Ústavní soud odročil rozhodnutí o vládních škrtech na neurčito

ČTK, Hana Holcnerová

Ústavní soud odročil rozhodnutí o způsobu přijetí balíčku škrtů v sociální oblasti na neurčito. Plénum si nechalo čas na rozmyšlenou a zpracování nálezu.

Plénum Ústavního soudu pokračovalo v úterý v projednávání návrhu ČSSD, která zpochybňuje proces přijetí zákona o sociálních škrtech v Parlamentu. Vláda podle navrhovatelů omezila práva opozice tím, že zneužila stav legislativní nouze, svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a znemožnila obecnou rozpravu. Legislativní nouzi smí vláda podle zákona použít pouze v případě živelné katastrofy nebo bezpečnostního ohrožení země. Stížnost hovoří o extrémní svévoli vládní většiny. Sociální demokracii se nelíbí ani to, že vláda nechala návrh projednat Senátem v předvolebním složení v době, kdy už byli zvoleni noví senátoři.

Před dvěma týdny u soudu vypovídal premiér Petr Nečas, během úterního jednání soudci vyslechli svědeckou výpověď předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové (ODS), jejíž svědectví požadoval zástupce navrhovatelů, úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle Nečase i Němcové vládní většina práva opozice neporušila.

Němcová u soudu hájila nejen své rozhodnutí o vyhlášení stavu legislativní nouze, ale i celý postup vládní většiny při schvalování škrtů. „Jsem přesvědčena o tom, že celé jednání od vyhlášení stavu legislativní nouze přes celý průběh zasedání Poslanecké sněmovny bylo v souladu s jednacím řádem," řekla Němcová. „Jako předsedkyni Poslanecké sněmovny mi dle jednacího řádu nenáleží posuzovat oprávněnost takovéto žádosti," reagovala Němcová na dotaz soudce Pavla Hollandera, proč stav legislativní nouze vyhlásila.

×
Diskuse
SH
February 26, 2011 v 9.33
A jejda.
Nejvyšší radě neoliberálního dohledu nad politickou mocí se ještě nepodařilo nalézt dostatečně logicky vyhlížející a alespoň pro pravicovou veřejnost přijatelně přesvědčivou argumentaci odůvodňující nezbytnost protilidového tažení současné vlády. Takže zatím věc odložila na neurčito, čti, na tak dlouho, kdy její možný, zpochybňující výrok už nebude mít pro reálnou situaci význam. V té souvislosti si dovoluji poznamenat, že se v tomto případu ukrývá další argument, odůvodňující mé tvrzení, že ÚS není soudem. Jinak by totiž musel nařídit zastavení provádění “škrtícího“ zákona, dokud definitivně nerozhodne.