Ústavní soud odročil jednání o zrušení zákonů prosazených v legislativní nouzi

Dušan Radovanovič, ČTK

Snížení nemocenské, porodného, rodičovského a sociálního příspěvku. To všechno prosadila vláda v režimu legislativní nouze. Sociální demokracie tento postup napadla u Ústavního soudu. V úterý se před ním hájil premiér Nečas, jednání bylo odročeno na 22. únor.

Plénum Ústavního soudu (ÚS) se v úterý začalo zabývat návrhem ČSSD na zrušení vládního balíčku úspor v sociální oblasti. Jako svědka si soudci předvolali premiéra Petra Nečase (ODS). Sociální demokraté chtějí, aby soud zrušil balíček jako celek, tedy kompletní zákon o úsporných opatřeních v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

ČSSD zpochybňuje především proces přijetí zákona Parlamentem. Stížnost hovoří o extrémní svévoli vládní většiny. Vláda podle opozice omezila práva opozice tím, že zneužila stav legislativní nouze, svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a znemožnila obecnou rozpravu.

Legislativní nouzi přitom smí vláda použít pouze v případě živelné katastrofy nebo bezpečnostního ohrožení země. Opozice tvrdí, že kvůli nebývalé rychlosti schvalování neměla šanci návrh věcně komentovat a připomínkovat.

Premiér Nečas u soudu své kroky obhajoval. Řekl, že by pozdní přijetí daných zákonů znamenalo značné hospodářské škody v hodnotě jednotek až desítek miliard a vyšší schodek státního rozpočtu. Hrozilo by rovněž rozpočtové provizorium, které by bylo signálem vnitřní nestability, což by snížilo důvěryhodnost vlády i celé ČR a vedlo by to i ke snížení ratingu dle hodnocení ratingových agentur. Podle Nečase bylo nutné vyhlásit stav legislativní nouze kvůli obstrukcím opozice.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský během pokládání dotazů premiérovi poznamenal, že přijímání rozpočtu není mimořádnou událostí: „Děje se tak každý rok, desítky let,“řekl Rychetský Nečasovi. Pavel Rychetský se Nečase ptal i na to, co se přihodilo v noci z 26 na 27. října, kdy vláda jeden den návrh zákona stáhla, aby ho druhý předložila v nezměněné podobě s žádostí o vyhlášení legislativní nouze. Nečas opakoval, že byl státní rozpočet v ohrožení.

Bohuslav Sobotka se coby předkladatel stížnosti Petra Nečase dotázal, zda měl premiér nějakou analýzu nebo písemný doklad, o který opíral své rozhodnutí, že je nutný stav legislativní nouze, či šlo pouze o úvahy a spekulace. Nečas odpověděl, že se o úvahy a spekulace nejednalo, že měli k dispozici názory mnoha odborníků, prý svědčily o velkém riziku.

Ústavní soud po poradě jednání odročil na 22. února. Na příštím jednání vyslechne předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Její svědectví navrhl zástupce sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. Soud mu po uzavřené poradě vyhověl. ČSSD požaduje zrušení celého zákona se sociálními škrty kvůli údajně nesprávné proceduře schvalování v parlamentu.

Vyslechnout Němcovou dnes nebylo možné. Po dopolední části jednání soud opustila. „Protože paní předsedkyně musela nutně odjet do Prahy, nebylo možné v tom dokazování pokračovat bez její přítomnosti," řekl ČTK generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Vládní koalice si počínala přinejmenším nestandardně i v případě projednávání návrhů Senátem. Po senátních volbách totiž ovládla horní komoru levice, a škrty by s největší pravděpodobností neprošly. Koalice ovšem nechala svolat mimořádné zasedání Senátu ještě ve starém, pravicovém složení, přestože byli v tu chvíli již zvolení jiní senátoři. Obešla tak výsledky voleb a škrty silou prosadila. Podobným způsobem Senátem prošly i další vládní úsporné zákony.

Proti kontroverznímu zasedání Senátu protestovala i iniciativa ProAlt, která v den zasedání na hodinu zablokovala vstup do Senátu. Upozorňovala na neústavnost zasedání a nespravedlivost škrtů, které postihnou především lidi s nižším příjmem.

Balíček škrtů v sociální oblasti podle vlády umožní úspory až 24 miliard korun. Zákon provádí řadu výrazných změn v oblasti nemocenského pojištění, státní sociální podpory a státní politiky zaměstnanosti.

Porodné se například bude vyplácet jen za první dítě, a to ještě pouze rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima. Vláda také snížila příspěvek na péči v prvním stupni závislosti z 2 000 na 800 korun měsíčně. Škrty postihly i nemocenskou, kde za první tři dny nemoci nedostane zaměstnanec ani korunu, a výrazně snížily rodičovskou v některých variantách.

    Diskuse
    SH
    February 14, 2011 v 16.2
    OČEKÁVÁM DALŠÍ PŘÍNOS K PRÁVNÍMU POJMOSLOVÍ.
    Když Ústavní soud pro možnost zpětného zdanění stavebního spoření vynalezl nový pojem, tak zvanou NEPRAVOU RETROAKTIVITU, nepochybuji o tom, že k umožnění dalšího neoliberálního okrádání většiny národa, zase najde nějaké to vědecké pojmenování. O logické zdůvodňování se přece nikdy nesnažil, neboť náš ÚS není obvyklým dozorem nad ústavností, nýbrž nejvyšší státní radou vykládající teorii neoliberálního dogma.