravomoc podat přímý návrh na zrušení části zákona totiž sice mají poslanci i senátoři, ale nikoliv politické strany jako takové. Komunisté by se nejprve museli obrátit na nižší soudy a teprve po případném neúspěchu podat ústavní stížnost a s ní spojený návrh. KSČM se ale na hromadné žalobě malých stran proti pražským volbám nepodílela, proto na ni ÚS nyní pohlížel jako na neoprávněného navrhovatele. Podstatou věci - rozdělením Prahy na obvody - se přitom soud v souvislosti s návrhem KSČM nezabýval.