Argument „Praha je kraj“ - zákonná úprava pražských voleb

Peter Zborník

Zastupitelstvo Prahy je jediné v ČR, které spravuje jak obec, tak kraj, a je jediným krajským zastupitelstvem, které je voleno podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Ten připouští, na rozdíl od zákona o volbách do zastupitelstev krajů, tvorbu volebních obvodů.

Tento příspěvek předkládá kritiku zákonné úpravy voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy a navrhuje ústavně konformní výklad té části zákona o volbách do zastupitelstev obcí, která se týká volebních obvodů. Vznáší otazník nad smyslem zákona č. 131/2000 o hlavním městě Praze, podobně jako  příspěvek Vojtěcha Šimíčka, který ho nazval „legislativním ropákem“.

Krajské zastupitelstvo hlavního města Prahy

Hlavní město Praha je jedinečné v několika ohledech: zastupitelstvo hl. m. Prahy je jediné v České republice, které řádně spravuje jak obec, tak kraj, a je jediným krajským zastupitelstvem, které je voleno podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí připouští, na rozdíl od zákona o volbách do zastupitelstev krajů, tvorbu volebních obvodů.

§ 123 zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze taxativně určí, že volby do zastupitelstva hlavního města Prahy (dále zastupitelstvo Prahy) se konají podle zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí. Často uváděný důvod ústavní konformity této úpravy je, že zastupitelstvo hl. m. Prahy je jak krajské, tak obecní zastupitelstvo. Proto se může pražské zastupitelstvo volit podle zákona o volbách do zastupitelstva obcí. Takové zdůvodnění však při bližší analýze neobstojí.

Pokud by zastupitelstvo Prahy bylo zároveň obecním i krajským zastupitelstvem, došlo by k porušení principu dělby moci mezi obcí a krajem. Podle čl. 101 odst. 1 a 2 Ústavy totiž spravují zastupitelstva obcí a krajů své věci „samostatně“. Pokud by jedno zastupitelstvo spravovalo zároveň kraj i obec, tak by kraj rozhodně nebyl spravovaný samostatně od obcí. Pro zachování principu dělby moci je tedy nutné, aby se obecní a krajské zastupitelstvo volilo v rozdílných volbách. Je tedy nutné konstatovat, že zastupitelstvo hl. m. Prahy nemůže být zároveň krajským i obecním zastupitelstvem.

Zkusíme jiný výklad. Ústava umožňuje, aby působnost kraje byla zákonem přenesena na obec a naopak. Pokud by bylo možné vykládat působnost zastupitelstva hl. Prahy tak, že celá působnost zastupitelstva kraje Prahy je přenesená na zastupitelstvo obce Prahy podle zákona č. 131/2000 Sb. o hl. m. Praze, bylo by následně možné tvrdit, že zastupitelstvo hl. m. Prahy je legitimně zvoleno podle zákona o volbách zastupitelstev obcí a může v přenesené působnosti spravovat zároveň obec i kraj Praha. Zjistíme však, že ani tento výklad není možný, jelikož ústavní pořádek přímo chrání existenci zastupitelstev krajů. Skutečnost, že územní působnost obce Praha je totožná s územní působnosti kraje Praha nic nemění na skutečnosti, že věcná působnost obce Praha a kraje Praha je odlišná. Praha je taxativně jmenovaným krajem v ústavním zákoně č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávních celků. Dále je v článku 41 odst. 2, Ústavy uvedeno, že pouze zastupitelstvo kraje může předložit návrhy zákonů. Toto právo krajských zastupitelstev nemůže tedy zákonem být převedeno na obec Praha, jelikož by tím vznikl rozpor s Ústavou. Podobně má krajské zastupitelstvo, ale nikoliv již obecní zastupitelstvo, právo předložit před ústavním soudem návrh na zrušení podzákonného předpisu podle § 64, odst. 2, písm. e zákona o Ústavním soudu. Konstatujeme, že celá působnost zastupitelstva kraje Prahy nemůže být přenesena na zastupitelstvo obce Prahy.

×