Ústavní soud (ÚS) se středečním rozhodnutím zrušit úsporné změny ve stavebním spoření pohybuje mimo českou ústavu a vstoupil do čisté politiky, reagoval prezident Václav Klaus na verdikt. Prezident Ústavní soud kritizuje dlouhodobě.

„V ČR se stalo módou mluvit o tom, jestli se ten či onen ústavní činitel pohybuje v rámci ústavy, na hraně ústavy, za hranou ústavy. Já bych chtěl říci, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu jednoznačně sděluje, že Ústavní soud se pohybuje mimo ústavu a že vstoupil do čisté politiky," řekl Klaus v černohorské Podgorici ČTK a Právu v narážce na to, že nejčastěji je pro překračování svých pravomocí daných ústavou kritizován právě on.

Ústavní soud nebude podle své mluvčí Jany Pelcové výroky prezidenta Klause komentovat. „Ústavní soud nikdy nereaguje na žádná vyjádření politiků," řekla ČTK Pelcová.

Rozhodnutí Ústavního soudu, který kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil úsporné změny ve stavebním spoření, vyjasnilo podle Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) budoucnost a průhlednost systému stavebního spoření. Lidé tak získali větší jistotu, co mohou například v případě státní podpory očekávat. ČTK to ve středu řekl tajemník asociace Jiří Šedivý.

Soud s okamžitou platností zrušil zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory za rok 2010. „Zrušení zdanění vítáme. Pro sektor stavebního spoření je určitě dobrou zprávou, že rozhodnutí existuje a všichni vědí, co mohou očekávat," uvedl Šedivý.

Rozhodnutí soudu podle analytika Fincentrum Josefa Rajdla znamená, že státní podpora připsaná v roce 2011 nebude nižší. Stavební spořitelny ale již od státu obdržely zhruba v polovině dubna státní příspěvek zdaněný padesáti procenty, který převedly na účty klientů.

Ústavní soud státu přímo nenařídil, že má lidem zbytek zdaněné státní podpory za rok 2010 automaticky doplatit. Podle soudu se ale mohou klienti spořitelen domáhat vyplacení podpory v občanskoprávním řízení. Ministerstvo financí se ke svému dalšímu postupu nevyjádřilo.

Stát v novele zákona o stavebním spoření určil, že státní podpora připsaná v letošním roce za loňský rok se bude zdaňovat padesáti procenty. V dalších letech příspěvek státu měl klesnout z patnácti na deset procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však dva tisíce korun ročně. Novela zákona také zdanila výnosy ze stavebního spoření.

Nové smlouvy uzavřené do konce roku budou mít podle Rajdla maximální podporu 2 000 Kč a podpora za rok 2011 by měla být také u všech smluv maximálně dva tisíce korun. „Další vývoj bude záležet na další úpravě a jak bude reagovat Parlament," uvedl.

Šedivý uvedl, že v případě státní podpory má stát plné právo nastavit její výši. „Stát má právo definovat výši státní podpory, a tím i podporu bydlení. Návrhy vlády neznamenají konec stavebního spoření. To bude fungovat dál, byť s nějakým nižším zájmem klientů," dodal.

Zvláštní daň na státní podporu byla podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory klasickou ukázkou obcházení zákona. „Díky Ústavnímu soudu stále žijeme v právním státě. Změny, které vláda připravila a chtěla realizovat, zcela zásadně podkopávaly všechny jistoty. Nejistota podkopává ochotu podnikat, investovat i spořit, což je pro hospodářský růst klíčové," uvedl.