Ministr Dobeš rozhodl, že ze školní výuky musí zmizet téma sexuality. O té se má od 1. září 2012 mluvit v nepovinném předmětu etická výchova. „Myslím, že do tohoto data jsme schopni dokončit debatu nad tímto problémem i všechny nutné změny," řekl Dobeš. Jak však tato debata vypadá? V první řadě jako monolog ultrakonzervativního katolického sdružení Výbor na obranu rodičovských práv (VORP), který se s ministrem již několikrát oficiálně sešel a apeloval na něj, že slovo sex musí být z výuky povinných předmětů vyškrtnuto, stejně jako všechna další témata, na které mají oni odlišný názor. Ve výuce mají napříště zůstat jen témata, nad kterými panuje společenská shoda názorů.

Zastánci sexuální výchovy ve školách zatím žádné schůzky s ministrem nedosáhli. Za vyučující vysokých škol, kteří se tématem dlouhodobě zabývají a kteří se v předchozích letech kontinuálně věnovali přípravě metodik a didaktik sexuální výchovy pro školy, jsme zaslali ministrovi dopis, ve kterém jsme ho žádali o schůzku, abychom mohli vysvětlit i naše stanovisko a nezbytnost koncepčně zvládnuté a kvalitní sexuální výchovy na základních i středních školách v rámci výchovy ke zdraví, toleranci a demokratické pluralitě. Sexuální výchova je také prevencí sexuálního zneužívání dětí a vyučující dobře připravení k sexuální výchově bývají těmi, na koho se zneužívané dítě může s důvěrou obrátit o pomoc.

Odpověď na tento dopis přišla po dvou měsících a obsahovala nabídku schůzky. Obrátila jsem se v této věci na kabinet ministra, kde se mě namísto nabídky termínu schůzky zeptali, kdo dopis podepsal. Dopis byl signován rukou a vyluštila jsem z něj zhruba toto: „v. z. Mnmmní“. Slíbili, že zjistí, kdo záležitost vyřizuje, a ozvou se. Za týden mi volali a namísto návrhu schůzky se zeptali, jaké má dopis jednací číslo, zkusí ho prý podle čísla dohledat a ozvou se. Dopis asi nedohledali, protože od té doby se mi nikdo neozval. Nemám tedy důvod nevěřit ministrovým slovům, že debata bude již brzy dokončena. Pokud do ní nejsou vpuštěny jiné než ultrakonzervativní názory, je zřejmé, že ministr má už jasno. A kdyby snad váhal, může se poradit se svým novým poradcem, bývalým lídrem Národní strany a bojovníkem proti homosexualitě Ladislavem Bátorou. VORP vyjádřil v této kauze podporu ministrovi, který si dle nich může vybírat za poradce a náměstky kohokoli, bez ohledu na to, zda se jedná o sympatizanta neonacismu či veřejného homofoba. Máme přeci svobodu a každý si může myslet, co chce. Připomínám jen, že ve škole se o tom ale nesmí mluvit, tam se smí dle VORPu probírat jen témata, na kterých se ve společnosti bezvýhradně shodneme.

Sexuální výchova bude tedy součástí etické výchovy. MŠMT na svých stranách vysvětluje, že tento nepovinný předmět vychází z myšlenek R. Roche Olivara a Ladislava Lence. Co tedy děti od 1. září 2012 čeká? V příručce Etická výchova III. od Ladislava Lence se na straně 48 dočteme: Obrovská energie, kterou lidská sexualita uvolňuje, tvoří pozitivní sílu tehdy, jestliže je výrazem osobního, závazného a harmonického vztahu muže a ženy, který je otevřený pro darování života. Taková sexualita dle příručky vylučuje: Předmanželský a mimomanželský sexuální život, autoerotiku a homosexualitu, nekoitální sex (petting, netting — chyba v originále), úchylné formy sexuálního vyžívání se (rozuměj jakékoli praktiky kromě misionářské polohy — pozn. autorka), oddávání se sexuálním představám a touhám po „zakázaném ovoci" (každá představa má tendenci k realizaci). Nepřijatelná je také antikoncepce.

Zdá se vám to absurdní? Pokud nechcete, aby se vaše děti učily pohrdat homosexuály a mít špatné svědomí z autoerotiky či nekoitálních forem sexu, nemusíte je přeci do etické výchovy přihlašovat a problém je vyřešen. Máme svobodu a každý si může myslet a dělat co chce. Jen se o tom nesmí mluvit s dětmi v povinných předmětech.