Přání Bohuslava Sobotky, aby se za rok a půl konaly předčasné volby, působí na první pohled sympaticky a dokonce kurážně. Ale pokud by mělo povýšit z předsjezdové rétoriky k praktickému plánu, bylo by právě zapotřebí vyložit, jakým způsobem má nejsilnější česká strana v úmyslu předčasné volby vyvolat. Cesty k tomu vedou totiž patrně pouze dvě: ta první spočívá v rozpadu vládní koalice, ta druhá v lidovém hnutí, které nabude takové síly, že vládu k vyvolání předčasných voleb donutí.

A pak je tu samozřejmě ten zvláštní interval. Proč ještě celý rok a půl? Pokud Bohuslav Sobotka zná třeba ještě nějakou jinou cestu vedoucí k předčasným volbám, jak může být tak surový a nutit nás ještě celý rok a půl Nečasovu parodii na vládnutí snášet?

Je třeba říct, že Nečasův kabinet demokratickou legitimitu k vládnutí už pozbyl. Dokonce vládní listy Lidové noviny a Mladá fronta Dnes v týdnu palcovými titulky ohlásily, že vládní strany před volbami lhaly, když slibovaly, že daně se zvyšovat nebudou. Dokonce i na jednom z politicky nejzaostalejších míst v Evropě, na Pražském hradě, si všimli, že to, co se nazývá důchodovou reformou, je skrumáž nahodilých a nepromyšlených kroků, jejichž jediným společným rysem je připravit občany o další peníze ve prospěch sponzorů a členů vládních stran. Takže proč ještě rok a půl?