Plénum Ústavního soudu pokračovalo v úterý v projednávání návrhu ČSSD, která zpochybňuje proces přijetí zákona o sociálních škrtech v Parlamentu. Vláda podle navrhovatelů omezila práva opozice tím, že zneužila stav legislativní nouze, svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a znemožnila obecnou rozpravu. Legislativní nouzi smí vláda podle zákona použít pouze v případě živelné katastrofy nebo bezpečnostního ohrožení země. Stížnost hovoří o extrémní svévoli vládní většiny. Sociální demokracii se nelíbí ani to, že vláda nechala návrh projednat Senátem v předvolebním složení v době, kdy už byli zvoleni noví senátoři.

Před dvěma týdny u soudu vypovídal premiér Petr Nečas, během úterního jednání soudci vyslechli svědeckou výpověď předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové (ODS), jejíž svědectví požadoval zástupce navrhovatelů, úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle Nečase i Němcové vládní většina práva opozice neporušila.

Němcová u soudu hájila nejen své rozhodnutí o vyhlášení stavu legislativní nouze, ale i celý postup vládní většiny při schvalování škrtů. „Jsem přesvědčena o tom, že celé jednání od vyhlášení stavu legislativní nouze přes celý průběh zasedání Poslanecké sněmovny bylo v souladu s jednacím řádem," řekla Němcová. „Jako předsedkyni Poslanecké sněmovny mi dle jednacího řádu nenáleží posuzovat oprávněnost takovéto žádosti," reagovala Němcová na dotaz soudce Pavla Hollandera, proč stav legislativní nouze vyhlásila.

Opozice měla podle Němcové dostatek času se s normou důkladně seznámit. „Věděli přesně, o jakou matérii jde, o jaký obsah zákona se jedná," uvedla Němcová. Opozice se podle Němcové mohla k obsáhlému zákonu vyjádřit při obecné rozpravě ještě před vyhlášením stavu legislativní nouze.

Soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová ale upozornila na to, že rozprava trvala jen krátce a hovořili jen řečníci s přednostním právem. Norma je podle Wagnerové obsáhlá, mění 18 různých zákonů, důvodová zpráva má 80 stran. Soudkyně připomněla také to, že někteří poslanci podle svých vyjádření v médiích vůbec nevěděli, jakou měrou si svým hlasováním snižují vlastní platy, což zpochybňuje jejich obeznámenost s obsahem škrtů.

Němcová soudcům dále řekla, že jako předsedkyně Poslanecké sněmovny nemohla odmítnout vládní návrh na vyhlášení stavu legislativní nouze. Odvolala se přitom na letité zvyklosti ve Sněmovně, podle nichž vedení dolní komory Parlamentu návrh nepřezkoumává, pouze stanovuje dobu trvání stavu legislativní nouze. Zároveň prý věřila argumentům premiéra Petra Nečase (ODS), podle něhož by neschválení škrtů ohrozilo rating České republiky a přineslo velké ztráty české ekonomice.

„Vzala jste v potaz to, že tyto ratingové agentury se velmi často mýlí?" ptal se Němcové soudce Jan Musil a připomněl omyly například při hodnocení irské ekonomiky krátce před jejím prudkým pádem. Němcová odpověděla, že při rozhodování brala v potaz nejen ratingové agentury, ale také odborný tisk.

Soudce Vladimír Kůrka se poté Bohuslava Sobotky zeptal, zda protestoval i proti vyhlášení legislativní nouze za premiéra Jana Fischera, kdy se vláda dohadovala s odbory o zdanění benefitů pro zaměstnance. Sobotka odpověděl, že tehdejší situace byla zcela odlišná a poslanci měli k dispozici důvodovou zprávu vlády. Odbory v té době hrozily stávkou, mohl se rozvinout vážný sociální konflikt ústící ve velké národohospodářské škody.

Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že argumenty sociálních demokratů jsou silné a návrh má před soudem šanci na úspěch. „Němcová nedokázala vysvětlit ten dramatický spěch, který vláda uplatnila při projednávání tolika novel důležitých zákonů, které se týkaly podstatných sociálních práv občanů. Ve skutečnosti ani neuvedla důvody, proč by měl být uplatňován stav legislativní nouze v situaci, kdy se pouze projednává rozpočet - tak jako každý rok," uvedl po jednání Sobotka.

Před soudem tedy skončilo v úterý veškeré dokazování a soud si vzal čas na poradu a formulování nálezu. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský jednání odročil na neurčito.

Balíček škrtů v sociální oblasti podle vlády umožní úspory více než 23,5 miliardy korun a pomůže při snižování schodku státního rozpočtu. Zákon provádí řadu změn v oblasti nemocenského pojištění, státní sociální podpory a státní politiky zaměstnanosti. Jde například o nemocenskou, rodičovský příspěvek, sociální příspěvek, porodné a příspěvek na péči.